U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

NA PŘÍRODU SPOLÉHAT NELZE

Kategorie: Voda v zahradě – speciál | Autor: Ing. Jan Tůma

Pěkně sytá zeleň zavládne v zahradě, jen když pravidelně zaháníme žízeň trávníků, květin a keřů na záhoncích. Pokud půdu ošidíme o závlahu, nedočkáme se ani kvalitní zeleniny, ani zdravého ovoce. V našich středoevropských podmínkách potřebují rostlinky pěstované na jednom plošném metru záhonků kolem 10 litrů vody denně, v parných dnech je nutné příděl vody zvýšit i na dvojnásobek.

Co nedodá příroda v podobě deště, musíme dodat uměle zaléváním nebo postřikováním. To jsou dva základní, zcela odlišné způsoby zavlažování, které mají být ve vztahu k rostlinám a jejich vývojové etapě správně vyváženy.

Postřikování (sprchování) napodobuje déšť, ohromně prospívá trávníku, splachuje prach z listů a stonků rostlin. Může však škodit květům a vývoji plodů. Naproti tomu ke kořenům se voda jako nejdůležitější “výživa” stromů, keřů a květin správně dostává jen zaléváním. Na malých zahrádkách konví, na větších například perforovanou zavlažovací hadicí. K postřikování a kropení slouží nejrůznější postřikovací pistole, přenosné nebo pevně umístěné postřikovače, připojené buď na koncovku hadice nebo na zásuvku podzemního rozvodu vody. Pokud chce movitý chalupář nebo majitel rekreační usedlosti zalévání zcela zautomatizovat, pokryje všechny části zahrady, které chce zavlažovat, dostřikem pevně zabudovaných teleskopicky výsuvných postřikovačů – tzv. sprinklerů. Existují systémy s “inteligencí”, které spouštějí zavlažování, jen když k nim připojený snímač vlhkosti vyšle signál, že rostliny žízní, a naopak zbytečně nezavlažují záhon v případě, že jiné čidlo ohlásí počítači, že právě prší. Konev s výjimkou nejmenších zahrádek vychází z módy. Nejvhodnější cestou pro chataře a chalupáře k usnadnění dřiny a starostí o opečovávanou zahrádku je zřízení hadicového nebo podzemního rozvodu vody k zásuvkám (to lze pořídit svépomocí), na které se dá napojit prostým “zacvaknutím” krátká hadice s postřikovačem nebo zavlažovač. Naprogramované “hodinky” nebo automat mohou otevřením přívodu vody nebo spuštěním zahradního čerpadla zalévat až několikrát denně. Připojením čidla vlhkosti a deště si pak můžeme i v létě dovolit odjet na dovolenou k moři.

Není voda jako voda

Štastlivci mají přístup k přirozenému zdroji vody – ze studny, potoka či ze sudu nebo nádržky s dešťovou vodou, sbíranou z okapu. Už ji ale nemusí nosit v kýblech. Od toho tu jsou malá zahradní čerpadla. Vůbec nejlépe trávníkům, rostlinám a stromkům svědčí právě voda dešťová. Je měkká, má až desetkrát víc kyslíku než voda ze studny či potoka a je o hodně teplejší. Škodit by mohla jen v místě, kde je prostředí znečištěno chemií z ovzduší. Tuhle starost ovšem musíme mít i u vody z potoka či řeky. Voda ze studny bývá tvrdá. Je výborná k pití, méně však k zavlažování, protože je studenější a v létě může u choulostivějších rostlin vyvolat šok. Asi třetina z nás zalévá vodou z vodovodu. To má tři nepříjemné vlastnosti: bývá chlorovaná, je studená a pro častější zalévání příliš drahá zejména tam, kde její odběr je zatížen poplatkem za pofidérní stočné.

***

Desatero správného zavlažování

1. Je lépe zalévat důkladně a méně často, než často, ale málo. Kořínky, které žízní, se snaží “jít za vodou” nahoru a mělce pod povrchem mohou přeschnout. Výjimkou je zalévání právě zasetého trávníku – ten naopak vyžaduje několikrát denně zálivku menším množstvím vody!

