Základy jsou hotové, na řadě je ztracené bednění: Jak na to?
Tvárnice pro ztracené bednění umožní stavbu domu od základu přes obvodové zdivo až po příčky, foto: Shutterstock
Jde o metodu stavění a betonování z dutých tvárnic. Po zatvrdnutí vylitého betonu se na rozdíl od dřevěného bednění tvárnice neodstraňují, tedy se v konstrukci jakoby „ztratí“.
Existují různé druhy ztraceného bednění, ale při stavbě je nejjednodušší použití k tomu určených betonových tvárnic. Tyto tvárnice slouží jako forma, jež se po vylití stává součástí konstrukce. Používají se především při stavbě základů a zdí, tedy tam, kde by se tradičním způsobem pěchoval beton do dřevěného bednění, které je však po vytvrdnutí betonu nutné odstranit. Betonové tvárnice je možné svisle i vodorovně armovat (vyztužovat je ocelovou výztuží) a vytvořit tak pevnou železobetonovou konstrukci.
Úspora času
Při klasickém betonování základů, opěrných zídek, nosných zdí nebo sklepů se dříve používalo pracné pěchování betonové směsi do dřevěného bednění (do šalungu), takzvané šalování. Jde sice o osvědčenou metodu, která navíc často umožňuje využít i zbytky stavebního materiálu, betonové tvárnice však šetří čas i práci. Dokážou totiž klasické bednění plně nahradit a zbaví vás nutnosti je po vytvrdnutí betonu stavět a zase demontovat. Postavit z nich lze například pilíře, opěrné zídky i plotové sloupky. Pro tyto stavby jsou navíc k dispozici tvárnice s různými povrchovými dekory.
Dutiny tvárnic se po poskládání zpevní armovacími tyčemi a vyplní betonem, foto: Shutterstock
Skládat i řezat
Stavbu z tvárnic pro ztracené bednění si lze představit jako skládačku. Většina typů tvárnic je určena na suché zdění s převazbou, ale můžete je i spojovat maltou, případně spárovat. Stěny, které z nich postavíte, se v dutinách zpevní (armují) roxorovými tyčemi z oceli a poté se dutiny vyplní betonem. Stavbu usnadní i v nabídce dostupné systémy zámků či spojování na pero a drážku. Tvárnice seženete nejčastěji v šířce 500mm, ve výšce 200 nebo 250mm a v tloušťkách od 150 do 500mm. Kromě celých tvárnic jsou součástí systémů i půlky, celé tvárnice lze však dělit naříznutím a odklepnutím. Na potřebný rozměr se řežou vidiovým kotoučem. Jedna tvárnice váží 20 až 35 kilogramů, množství betonu, potřebného k vylití jedné tvárnice, je podle jejího rozměru od 7,5 do 25 litrů. Pro vyzdívání rohů nebo zakončení stěn se používají dělitelné tvárnice. V nabídce tvárnic pro ztracené bednění najdete i příčkovky pro zdění vnitřních dělicích nenosných příček.
Beton je nutné nechat před přizděním další vrstvy zdi dostatečně vytvrdnout, foto: Shutterstock
Stavění z tvárnic
Tvárnice pro ztracené bednění se kladou na sebe na sucho s využitím systému pero a drážka. Stavbu usnadní i použití zmíněných zámků, tedy výstupků po stranách tvárnice, které do sebe při sestavování zapadají, pokud takový typ výrobku koupíte. Tvárnice se skládají na sebe a vážou se tak, aby se překrývaly o polovinu délky. Profil tvárnic je uzpůsoben pro vkládání vodorovné i svislé ocelové výztuže. Až po jejím vložení lze tvárnice vylévat betonem. Myslete při stavbě na to, že první řadu je potřeba vyzdít na betonový základ do maltového lože, aby se vyrovnaly případné nerovnosti základové konstrukce. Vyplnit tvárnice betonem najednou lze pouze do výše čtyř řad nebo jednoho metru. Před zděním další vrstvy je třeba nechat beton zatvrdnout alespoň do druhého dne a rozestavěné zdivo chránit před deštěm.
Příčkovky poslouží k postavení vnitřních příček v potřebné tloušťce zdiva, foto: Shutterstock
Ne moc řídký beton
Na přípravu betonu do ztraceného bednění (obvykle s pevností C20/25) se doporučuje smíchat ingredience v poměru 1 díl cementu, 2 díly písku a 4 díly štěrku pouze s minimálním množstvím vody (5 až 8 l na 25kg cementu), aby beton nebyl příliš tekutý. Je třeba použít správné frakce kameniva (písek 0/4mm, štěrk 8/16mm) a vodu přidávat postupně.
Jednotlivé tvárnice se skládají a vážou se tak, aby se překrývaly o polovinu délky, foto: Shutterstock
Po dokončení stavby
Při dodržení doporučeného postupu, tedy zejména zalévání betonem po vrstvách a přizdění další vrstvy zdi až poté, co beton dostatečně vytvrdne, není podle výrobců nutné ztracené bednění kotvit k základům proti nadzvednutí (vyplavání) ani zesilovat proti prasknutí tlakem zálivkového betonu. Povrch tvárnic umožňuje i snadné natažení hydroizolačních materiálů a omítek, avšak mrazuvzdornost tvárnic dovoluje nechat je i neomítnuté. Pohledové zdi lze pak upravit vyspárováním.
Text: Richard Guryča, foto: Shutterstock, zdroj informací: Dezeen, ArchDaily
Základy jsou hotové, na řadě je ztracené bednění: Jak na to?
