U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

CHVÁLA KOMPOSTU

Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Eva Skalská

Doby, kdy jsme se chlubili, kolik pytlíků umělých hnojiv jsme vysypali do zahrady k ovocným stromům, zelenině i květinám, jsou naštěstí pryč. Podařilo se nám tím pěkně zasolit půdy, znečistit podzemní vody a obohatit zeleninu o škodlivé dusičnany. Dnes se s pokorou vracíme k přírodě a na zahradě hnojíme rostliny převážně kompostem.

Kompost patří do každé zahrady zejména dnes, kdy se odpad stává čím dál větším a dražším problémem. Pro jeho založení vybereme dostatečně velkou plochu (ve středně velké zahradě asi 2 až 4 m2) na polostinném chráněném místě; na plném slunci totiž kompost příliš vysychá, ve stínu zase dochází k rychlému hnití. Máme-li vybráno, jednoduše postavíme ohradu z kůlů či prken nebo zídku z cihel. Pro chataře či chalupáře bude taková stavba jistě hračkou. Obchod nám nabízí nejen hotové ohrady, ale i různé typy termokompostérů – speciálních nádob, které urychlují proces rozkladu. Nádoby i ohrady se musí dobře otevírat a vyprazdňovat, například u ohrad vyndáváním jednotlivých prken. Při kompostování v ohradách je nejlepší mít trojdílné zařízení: v první ohradě se kompostovací materiál shromažďuje, ve druhé zraje a ve třetí je již kompost zralý a podle potřeby se odebírá.

Vhodné suroviny

Kompostuje se především listí ovocných a okrasných stromů a keřů, které je vhodné před kompostováním dobře promíchat a ještě podle možností rozsekat například několikanásobným přejetím sekačkou na trávu (bez záchytného koše) a pak na hromadě budoucího kompostu také provlhčit. Zvláště důležité je promíchat listí především vlašského ořešáku a dubu, obsahující značné množství tříslovin, s ostatním listím, aby se rozklad urychlil. I jehličí – kromě borového – se dá kompostovat dobře, musí se však promíchat s jinými organickými hmotami. Kompost ze samotného jehličí by byl kyselý a chudý na živiny. Ideální pro kompostování jsou také zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně, jemně rozdrcené kousky větviček ořezaných ze živých plotů a ovocných stromů, plevele (pouze listové části), nepotištěný papír (například ubrousky a buničina), popel ze dřeva, rozdrcené vaječné skořápky, použitý spařený čaj, kávová sedlina i s papírovým filtrem, trus a podestýlka domácího zvířectva. Nesmíme zapomenout ani na posečenou trávu, která se podobně jako listí dává jen ve slabých vrstvách a v nepříliš velkých množstvích. Tyto dvě hmoty totiž rychle vytvářejí vrstvy nepropustné pro vzduch a kompost může snadno hnít. Nikdy nesmíme kompost “obohatit” o zbytky masa, kostí, potištěný papír, noviny, o výrobcích z plastů a plechovkách ani nemluvě.

Postup kompostování

Zásadou je, že čím jsou kompostovací hmoty různorodější a důkladněji promíchané, tím lépe probíhá proces rozkladu a výsledný kompost je hodnotnější. Doporučuje se přidávat také vápno, zejména obsahuje-li kompost větší množství dubového listí. Pozor, nesmí se použít k vřesovcovitým rostlinám, jako jsou pěnišníky (rhododendrony), azalky, vřesovce a dále k hortenziím. Je-li kompost dobře ošetřován, není zapotřebí stále ho přehazovat. Jeho zrání se účinně urychlí přidáním kompostovacích startérů, které obchod nabízí v dostatečném výběru. Levným startérem je také několik lopat vyzrálého kompostu obsahujícího drobné organizmy, kterými se na nová hmota “naočkuje”. Dostatečnou pozornost musíme věnovat i vlhkosti substrátu. Kdy je kompost zralý? Po 2-3 měsících vzniká surový neboli čerstvý kompost, který je vhodný k nastýlání nebo k podzimnímu hnojení zeleninových záhonů. Za deset až dvanáct měsíců je kompost zralý, což se pozná podle toho, že vypadá jako čerstvá zem, má tmavou barvu a jemně drobtovitou strukturu. Jeho vůně je neobyčejně charakteristická a příjemná. A co říci na závěr? Kompost, který dodává půdě cenný humus i živiny, uzavírá vlastně přírodní koloběh. Je tak základem veškerého moderního hnojení. Že ještě žádný nemáte? Tak si jej co nejdříve založte! Vždyť dnes již nepokládáme kompost za skvrnu naší zahrádky, ale naopak za její chloubu, která se nám bohatě odmění.

Na co nesmíme zapomenout

* Pro kompost vybereme plochu 2-4 m2 na polostinném místě

* Vybudujeme třídílnou ohradu z kůlů, prken nebo z cihel

* Abychom zabránili hnití, vkládáme mezi vrstvy, které se snadno zhutňují, jako je např. posečená tráva, partie hrubšího materiálu.

* Zrání účinně podpoříme použitím kompostovacího startéru, jímž může být dobře vyzrálý kompost.

* V době sucha substrát občas důkladně zavlažíme.

* Horní část hromady je vhodné zakrýt zeminou, což ji chrání před vysycháním.

Do kompostu nepatří:

* zbytky masa a kostí

* potištěný papír, noviny

* plasty

* plechovky

* popel z uhlí (a dalšího odpadu viz výše)

* celé větve

* kořeny a semena plevelů

* borové jehličí

CHVÁLA KOMPOSTU