U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Kdo přijde tajemství na kloub?

Kategorie: Na úvod | Autor: Martina Lžičařová

Čas od času se na redakci Chataře a chalupáře obrátí zvídavý TV redaktor s otázkou, kolik je vlastně u nás chatařů a chalupářů, často touží odhalit PRAVÝ důvod, PROČ je víkendový pobyt na venkově TAK oblíbený, zpravidla používá výrazů ojedinělý fenomén anebo specifikum českého národa. Selským rozumem přes všechny sociologické výzkumy nejrůznějších agentur v redakci docházíme k víře v pevné pouto Čechů k rodné hroudě a nejzákladnější lidské touze obdělávat si ten svůj kousek země a mít střechu nad hlavou pro zachování intimity, jak jen je možné v rodinném kruhu. Pobytem na chatě nebo chalupě se také bráníme rušivým vlivům v nejrůznějších podobách. Vezměte si, co nejrozličnějších zvuků naše soukromí v městském bytě ohrožuje! Pro příklad: hluk společného výtahu nebo spláchnutí záchodu souseda bydlícího o patro výš. Zatímco hlasy a melodie vesnice a přírody jsou lidské duši přirozeně blízké, uklidňující. O léčivých účincích víkendového “ticha” jsem přesvědčená. Když se dost poďobu v záhonech, usedám před domkem na lavici, zavřu oči a naslouchám. Švitořivým ptákům, rytmu rázných úderů sekerky ze stodoly. O kus dál se obrací traktor na poli. Blafot se vzdaluje a zase vrací. Nad hlavou mi frrrrnkla vrabčí křídla. Hřmí. U sousedů táhle bučí bejček a slepice rozkdákaně hlásí snesené vejce. Kolem běží děti, hulákají, smějí se, švihají klacky. Zvedá se vítr, listí ševelí. Na nos mně padají první dešťové kapky. Nezbývá než přerušit nicnedělání a vyskočit. Sbírám dřevěné meče, uklízím zahradní lehátko a utíkám pod střechu. Dívám se, jak prší a poslouchám šepotavé pleskání vody. Co mi tu chybí? V pondělí mě do života přivítá lomoz popelářů, cvaknutí rychlovarné konvice, elektronické pípnutí spuštěného počítače, rozpiští se mobil, zadrnčí telefon. Z německé ARD se ptají, proč 12 let po revoluci Češi chataří a chalupaří. PROČ? Hmm, holt to je takové české specifikum. Nejlahodnější ticho přeje všem našim čtenářům

Kdo přijde tajemství na kloub?