Stavba domácí udírny


Domácí udírna dokáže to, na co už nestačí gril či zahradní pec. Rozšíří vám možnosti přípravy nejrůznějších dobrot a může být i nepřehlédnutelnou ozdobou dvora či zahrady.

Domácí udírna rozšíří možnosti využití venkovní kuchyně a grilu

Jestliže se rozhodnete postavit si udírnu sami, počítejte s tím, že jde o poměrně náročnou stavbu. Existují i jednodušší řešení, například možnost využít k uzení zahradní krb, určité typy uzavřených grilů, nebo speciální „americké“ udírny, které se podobají plechovým sudům. Pořídit si můžete i udírnu elektrickou, v níž se používají bukové štěpky.

Ke stavbě pořádné domácí udírny lze přistoupit několika způsoby. Chcete-li zvolit nekompromisní řešení, které vám umožní udit velké množství masa, klobásy, ryby a sýry a zpracovat třeba rovnou celé prase, postavte si regulérní „domeček“ s plechovou vnitřní udicí komorou, obezděnou cihlami, které dají udírně dostatečnou tepelnou setrvačnost. Ta má význam pro snadné udržení potřebné teploty bez přílišné námahy a pomůže zamezit rychlému vychladnutí udírny.

Dřevěná udírna může zděnou téměř plnohodnotně nahradit

Méně náročnou stavbou je pak dřevěná udírna, která je vhodná zejména na uzení ryb, ale při menších nárocích na množství a prostor bohatě postačí i k uzení masa a klobás.

Dřevěná udírna

V případě dřevěné udírny tvoří udicí komoru jednoduchá bedna. Přístup do ní může být udělaný i shora přes výklopné víko s plechovým komínkem.

Udírnu je vhodné stavět na hraně terénní vlny, která umožní dodržet výškový rozdíl mezi udicí komorou a ohništěm. Kouř z ohniště do udírny přivádí kouřovod, nejlépe keramická roura o vnitřním průměru alespoň 250 – 300 milimetrů a délce alespoň 1,5 metru. Od vyústění na dně udicí komory k ohništi by měla zachovávat velmi mírný spád.

Příklad zděné udírny s dvířky a plochou střechou

Ohniště se staví jako uzavřená komora o rozměrech alespoň 30 x 50 x 30 centimetrů a pro jeho stavbu lze použít buď šamotové cihly, klinkery nebo ohnivzdorné komínové „zvonivky“. Strop (překlad) ohniště nejsnáze postavíte ze šamotových desek, nebo použijte vhodný rozměr pálených tvarovek. Ohniště postačí udělat bezroštové, důležitá jsou ovšem dobře těsnící dvířka. K vyzdění je nejlepší použít kamnářskou (šamotovou) maltu, případně některý typ kamnářského tmelu.

Na dno udicí komory nad vyústění kouřovodu je dobré položit například na rošt na nožičkách misku na odkapávání tuku; zároveň se zajistí rozptýlení kouře pěkně do stran, až bude stoupat k uzenému masu.

Pořádné základy

Náročnější stavbou je klasická udírna s kovovou udicí skříní, obestavěnou cihlami. Pro stavbu takové udírny svépomocí se vyplatí pořídit si příručku (například knihu Udírny od Václava Vlka, vydanou nakl. Grada v roce 2007), v níž je celý postup názorně popsán.
Základní schéma udírny však zůstává stejné, jako v případě zmíněné dřevěné udírny. Je nutné ohniště, z nějž je kouř přiváděn kouřovodem do udicí skříně. Obezděná a izolovaná kovová komora však umožňuje snazší regulaci teploty, uzení velkého množství masa (klobás, ryb) a pohodlný přístup skrze boční dvířka.

Ukázka navázání dřevěné udicí komory na cihlovou podezdívku

Udicí komora se svařuje z ocelového plechu o tloušťce 1,2 milimetru. Ze spodní části proudí skrze komoru kouř, odváděný v horní části odtahovým komínkem s regulační klapkou. Plášť z cihel musí být postaven na dostatečně pevném základu, mezi udicí komorou se při obezdívání dodržuje dilatační spára, která dovoluje tepelné rozpínání plechové skříně.

Podezděná dřevěná udírna s plechovou střechou

Celá udírna je obvykle zastřešená. Se střechou si můžete „vyhrát“. Je-li udírna v klasickém českém stylu „kapličky“, je vhodné završit ji minikrovem s pálenou střešní krytinou. Ale fantazii se meze nekladou a můžete postavit i obezděnou udírnu ve středomořském stylu, inspirovanou tradiční venkovní pecí.

Ohniště musí být vybudováno v úrovni, která nechá kouř stoupat kouřovodem v mírném spádu. Buď se tedy zahloubí, nebo se udírna opět postaví na vrcholu terénního zlomu. Nebo je prostě třeba počítat s dostatečnou výškou dna udicí komory a ohniště udělat ve standardní výšce, která umožní pohodlnou obsluhu a přikládání.

Po dokončení stavby je nutné nechat udírnu vyschnout a „zakouřit.“ V ideálním případě ji na 24 hodin roztopte naprázdno a nebojte se kondenzace vody a spalin, které „zakouření“ udírny obvykle provázejí.

TEXT: RICHARD GURYČA
FOTO: SHUTTERSTOCK, ARCHIV

Stavba domácí udírny


Komentáře

2 reakce na Stavba domácí udírny

  1. vaclavcvilin napsal:

    Dobrý den ,prosím o rozměr (světlost)dřevěné udírny.Děkuji a přeji pěkný večer.V.Boček Krnov

    • richard.guryca napsal:

      Dobrý den, volba světlosti je do značné míry na vás, hledal jsem nějaké doporučení a narazil jsem například na rozměry 75x75x100, které si stavitel udírny pochvaloval jako ideální pro potřeby běžného domácího uzení. Odborná literatura (Vladimír Dyk) uvádí u stavěné udírny s chlazeným kouřem vnitřní rozměr 90x90x100. Pro výšku se uvádí doporučení, že by mělo jít pohodlně dosáhnout zevnitř na regulační klapku komína. Vnitřní rozměr jedné z hotových prodávaných dřevěných univerzáln ích udíren je 60x60x90.

Napsat komentář