Nejkrásnější kombinace květinových záhonů

Jednotlivá patra záhonu jsou ještě rozčleněna do samostatných druhových skupin. Foto: Shutterstock

Založení záhonů s kvetoucími letničkami či trvalkami se do jisté míry liší. V druhém případě jde o víceletou záležitost, tudíž je promyšlená koncepce víc než namístě.

Letničky mají svůj čas vymezen do jediné sezóny, takže když nebude jejich skladba lahodit našemu oku nebo se jim nebude příliš dařit, zkusíme to příští rok jinak a lépe. Avšak přeorganizovat kompletně trvalkový záhon je nejen pracné, ale přináší i riziko úhynu rostlin choulostivých na náhlé změny včetně přesazování. Z tohoto důvodu bychom se měli při jeho zakládání zdržet živelnosti a naopak předem zvážit, nejen kde bude ta která rostlina či skupina dobře prosperovat, ale i kde jimi dosáhneme co největšího estetického efektu.

Které jsou ty pravé

Výběr konkrétních druhů ovlivňuje celá řada požadavků. Zásadní jsou světelné a půdní podmínky v místě budoucí výsadby, doba, kdy si rozkvetlé záhony nejvíce užijeme, tzn. jestli uvítáme, když budou nakvétat postupně od jara do podzimu nebo budou v plném květu v měsících, kdy na chatách a chalupách trávíme nejvíc času. Při výběru je dobré myslet také na opylovače, kterým kvetením rozprostřeným přes celou sezónu zajistíme průběžný přísun potravy.

Barevné ladění můžeme omezit pouze na jednu barvu v mnoha tónech, dvě tři barvy, jimž pomáhá k vyznění zeleň listů, anebo vsadíme na explozi barev, jež navozuje atmosféru bezstarostných prázdnin.

Méně známou trvalkou hodící se pro nejvyšší patra je mavuň. Foto: Shutterstock

Letničkové záhony

Na ně vysadíme rostliny s jednoletým životním cyklem anebo nepůvodní druhy, které v našich podnebných podmínkách nepřezimují. Můžeme tu namíchat časněji a později kvetoucí druhy, aby byl záhon zajímavý v delším časovém úseku, anebo naopak ty, které kvetou ve stejnou chvíli, pokud jsou určeny k řezu, čímž budeme mít k dispozici více materiálu pro vázání kytic.

Trvalkové záhony

Členitá plocha působí vždy zajímavěji než sebebarevnější placka, proto se záhony s trvalkami skládají z několika výškových úrovní. Kterým směrem budou rostlinná patra stoupat či klesat, záleží na tvaru záhonu, zda je viditelný z více stran, anebo delší či kratší stranou přiléhá ke stěně nebo plotu. Nejvyšší patro se tak bude nacházet buď v zadní, nebo středové části. Nabízí se i asymetrické řešení, při němž se nejvyšší rostlina nebo skupina rostlin umístí na okraj užší strany osazované plochy a od ní se pak výsadba snižuje směrem k druhému okraji.

Výsledkem promyšlené skladby rostlin je zdánlivě nahodilý a přirozený vzhled osázené plochy. Foto: Shutterstock

Z patra do patra

Nejvyšší patro tvoří solitérní trvalky, které jsou nejmohutnější a nejvýraznější. Může jít o jedinou rostlinu, třeba i kvetoucí keř, nebo vysoké rostliny vysazené v jedné řadě, například podél zdi.

Střední patro sestává ze skupin trvalek, vždy minimálně po třech kusech od každého druhu. Tím, že jsou v záhonu zastoupeny největším podílem, svými květy určují jeho charakter. Chceme-li mít kvetoucí plochu už od jara, přidáme do tohoto patra ještě cibuloviny.

Poslední patro je doménou nízkých půdokryvných druhů, které se budou postupně rozšiřovat až na okraj záhonů. Kromě estetické funkce mají za úkol chránit půdu před nadměrným odpařováním vody a růstem plevelů.

Závěr tvorby trvalkového záhonu patří tzv. vtroušeným čili výplňovým trvalkám. Většinou se jedná o krátkověké druhy množící se samovýsevem, jež zaplní prázdná místa mezi dosud nerozrostlými trvalkami. Záhon tak vypadá od počátku upraveně a dokončeně.

Osazovací plán usnadní výběr rostlin při nákupu i samotnou realizaci záhonu. Foto: Shutterstock

Text: Zuzana Ottová, foto: Shutterstock

Nejkrásnější kombinace květinových záhonů