Květnatá louka

Rubrika: Zahrada

Mezi klásky travin modře září květ chrpy

Řada majitelů chalup opouští „anglické“ trávníky a vrací se k přirozeněji působícím květnatým loukám, jaké kolem chalup a všude na venkově dříve bývaly.

Louka rozzářená květy je pro oko přitažlivější než zelený trávník. Podle typu louky se nám nabízí od jara do podzimu pohled na nejrůznější pestré luční květiny a byliny. Zblízka můžeme cítit i jejich vůni. Květnatá louka také poskytuje útočiště a potravu spoustě užitečného hmyzu – včelám, čmelákům, motýlům.

Výhody květnaté louky

Květnaté louky mohou plně nahradit trávníky, nejsou tak náročné na zavlažování a časté sečení. Jsou odolné vůči suchu a snadněji se přizpůsobují daným podmínkám. Kvetoucí porost můžeme mít buď na celé zahradě a tam, kde často chodíme, ho budeme sekat častěji, nebo v blízkosti domu založíme trávník a dál už bude květnatá loučka.

Co je květnatá louka

Jsou v ní zastoupeny trávy, luční květiny a jeteloviny. Jejich poměr závisí na podmínkách stanoviště. Na kvalitních starých loukách může být až několik set druhů kvetoucích lučních rostlin! Prodávané směsi jich obsahují většinou několik desítek. Kvetoucím rostlinám svědčí půda bohatá na vápenec, dolomit, slín nebo bazické vyvřelé horniny.

Na venkovské louky kvetoucí luční kvítí patří

Trávy zpevňují půdu na povrchu a zvyšují její únosnost. Jsou ale poměrně agresivní v růstu – mají rychlý počáteční vývoj a zabírají hodně místa. Je proto vhodné přidávat do květnatých lučních osiv menší podíl trav a druhy s pomalejším růstem. Jinak by květnaté druhy časem vytlačily.

Vikvovité (bobovité) rostliny neboli jeteloviny dokážou vázat dusík ze vzduchu a předávat ho půdě a ostatním rostlinám. (Dusík podporuje především růst listů a zelené hmoty.) To je výhodné na půdách chudých na živiny. Na místech bohatých na živiny však musíme s jetelovinami šetřit. Dusík nejdříve využijí ke svému růstu trávy a začnou tak omezovat květnaté druhy. Nejagresivněji se chová jetel plazivý.

Zakládání louky

Půdu nejprve zryjeme a uhrabeme, vybereme kameny a nerozpadlé drny. Vybrané osivo vyséváme ručně (2 gramy na 1 m2), do tří prstů bereme jen malou špetičku, jako bychom kořenili. Pozemek si můžeme rozdělit do několika částí a stejně tak osivo, lépe odhadneme vysévané množství. Semena mělce zahrábneme lehčími hráběmi. Vsušším období a na exponovaných místech povrch půdy lehce utužíme válcem. Použijeme-li secí stroj, postačí 1 gram osiva na 1 m2. Hloubku výsevu nastavíme na 0,5 až 1 cm. Vhodný je výsev „na široko“ nebo do co nejhustších řádků. Nehnojíme ani nepoužíváme herbicidy.

Květy sedmikrásek láká hmyz

Vyséváme po celý rok, nejvhodnější je jaro a podzim, kdy je více vláhy, potřebné pro vzejití osiva. Jarní výsev (od dubna do června) je vhodnější ve vlhčích oblastech a na těžší půdě. Podzimní výsev zas v sušších oblastech a na lehké písčité půdě. Sejeme v pozdním podzimu – semena lučních rostlin budou klíčit až v následujícím roce na jaře. Časný podzimní výsev by podpořil hlavně růst plevelů.

Protože luční rostliny mají klíčení rozložené do delší doby, několika měsíců, je vývoj louky zpočátku pomalejší. V roce výsevu se nejprve objeví jednoleté plevelné rostliny a zakryjí půdu. V dalších letech se louka utváří podle podmínek místa a způsobu sekání. Výsledkem bude květnatý luční porost, odolný výkyvům počasí a nenáročný na údržbu. Pokus získat květnatou louku tím, že do existujícího trávníku přisejeme kvetoucí druhy rostlin, většinou nevyjde. V hustém drnu semínka buď nevyklíčí, nebo jsou mladé rostlinky brzy zadušeny stávajícím porostem. Přísev ale můžeme použít, chceme-li obohatit louku o některé speciální druhy. Čerstvá semena jen rozhodíme po povrchu louky.

