U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

DŘEVĚNÉ OBKLADY KRÁŠLÍ A IZOLUJÍ

Kategorie: Dílna | Autor: Václav Hájek

UDĚLEJTE SI

Vnitřní obklady mají několik důležitých funkcí. Izolují stěny tepelně i zvukově, chrání je v místech, kde často dochází k jejich poškození – a mají také významnou funkci estetickou. Pokud hovoříme o obkladech dřevěných, které jsou do chat a chalup nejvhodnější, musíme zdůraznit fakt, že prostředí, v němž hledáme klid a relaxaci, proteplí, zkrášlí a zútulní.

Prkna stále “pracují”

Místy, kde se zdi nejčastěji poškozují, jsou jídelní a sedací kouty. Narážíme do nich hlavně opěradly židlí nebo dřevěnými částmi křesel, která naopak mohou v čalounění nést nepěkné stopy omítky. Nejjednodušším obkladem pro kuchyně nebo jídelní kouty je široké prkno, připevněné do zdi ve výšce opěradel židlí. Ohoblované, obroušené prkno, ošetřené z obou stran nátěrem odolným proti vlhkosti a dřevokaznému hmyzu připevníme na zeď vruty do hmoždinek. Šířku volíme s ohledem na robustnost opěradla zhruba mezi 15 až 20 centimetry. Chcete-li vytvořit útulnější prostředí pro posezení, neváhejte a obložte si dřevem větší plochu. Nejde o práci příliš složitou. Nezapomeňte však, že dřevo (můžeme použít prakticky všechny druhy, měkké, polotvrdé itvrdé, tloušťka by se měla pohybovat mezi 15 až 22 mm, šířka 80 až 150 mm) může vlivem okolního prostředí stále pracovat. Prkna s rovnými bočními stěnami, kladená na latě těsně vedle sebe, se mohou vyboulit, nebo naopak v sušším prostředí se rozlézt a odkrýt ne příliš pěkné pozadí. Použijeme prkna s bočními stranami opracovanými do formy tzv. péra a drážky či polodrážky, případně drážky s vloženým pérem, jimž říkáme palubky. Nemáme-li je, srazíme alespoň vnější (vrchní) hrany prken na hloubku zhruba 10 mm. Pracujeme-li s palubkami s vloženým pérem, můžeme zvolit ijiný druh dřeva, než jsou prkna. Dosáhneme tím výraznějšího členění obkladů. Péra by v drážce neměla být zasunuta na těsno, při průměrně přesném opracování se počítá s vůlí 0,3 mm.

Lištami musí proudit vzduch

Plochu obložení volíme podle svého vkusu. Chceme-li hlavně ochránit zeď, postačí výška v rozpětí od 900 mm do 1500 mm, aby obklad sahal až nad úroveň opěradla židle. Je však možné obložit stěnu až pod strop. Při rozhodování se vyplatí nakreslit si plochu obkladu na zeď. Prkna připevňujeme na minimálně 25 mm tlusté latě, které jsou pevně zakotvené do hmoždinek osazených do zdi. Dřevo jako organický materiál velmi silně podléhá vlhkostním vlivům, proto musíme pamatovat na úpravu obkladu, aby za ním mohl vítr ze všech stran proudit. V latích vyřízneme trojúhelníkové zářezy, které umožní cirkulaci vzduchu. Stejně tak vyřízneme otvory pro přívod a odvod cirkulujícího vzduchu v obkladu při podlaze a v krycí liště ukončující obklad nahoře. Tyto cirkulační trasy děláme i tehdy, když jsme přesvědčeni, že zeď za obkladem je úplně suchá. Pokud je zdivo vlhké, bez této úpravy by se sebelépe ošetřené zdivo zbortilo a bylo živnou půdou pro rozšíření dřevokazných hub, například dřevomorky. Jejich zničení je velmi pracné a je pravděpodobné, že by se musel odstranit celý obklad.

Neignorujme kresbu dřeva

Latě, obvykle 20 až 30 mm silné a 40 až 60 mm široké, osazujeme na zeď k dolnímu a hornímu konci obkladových prken. Je-li obklad vyšší, musíme připevnit ještě mezilehlé latě. Připevňujeme je pomocí vrutů do hmoždinek tak, že do latí vyvrtáme vždy po půl metru díru o průměru 8 mm. Upravíme je záhlubníkem, aby hlavy vrutů, jimiž budeme latě upevňovat, nevyčnívaly. Díry do zdi pro hmoždinky vyvrtáme pak šestimilimetrovým vrtákem přímo v latích. Hmoždinku jimi prostrčíme otvory do zdi a lať připevníme. První prkno jen zlehka přichytíme k latím a zkontrolujeme vodováhou, zda je umístěno svisle. Další prkna si postavíme ke stěně a kombinujeme je tak, aby jejich kresba navazovala. Ta chvilka času se vyplatí, efekt díla je pak podstatně působivější. Pak teprve připevníme hřebíky nebo vruty první prkno. Šroubujeme v drážce, aby spoje nebyly vidět. Do drážky připevněného prvního prkna zarazíme opatrně péro dalšího. Pracujeme pomocí kladiva před špalík, abychom úderem drážku nepoškodili. Horní konce prken se zakrývají lištami, které odsadíme o 3 mm od jejich líce, nebo je necháme o 3 až 6 mm přesahovat. Dolní konce ukončíme buď až při podlaze, nebo uděláme z vodorovného prkna sokl a prkna zatahujeme jen k němu. Polohu soklového prkna zajišťujeme špalíčky na podlaze u zdi. Spáru mezi podlahou a obložením nebo soklem zakrýváme normální podlahovou lištou. Pokud jsme se rozhodli klást palubky nebo prkna vodorovně, obrátíme pochopitelně směr latí, k nimž je budeme připevňovat. Ani v tomto případě však nesmíme zapomenout na úpravu tras pro proudění vzduchu za obkladem.

Desky a destičky

Obložení velkými deskami u překližek, laťovek nebo dřevotřísek není tak pěkné jako dřevěné. Připevňují se rovněž na rám, a to buď na celou jeho přední stranu (v tom případě je nahoře ukončíme krycí lištou a dole jen přibijeme podlahovou lištou), nebo do polodrážky (okraje polodrážek zakrýváme lištami, které přečnívají před přední líc rámu zhruba o 2 mm). V tomto případě zůstává rám viditelný, proto je nutné jej ohoblovat nebo jinak povrchově upravit. Mimořádně příznivý estetický efekt mohou vytvořit obklady z maloformátových desek (překližka s dýhou z tvrdého dřeva). Volíme zpravidla čtvercový formát o rozměru strany 250 až 350 mm. Desky připevňujeme ke stěně na dřevěný laťový rošt z polotvrdého dřeva (v křížení jsou latě přeplátovány). Rošt plní stejnou funkci jako latě u obkladu z prken. Další možností je obložit stěnu dřevěnými štípanými destičkami, které se běžně vyrábějí o rozměrech 195 x 64 mm, ale je možné si s výrobcem dohodnout i jiný formát. Mají rubovou stranu shoblovanou a lícní ponechanou s neupraveným štípaným povrchem, což vytváří zajímavý rustikální efekt. Tyto destičky se lepí silikonovým lepidlem ohoblovanou plochou přímo na omítku, na sraz, s nulovou spárou. Obklad se na bocích a nahoře zakončuje lištou.

DŘEVĚNÉ OBKLADY KRÁŠLÍ A IZOLUJÍ