U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Bonsaje – má láska
Kategorie: Volný čas | Autor: Zdeněk Hrabica, FOTO JOVAN DEZORT
Akademickému malíři a grafikovi Jaroslavu Chudomelovi, proslulému zejména uměním dřevořezu a linorytu, barevné litografie a pastelů učarovala příroda. Nejvíc stromy. V posledních letech obrátil svou pozornost k bonsajím, jimž se věnuje na své zahradě doma i na chalupě.
Přišlo to zčista jasna. Při nezaviněné autonehodě na samém konci roku 1990 přišel o život výtvarníkův zeť. Z boku do něj z polní cesty vletěl nepozorný řidič s náklaďákem.
“Nemohl jsem pak dlouho udělat ani čárku. Upnul jsem se ještě více než dřív k přírodě, k bonsajím. Něco poradili sousedi a kamarádi, další zajímavosti jsem vyčetl v literatuře, zkrátka sbíral jsem rozumy. A poznatky jsem si začal v praxi ověřovat,” hovoří o své velké lásce.
Na počátku bylo semínko
V roce 1991 začal pěstovat malé stromečky, ale na podzim už si troufl na vlastní sadbu ze semínek. “Postupně jsem dokázal vypěstovat javor evropský, javory japonské, borovice, smrčky, jedličky, ibišky a jiné rostliny. Je to zázrak přírody. Semínko ne větší než pět milimetrů se za dva roky promění ve stromeček! Můj začátek byl samozřejmě rozpačitý. Občas jsem si dokonce říkal, jestli ty stromečky nemrzačím. Ale když jsem vykopal malou borovici, přejetou traktorem, uvědomil jsem si, že jsem ji vlastně zachránil.” Přátelé, umělecký kovář Jan Beran a bratři František a Slávek Holenkové, když viděli jeho zájem o bonsaje, nabídli své zkušenosti – i plno vlastních rostlin. Dnes se proto může Jaroslav Chudomel pochlubit i třicetiletými a staršími výpěstky. Přiznává, že s takovými kousky je to vždycky složitější než s bonsají vypiplanou ze semínka. Je to jako štafeta z minulosti k dnešku.
Tisíciletá tradice
“Obdivuji Japonce. Pěstují jednu bonsaj po dlouhá staletí. Dědictví předků. Já jsem začal bez těchto kořenů. Ale poučil jsem se od nich, že do této záliby se musí vžít celá rodina, nejbližší. U nás to byla především moje žena Irena, která mne podpořila. Občas se svými stromky mluvím a mám pocit, že mi něco vyčítají. Snažím se jim poskytnout veškerou péči, ale přes léto u nás nejsou podmínky nejvhodnější. Je tady dost sucho. Stává se, že třeba u javorů najednou žloutnou kraje listů. Volají na mě, že chtějí častější rosení, více vláhy a hnojení. Používám slepičí trus, to je nejlepší a nejjednodušší. Soused totiž chová slepice a králíky. Ale trusem nelze hnojit přímo. Namočím ho do vody a nechám zkvasit. Vy-užívám i vlastních zdrojů – kompostuji spadané listí, které po zetlení smíchám se zemí a pískem a část i s vápnem.” Jaroslav Chudomel vstává ráno se slepicemi. Bonsaje ho volají. Laská se s nimi od jara do zimy. “V listopadu všechny rostliny vyndám z misek a založím a zasadím je s kořenovým balem do dobře ošetřené půdy na zahradě. Pak k nim přihrnu zem. Rostliny nepřikrývám, někdy však obložím chvojím roubovance. Literatura doporučuje přesazovat jehličnany jednou za čtyři roky, listnáče jednou za dva. Já nechávám starší bonsaje v miskách až tři roky. Jednou za čas čistím nebo upravuji kořeny, to je velmi důležité. Kořen a kmen totiž mají být v jisté rovnováze. Péče o kořeny je nesmírně důležitá, vždyť bonsaje vyrůstají z tak miniaturní plochy! A nesmějí zaschnout ani v zimě. Zalévání a rosení je nejdůležitější podmínkou úspěchu. Ale i pro bonsaje, stejně jako pro člověka, platí – všeho s mírou.”