2. Zalévat se má časně ráno, kdy je půda ještě chladná, nebo později k večeru. Kdybychom se rozhodli ukojit žízeň rostlin v pravé letní poledne, utrpí šok. Ráno můžeme bez obav postřikovat i listy, večer se však doporučuje zalévat pouze v oblasti kořenů. Dlouho mokré listy přitahují plíseň a houbové choroby.

3. Choulostivější rostliny nezalévejme konví prudkým proudem vody nebo plným proudem z hadice. Horní vrstva půdy se rozbahní, voda odteče stranou, aniž by se vsákla ke kořínkům. Zkušený zahradník zalévá “dvoufázově”: půdu nejprve lehce pokropí a teprve po několika minutách se vrací s plnou zálivkou.

4. Při kropení mladých rostlinek má na ně voda dopadat rozprášená shora. Zalévání mocnějším proudem ze strany může ještě nezakořeněné sazenice vyvrátit.

5. Voda k zalévání má mít teplotu půdy. Ledová sprcha může v parném létě rostlinky nenapravitelně poškodit. Pečlivý zahrádkář proto vodu z vodovodu nebo ze studny napustí do sudu či nádrže postavené na slunci, aby zteplala. Z vodovodní vody přitom vyprchá chlor, který rostlinkám nesvědčí. Chladný šok poněkud odstraní sprškové pistole, které jemně rozptýlené paprsky trochu temperují.

6. Starý praktik radí: zaléváme, jakmile prst zabořený vedle rostliny do hloubky dvou centimetrů necítí žádnou vlhkost! Teoretik doplňuje: když vlhkost půdy klesne pod 20 %.

7. Náhlé zalití po několikadenním “půstu” v létě může způsobit popraskání kořenů, hlíz i plodů. Stejně nevhodné je ale trvalé “převodňování”, které poruší přirozený biorytmus rostlin a podporuje hnilobu.

8. Tráva je na zavlažování choulostivá, protože její kořínky sahají jen do malé hloubky. V suchém období a lehké půdě vyžaduje každý třetí den dávku kolem 20 l/m2. Svěží zeleň po vegetační období od dubna do října nárokuje za tu dobu až 500 litrů vody na m2 z deště a umělé závlahy.

9. Stromy nezaléváme ke kmeni, nýbrž na pomyslném prstenci přibližně pod obvodem jejich koruny.

10. Spoustu vody ušetříme mulčováním (nastýláním organických materiálů jako slámy, rozdrcené kůry nebo kompostu). Prospívá i zakrytí osetých záhonů černou plastovou fólií, pórofólií nebo bílou netkanou textilií. Mulčovací fólie zabraňuje výparu, díky otvorům proříznutým pro sazenice však nebrání příjmu srážkové vody a přístupu vzduchu do půdy. Ke kořínkům trávy se voda optimálně dostává provzdušňováním a vertikutací trávníků.

Popisy k obrázkům

1 Správně rozmístěné výsuvné sprinklery, napojené na podzemní rozvod, který je ovládán automatem namontovaným “na kohoutku”, ve spolupráci s čidlem vlhkosti zajistí automatické zavlažování po celé vegetační období

2 Ideální je zalévat dešťovou vodou. Z rozkládacího dřevěného sudu ho do hadice k postřiku či zavlažování odčerpá ponorné akumulátorové čerpadlo Gardena 1500/1. (3995 Kč)

3 Impulzní kruhový zavlažovač dokáže zavlažovat plochu až 500 m2. (990 Kč)

4 Novinka roku: výsuvný zavlažovač podzemního systému Pipeline s nastavitelnou délkou a šířkou dostřiku obslouží plochu až 140 m2. Po zastavení přívodu vody se uzavře víkem a nebrání sekání trávy. (1205 Kč)

5 Solární baterií napájený zavlažovací automat Gardena C1060 zavlažuje podle naprogramování až 6x denně. (3085 Kč)

NA PŘÍRODU SPOLÉHAT NELZE