Údržba květnaté louky

Louku udržujeme a formujeme především sečením – záleží při tom na jeho častosti a době. Pro větší pestrost louky ji sekáme každý rok v jiných termínech. Větší louku rozdělíme na několik částí a sečeme je postupně. První rok po výsevu roste nad zemí hlavně plevel. Sekáme při výšce porostu asi 20 cm zhruba 5 – 10 cm nad zemí. Je-li plevel řídký, sečeme později, ale nenecháme ho vysemenit.

Druhý rok po výsevu louka kvete, sekáme ji 2 – 3 krát ročně pro zahuštění porostu. Sečeme asi 3 – 5 cm nad povrchem půdy. Aby rostliny s pomalejším růstem zesílily, sekáme poprvé už v době květu kopretin. Podruhé na přelomu července a srpna, ve velmi suchém létě můžeme tuto seč vynechat. Naposledy sečeme během září.

V květnaté louce najdeme desítky až stovky kvetoucích rostlin

Většina lučních rostlin je vytrvalých, není třeba je nechávat vysemenit. Chceme-li mít louku hodně pestrou, je naopak vhodné sekat brzy a častěji, jinak agresivnější druhy potlačí ty jemnější. Ovšem z pohledu hmyzu i jiných živočichů je to obráceně – volíme proto různé kombinace.

Starší louce prospívá jarní provzdušnění půdy – na malou plochu stačí železné hrábě nebo vertikutátor, větší louky vláčíme bránami. Květnatosti louky svědčí vápnění jemně mletým vápencem nebo dolomitem, rozptýleným po louce. Vápno nepoužíváme.

Čím sekat?

Na menších plochách používáme nejlépe kosu, někdy postačí i srp. Ze sekaček jsou nejvhodnější lištové, u většiny lze lišta nastavit do určité výšky nad zemí. Bubnové sekačky se hodí spíš k sečení starších a vzrostlých luk. Pokud samosběrné sekačky dobře seřídíme, lze je také použít. Křovinořezy a v ruce držené sekačky jsou méně vhodné – těžko se u nich odhaduje výška sečení nad zemí. Mulčování posekanou a rozdrcenou trávou není vhodné, zvláště při zakládání louky.

Výběr osiva

Složení osiva, tedy poměr lučních rostlin, trav a jetelů a zastoupení různých druhů v těchto skupinách, záleží na stanovišti – na kvalitě a vlhkosti půdy, na poloze (nížinná, podhorská, horská, jižní, severní), jaké druhy se tu přirozeně vyskytují apod. Na výběr je řada směsí přírodních rostlin, nejlepší je nakupovat u specializovaných firem, které je pěstují. Na směsi by mělo být uvedeno přesné druhové složení a váhový podíl jednotlivých druhů.

Chalupy vždy obklopovaly pestré louky

Příklad směsí pro střední stanoviště: Česká květnice (druhově velmi bohatá, 59 lučních květin, 10 travin), Kopretinová louka (základní druhy květin, vyšší podíl trav), Zelený chodníček (vhodné k častějšímu sekání na nižší porost a častějšímu přecházení), Bílá, Červená, Modrá, Žlutá louka (podle převládající barvy květů).

Příklad směsi pro suchá stanoviště: Slunná stráňka (rostliny do sucha, vytvářejí nižší květnatý porost), směsi pro vlhčí a přistíněná stanoviště: Zámecká louka, směsi pro vyšší polohy a vlhčí osluněná místa: Horská louka. Speciální bylinková směs: Bylinková vonička (směs léčivých bylin a aromatických rostlin ke kuchyňskému využití).

TEXT: IVA TVRZOVÁ
FOTO: PETR ŽIVNÝ A SHUTTERSTOCK

Květnatá louka