Zpráva o stavu řemesla v Česku

Kvalita českých řemeslníků zůstává problémem. Na vzorovém příkladu si ukážeme běžné starosti zákazníků.

 

Některé práce musíme řemeslníkům svěřit, i kdybychom nechtěli

 

Podle průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny je s kvalitou práce řemeslníků spíše spokojeno šest z deseti Čechů, ovšem jen každý desátý byl spokojen velmi. Vysloveně nespokojených bylo 15 % dotázaných.
Čtyři z deseti objednatelů museli v posledních pěti letech práci řemeslníka reklamovat. Nejčastěji to bylo kvůli skryté vadě, nedodržení dohodnutých termínů a evidentním nedostatkům v kvalitě.

 

Jeden příklad za všechny
„Dodavatelskou firmu jsme našli na internetu. Na portálu pro vyhledávání řemeslníků jsme zadali poptávku a dostali čtyři nabídky. Rozdíly v cenách byly statisícové, takže jsme zvolili tu nejlevnější,“ vypráví Michal Žák, který pracuje ve zdravotnictví.
Jako první přišla na řadu kanalizační přípojka, což představovalo poměrně velký výkop, jelikož vedení kanalizace se nachází 40 metrů od domu hluboko pod povrchem silnice. Práce šla firmě od ruky a brzy bylo hotovo. Jenže půl roku na to se místo výkopu na silnici propadlo o půl metru!
„Ukázalo se, že firma při zasypávání výkopu průběžně nezhutňovala zeminu,“ vzpomíná Michal Žák. „Navíc vyšlo najevo, že si ani nevyřídila potřebné povolení od správy komunikací. Jednu chvíli to vypadalo, že budeme muset opravu silnice platit ze svého, ale nakonec jsme se s úředníky domluvili.“

 

Zeď, která se hýbe
Mezitím se řemeslníci pustili do budování zdi ve svahu, která měla oddělit sousední pozemek. Firma ji postavila ze ztraceného bednění. „Zeď ale nedržela. Patrně jí špatně proarmovali železem a po zasypání suchým betonem ho nenechali dostatečně ztuhnout. Takže na 12 metrech délky bylo brzy patrné vypoulení,“ popisuje Michal Žák. Musel proto nakonec objednat jinou firmu, která proarmování provedla správně a pro celkové upevnění si pomohla chemickou kotvou.
Dalším smutným minipříběhem se stala rekonstrukce staré zdi na dvorku. Stoletá na sucho stavěná kamenná zídka vytvářela atmosféru místa, Žákovi si tedy přáli, aby si firma dala záležet. „Jenže to vypadalo, jako kdyby jí stavěli děti,“ kroutí hlavou Michal Žák. „Ze zdi vyčuhovaly kameny upatlané od cementu, navíc vůbec nerozlišovali rub a líc kamenů, vypadalo to strašně.“

 

Také při výběru řemeslníka platí „dvakrát měř, jednou řež“

 

Neznámou firmu už nikdy
Korunu všemu nasadilo štukování stěny domu, která přiléhá ke dvorku. Výsledkem byl zvlněný a křivý povrch, horní část pod střechou pak firma nenahodila vůbec. I tady nakonec musel práci dokončit jiný, šikovnější řemeslník.
„Po této zkušenosti už bych si objednal jedině ověřenou firmu nebo někoho, koho mi doporučí známí,“ říká otec dvou dětí. Nové kamenné zdi v horní části pozemku už si Michal Žák stavěl raději sám. „Sice jsem se nazdvihal asi 16 tun kamení, ale podařilo se.“
Žákovi se teď nejspíš přidají k většině české populace, která podle výzkumu při shánění řemeslníků využívá zejména osvědčené kontakty (56 %) a dává na doporučení svých známých (59 %).

 

TEXT: REDAKCE
FOTO: REIFFEISEN STAVEBNÍ SPOŘITELNA

 

Zpráva o stavu řemesla v Česku