U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Dřevo místo omítky

Kategorie: Zvláštní nabídka | Autor:

Fasáda z dřevěných obkladů má, například v porovnání s omítkou, některé výhody: menší hmotnost, lepší tepelně-izolační vlastnosti a dekorativní, přírodní vzhled. Pokud je správně provedena a dřevo je dobře ošetřeno proti škodlivým činitelům, vydrží bez větší údržby několik desetiletí. Dřevěnou fasádu je však třeba řešit komplexně, především ve vztahu k zateplení domu a stylu architektury.

Pozor na objem

Pro dřevo je charakteristická hydroskopičnost, čili schopnost absorbovat vodu a tím měnit objem a tvar. Na vnější obklady proto používáme dřevo vysušené nejvýše na 12 procent. Způsob přichycení dřeva musí při změně vlhkostí umožnit jeho pohyb. Barvou se natírají i ty části, které se v konstrukci překrývají, neboť se po seschnutí odhalí a mohou kazit vzhled fasády. Z hlediska odolnosti a ceny je do vnějšího prostředí vhodné především kvalitní dřevo z modřínu nebo borovice.

Způsob obkládání

Vnější dřevěný obklad se pokládá svisle, vodorovně nebo šikmo a díly se spojují na “pero-drážku” nebo na “polodrážku”. Používají se především speciálně upravené palubky, jejichž spáry u napojení se spádují tak, aby odváděly vodu vně obkladu. Kromě profilovaných palubek lze použít i prkna, jež lze různými způsoby připevnit k podkladu. U lidových staveb se většinou používaly obklady z neomítaných (nehraněných) prken s nepravidelnými okraji. Zajímavé jsou též klasické dřevěné šindele. Delší životnost mají šindele štípané a velice kvalitní jsou kanadské šindele z cedrového dřeva. Na rozdíl od českých, profilovaných, jsou tvořeny hladkými prkénky, kde je spára překrývána druhou vrstvou.

Odolnost a vzhled

Důležitou složkou každé dřevěné konstrukce je nátěr, nebol má vliv na životnost obkladu i na jeho estetickou působivost. Proti houbám a dřevokaznému hmyzu je nejkvalitnější tlaková impregnace všech prvků dřevěného systému v autoklávu. Vhodné jsou též kvalitní lazurovací nátěry, neboť nezakrývají texturu dřeva a snadno se obnovují bez nutnosti odstranění starých nátěrů. Používají se zejména na hladce ohoblovaná lícová prkna. V severských zemích se na fasády často používají palubky na lícové straně nehoblované. Díky menšímu porušení dřevních buněk u hrubého povrchu tak mají větší životnost. Nátěrový systém je tvořen kutnou olejovou barvou, která na hrubém povrchu výborně drží a zaručuje mu vynikající odolnost.

Nezbytné větrání

Dřevěný obklad je vhodný především jako součást zateplovacího systému s odvětrávací vzduchovou mezerou. Tento tzv. větraný typ fasádního obkladu se umisťuje na samostatnou nosnou konstrukci (rošt). Odvětrávání je třeba zajistit i v místech přerušení obkladu u oken, dveří a podobně. Větrací spáry se uzavírají síťkou proti hlodavcům a hmyzu. K uchycení obkladu lze použít speciální kovový systém vybavený šrouby a kotvami umožňujícími vyrovnávat nerovnosti podkladu. Většinou však stačí jednoduchý dřevěný rošt uchycený do fasády vruty a hmoždinkami.

Fasádní cihly

Kromě klasické omítky nebo dřevěného obkladu lze také na našem venkově občas spatřit fasádu z tzv. lícových cihel. Není to sice fasáda pro naše podmínky typická, ale když jsou lícové cihly použity ve vhodné kombinaci s architekturou domu a okolí, působí poměrně dekorativně. Přitom nevyžadují zdaleka takovou údržbu a pravidelnou renovaci, jako omítkové systémy nebo dřevěné fasády.

Dřevo místo omítky