Přírodní kámen oživí fasádu, zahradu i starou chalupu

Kámen kolem domu a v zahradě může mít různé účely využití, ale vždy je základem přirozeného souznění s exteriérem chalupy, foto: Shutterstock

Bývá tradiční součástí exteriéru starých chalup, ale může velmi dobře souznít i s novou chatou. Není jednoduché s ním pracovat, ale odmění se vám autentickou nenahraditelnou krásou.

Základem využití kamene kolem domu, ale mnohdy i uvnitř je kamenná dlažba. Volba jejího typu souvisí s typem zahrady, místa a okolní krajiny, kde žijete. Sortiment materiálů je široký a dlažbu z přírodního kamene lze volit podle velikosti, zbarvení, odolnosti či povrchové kresby a struktury jednotlivých druhů kamene.

Řád, nebo chaos?

Zásadní pro vzhled dlažby bude rozhodnutí, zda použít kámen pravidelně tvarovaný, nebo volně lámaný. Příjemně působí nepravidelně skládaná řezaná kamenná dlažba. Další možností je rustikální mozaika z minimálně opracovaného kamene, a to i z více druhů. Na cestičkách se dobře vyjímá nepravidelně skládaná dlažba z menších a větších desek, případně kamenné šlapáky. Pro přírodní kámen hovoří ušlechtilejší vzhled, který nepokazí ani patina lišejníků.

Zápraží je vždy velmi cenná a i v současné době mnohostranně využitelná součást domu, foto: Shutterstock

Při výběru kamene zohledněte styl, v němž svoji zahradu budujete. Zajímavě může vypadat světlý pískovec, vápenec a opuka. V moderně řešených zahradách se uplatní žula, čedič nebo břidlice. Venkovské zahrádce sluší kameny, které se vyskytují v jejím okolí. Vybudovat v zahradě pěšinu či relaxační zónu lze i vysypáním zvoleného místa oblázky. Odstraňte travní drn a nejprve položte fólii proti prorůstání plevelů. Až potom nasypejte oblázky.

Pokládka dlažby

Cesta z dlaždic nebo kamenů se klade na zpevněný podklad s 20 cm vysokou vrstvou štěrku, na níž jsou rozhrnuty 4 cm písku. Teprve po pečlivém udusání podkladu je možné přistoupit k pokládce dlažby. K uzavření spár mezi dlaždicemi poslouží trocha písku rozmíchaná s vodou či speciální maltová směs, která zabrání uchycování a růstu plevelů. Pevná obruba se doporučuje zejména u dláždění z menších prvků. Betonové či kamenné obrubníky pokládáme do betonového lože.

Kamenné zídky

Jsou ideální pro oddělení teras v zahradě nebo jako opora svažitého terénu. Pro mnoho starých domů byl i méně kvalitní a neopracovaný kámen přirozenou součástí jejich okolí a platí to i dnes, kdy se mnoho takových objektů využívá k rekreaci. Při rekonstrukci se proto kamene raději držte, vždy se s ním dá dobře pracovat, i když je to mnohdy náročnější. Pro stavbu zídek se navíc hodí různé typy a tvary kamene, přičemž některé mohou vyžadovat dílčí opracování, jiné je lepší vyzdít na maltu než skládat na sucho, ale vždy se dá využít jejich tvaru, barvy a struktury tak, aby přirozeně souzněly s okolní zahradou.

Práce s přírodním kamenem není jednoduchá, ale odmění se vám nenahraditelnou krásou, foto: Shutterstock

Skládání kamene

Odlišně vypadá zídka z valounů či z nízkého plochého kamene, jiná je ze směsi nejrůznějších ostrých i oblých, velkých i malých kamenů. Dříve se většinou kombinovaly velké i menší, různé tvary. Kvůli stabilitě se kameny kladly na plocho, čím nižší kámen, tím lepší. I dnes lze využít sbíraný kámen, s nímž je práce náročnější, ale hotová zídka vypadá velmi přirozeně, nebo se dá koupit nově lámaný kámen, který je pravidelnější, většinou stejně velký a práce je s ním snazší. Výsledný dojem ovšem nebude takový jako u kamene opracovaného přírodou. Ale mezi kameny je možné zasadit například netřesk, trs mateřídoušky a podobné rostlinky, a zídka za krátký čas zkrásní.

Zpevněné zídky

Zárukou pevnosti hlavně vyšší kamenné zdi je použití malty. Kameny se skládají podobně jako u suché zídky, ale kladou se do maltového lože. Po ztvrdnutí malty je zeď velmi odolná. Vzhledově ale působí trochu jinak. Způsob, jak postavit zeď opravdu pevnou, ale s přírodnějším vzhledem, je nedávat maltu až k okrajům kamenů. Z vnější části by měly mezi nimi zůstat patrné spáry. Ty pak můžete na některých místech vyplnit zeminou a zasadit do nich vhodné skalničky. Vznikne zeď pevná, ale působící velmi přirozeně.

Zápraží přitahuje pozornost

Zápraží tvoří přirozený přechod a hranici mezi životem uvnitř chalupy a venku. Ochrání před sluncem i deštěm a zpravidla nevyžaduje náročné stavební úpravy. Kámen se při jeho úpravách používal velmi často. S módou teras či posezení pod pergolami spousta lidí přehlíží skryté kouzlo zápraží, které k tradičním venkovským domům a chalupám neoddělitelně patří.

Kamenné chodníky a cestičky se i snadno udržují například pomocí vysokotlakého čističe, foto: Shutterstock

Navázání na tradice

Zápraží je dlážděný chodník nebo pás pozemku o šířce jednoho až dvou metrů podél vstupní boční stěny domu. Shora bývá kryté střechou, která ho tak alespoň částečně chrání před deštěm a slunečním žárem. Někdy tvoří i přirozenou zpevněnou trasu mezi brankou zvenčí do dvora a vchodem do objektu. V některých oblastech se střešní krytí zápraží podpíralo dřevěnými, zděnými nebo kamennými sloupy a existují i tzv. pavlačová zápraží, která bývala od dvora oddělena zábradlím.

Je-li zápraží tvořeno jen mírně vyvýšenou plochou, dlážděnou kameny, nabízí se možnost rozšíření vydlážděné plochy a vybudování prostoru, který už se více blíží obytné terase. Někdy se dá na chodník kolem domu navázat i dřevěnou terasou, případně plochu zvětšit i za cenu vybudování schodu mezi zápražím a další částí zpevněného pozemku.

Text: Richard Guryča, foto: Shutterstock, zdroj info: instructables.com, hometalk.com