Jak vytvořit bonsaj
Někteří pěstitelé tvarují bonsaje pomocí nůžek, kleští a dalšího speciálního nářadí a drátů, drží se stylů, vycházejících z čínských a japonských tradic. Jaroslav Chudomel však bonsaje nedrátkuje. Jenom je stříhá. Nechává jim víc přirozenosti. “Náročné je i roubování, ale o to se stará můj soused Karel Knížek. A já zas připravuji podnože. Máme dobrou spolupráci.” Do lesa nechodí nikdy ,na lehko’, ale s kbelíčkem a malou lopatkou nebo s plátěnou taškou. “Sbírám semena a vzešlé výrůstky malých stromků,” dodává. “Jsem hluboce přesvědčen, že stromy nás poznamenávají na celý život. Vnímáme je, dýcháme je a pokud jim neškodíme, žijeme s nimi v krásném souladu. Pečujeme o ně – aby nás přežily.” Také pěstitel bonsají musí myslet na boj se škůdci a chorobami. Nejobávanějším nepřítelem jsou pro jeho stromečky nemoci houbového původu. Existují nejrůznější ochranné přípravky, ale lze se též obrnit trpělivostí a odstraňovat je mechanicky. Velmi důležitý je samozřejmě výběr odolných druhů a jejich dokonalá znalost.
Kdy jsou nejkrásnější?
Téměř na žádném obrazu Jaroslava Chudomela nechybí strom nebo kytička květů. Zajímá mne, kdy je pro malířovo oko strom, který umělec často přirovnává ke krásné ženě, nejkouzelnější? “Bonsaje jsou krásné po celý rok, stromy na podzim a v zimě, kdežto ženy jsou nejkrásnější za svitu luny. Já sám mám rád podzim s teplými barvami, mám rád okry, miluji žluté, oranžové tóny. Když jsou stromy olistěné, jsou to koule. Jsou oblečené a člověk nevidí jejich konstrukci. Jakmile se obnaží, odhalí svou nádheru. Stejné je to se ženami. I jejich krása je nejnádhernější obnažená. U nich však je důležité krásu odhalit včas, aby nezmizela. U stromu musí malíř naopak čekat až na ten podzim. Stromy mne provázejí všude. Jsem s nimi vlastně pořád. Doma na zahradě, na chalupě i u Maršovického rybníka blízko chalupy, kde staleté duby hledí na zádumčivou hladinu.”
BONSAJ – miniaturní strom v misce
Stromek o velikosti od osmi do několika desítek centimetrů, který má vzhled, charakteristický pro letitý strom: nejen silný kmínek a rozvětvenou korunu, ale třeba i nahnutý, pokroucený kmen, jako by ho bičovaly časté vichřice. Může mít i obnažené kořeny, obrůstající skálu (kámen), kaskádovitý kmen, naklánějící se nad propastí (okrajem misky) a podobně. Pěstitelé si vždy hledali pro své miniaturní stromečky či jejich skupinky předobraz ve skutečné přírodě.
Kolébkou bonsaistického umění byla zhruba před jeden a půl tisícem let Čína. Ale i v dalších zemích jihovýchodní Azie má pěstování bonsají dlouhou tradici. Je to umění, vyžadující hodně trpělivosti, času a pokory před přírodou.
FOTO 1 – Pinus Parviflora jako kaskáda
FOTO 2 – Kmen zlatice (Forsythia vahl) připomíná prastarý strom
FOTO 3 – Bonsaje na zahradních policích
FOTO 4 – Jaroslav Chudomel při rosení svých bonsají
FOTO 5 – Zakrslý buxus (zimostráz) s neobvyklým tvarem kmínku
FOTO 6 – Půlstoletá borovice …
