U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
OBCE MOHOU UPRAVIT KOEFICIENT SAZBY DANĚ
Kategorie: Právo | Autor: Šárka Stejskalová
K novele zákona o dani znemovitostí
ZÁKON
Úpravy zákona o dani z nemovitostí č. 338 z roku 1992 Sb., které by postihly plánované změny v oblasti reformy veřejné správy a rozvoj trhu s nemovitostmi, jsou připravovány již delší dobu. Fakt, že zpracování takové problematiky je složité, stvrzuje i skutečnost, že návrh nového zákona byl již jednou po prvním čtení v parlamentu vrácen k přepracování. V letošním roce byl zákon o dani po pěti letech od poslední novely změněn zákonem č. 65/2000 Sb. s tím, že účinnosti tato změna nabude až k 1. lednu 2001.
Společně a nerozdílně
V novelizované úpravě první části zákona, týkající se daně z pozemků, zůstává ustanovení, že jejím poplatníkem je vlastník. U pozemků, které byly převedeny podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku ČR a jsou pronajaty, je plátcem daně jeho nájemce. Má-li k pozemku vlastnické právo, právo hospodaření nebo právo trvalého užívání více subjektů, jsou – podle úpravy § 3 odst. 4 – povinny platit daň společně a nerozdílně. V případě, že je spoluvlastnictví k pozemku odvozeno od vlastnictví k bytu nebo nebytovému prostoru (např. podle zákona č. 72/1994 Sb.), které je evidováno v katastru nemovitostí, jsou všichni spoluvlastníci povinni platit daň z nemovitosti společně a nerozdílně, a to podle velikosti spoluvlastnického podílu odpovídajícího podílu na společných částech stavby. Úprava o osvobození od daně (v § 4) se týká pozemků ve vlastnictví obcí, určených veřejných škol, pozemků převedených podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku ČR a dalších subjektů, pouze pokud nejsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.
Předmět daně ze staveb
V části druhé – o dani ze staveb – je nově upravený předmět daně. Je stanoveno, že tímto předmětem jsou i byty a samostatné nebytové prostory, včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí. Dani ze stavby pak již nepodléhá samotná stavba, ve které jsou výše uvedené byty a nebytové prostory. Za poplatníka daně ze stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru stanoví nově upravený § 8 obecně vlastníka. Odlišnosti jsou, pokud stavbu, samostatný nebytový prostor, případně stavbu obytného domu nebo bytu spravují Pozemkový fond ČR, Správa státních hmotných rezerv, nebo jsou-li nemovitosti převedené na Fond národního majetku ČR. Právnická osoba je poplatníkem daně, pokud má právo hospodaření ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru, stejně jako když k nim má zřízeno právo trvalého užívání. I zde platí, že pokud právo svědčí více subjektům, mají povinnost platit daň společně a nerozdílně.
Kdo je osvobozen od daně
Osvobození od daně ze staveb je ustanovením § 9 koncipováno obdobně jako u daně z pozemků ve vlastnictví obcí nebo převedených na Fond NM ČR. Úpravou pod písmenem g) je stanoveno, že od daně ze staveb jsou osvobozeny na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob a byty ve vlastnictví fyzických osob v novostavbách obytných domů, pokud slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých. Písmenem j) je určeno, až do zdaňovacího období roku 2002 včetně, osvobození pro byty převedené do vlastnictví fyzických osob z vlastnictví státu, obcí a družstev podle zvláštního právního předpisu (např. zák. 72/1994 Sb.), pokud nedošlo k dalšímu převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než na osoby blízké. Podle úpravy pod písmenem r) se osvobození od daně již nevztahuje na nově zřizované vytápění plynem a elek-třinou, ale osvobození od daně z důvodu změny systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém vytápění plynem nebo elektřinou uplatněné před dnem účinnosti této nové úpravy zůstávají zachována. Nově se osvobození od daně může týkat i bytů a samostatných nebytových prostorů, případně obytných domů, pokud splňují podmínky vyjmenované ve vybraných ustanoveních odst. 1 (např. ve vlastnictví státu, ve vlastnictví církví, obytné domy vrácené do vlastnictví fyzických osob z titulu restituce). U staveb a samostatných nebytových prostorů je rovněž upraveno osvobození od daně v závislosti na jejich využívání k podnikatelské činnosti nebo pronajímání (§ 9 odst. 5).
K základu daně
Zásady pro stanovení základu daně jsou uvedeny v § 10. Pro byty a samostatné nebytové prostory se zavádí jako základ daně výměra podlahové plochy v m 2 , upravená koeficientem 1,20. Sazba daně, obsáhle uvedená v § 11, uvádí do souladu výši daně za byty a samostatné nebytové prostory s výší sazby za obytné domy, garáže a stavby pro podnikatelskou činnost, a to pro dosažení daňové spravedlnosti. Z ustanovení vyplývá oprávnění obcí zvýšit koeficient o jednu kategorii, nebo jej snížit o jednu až tři kategorie, a to i pro jednotlivé části obce. U daňového přiznání je vypuštěna povinnost poplatníka podávat v případě změny sazby daně přiznání nové. Hlavním důvodem uvedené úpravy zákona jsou převody bytů a nebytových prostorů v domech z vlastnictví družstev, obcí a státu do soukromého vlastnictví uživatelů. V průběhu nejbližších let lze očekávat převody zhruba 300 tisíc dalších družstevních bytů do soukromého vlastnictví. Účelem úpravy je mimo jiné i snaha odstranit nepřehlednost v povinnosti hrazení daně z nemovitostí, její podřízení stejnému systému jako u daní ostatních, t.j. správnímu řádu, a to přechodem platební povinnosti na jednotlivé vlastníky bytů i nebytových prostorů, samostatně evidovaných v katastru nemovitostí.
