První pomoc


Poskytnout první pomoc jsme povinni nejen morálně, ale i ze zákona. Její základy by měl tedy znát, a především umět, každý z nás. A co vy, poradili byste si?

Poskytnout první pomoc jsme povinni nejen morálně, ale i ze zákona

Pokud jste se už dostali do situace, kdy bylo zapotřebí vaší pomoci, jistě moc dobře víte, jak rychle se musíte rozhodnout, co udělat. Hlavou vám prolítne vše, co jste kdy slyšeli nebo viděli v televizi, a najednou nevíte absolutně nic, rozhodnete se zavolat pomoc, ale i notoricky známá čísla jako by se z paměti vypařila. Ve finále zvítězí racionální uvažování nad strachem a momentální paměťovou dysfunkcí a váš mozek začne vysílat signály k akci. Málokdo z nás ale opravdu ví, jak se v případě zranění chovat a jak poskytnout první pomoc.

Zachovejte klid

„První pomoc je jednodušší, než si většina lidí myslí. Jsem přesvědčen, že základy první pomoci by si měl osvojit každý,“ říká Stanislav Dlouhý, lektor první pomoci ZdrSEM, což je skupina lékařů, záchranářů, pracovníků IZS a lektorů pořádajících zdravotní semináře první pomoci po celé republice. Lektor také zdůrazňuje, že základním krokem poskytnutí první pomoci by měla být bezpečnost: „Vběhnout bezhlavě do nebezpečí a nechat se také zranit nijak k řešení situace nepřispěje. Naopak klidným uvažováním a zabezpečením místa nehody můžeme významně omezit další problémy a zabránit zranění sebe nebo přihlížejících.“

Další důležitou zásadou je zachování klidu, a to jak vašeho, tak zraněného a také ostatních lidí, kteří jsou v blízkosti. Tyto zásady samozřejmě platí nejen pro nehody na silnicích, ale také pro úrazy v práci, ve volném čase nebo doma. Nezapomínejte na to, že právě vy jste v danou chvíli ten, kdo před příjezdem záchranné služby může včasnou pomocí zachránit život.

Jak správně oznámit zranění či nehodu

Nejdůležitějším údajem, který musíte operátorovi sdělit, je místo události nebo jeho co nejpřesnější popis. I kdybyste poskytli sebelepší první pomoc a perfektně popsali zranění, bude to záchranářům, a především pak zraněnému, k ničemu, když vás nikdo nenajde.

V domácí lékárničce mají být jen prostředky k laickému ošetření ran nebo léky pro akutní potřebu

„Ve větších městech lze svou polohu na ulici upřesnit třeba podle očíslovaných pouličních lamp, jejichž databázi dispečeři 155 umějí využít. V případě, že jste doma, je ideální sdělit dispečerům, jak se dostanou do domu, a případně posádce záchranné služby vyslat někoho naproti,“ radí Stanislav Dlouhý a dodává: „Zdravotníci nemají technické prostředky pro násilný vstup do objektu a na tuto možnost zatím nemyslí ani naše legislativa. Zamčené vchodové dveře nebo běsnící pes na zahradě znamenají další zdržení, protože na jejich překonání si posádka sanitního vozu volá hasiče.“

A jak by mělo probíhat volání na linku 155 podle zkušeného lektora první pomoci?

  • Představte se.
  • Udejte svoji polohu (v tomto okamžiku již dispečer může vyslat posádku na místo, rozhovor s ním probíhá paralelně a odpovídáním na jeho otázky se odjezd sanity neoddaluje).
  • Popište, co se stalo; udáním mechanismu úrazu umožníte dispečerovi klasifikovat možné rozsahy poranění.
  • Sdělte počty zraněných.
  • Nezavěšujte jako první, hovor ukončuje
    dispečer.
  • Telefon si nechte po ruce, je možné, že dispečer
    bude volat zpět.
  • V případě významné změny stavu na místě zavolejte znovu 155 a upřesněte vývoj situace.

První pomoc u dopravní nehody

Pokud budete účastníky nebo svědky dopravní nehody, platí víc než kdy jindy, že musíte dbát hlavně o vlastní bezpečnost. Blížíte-li se k místu nehody, upozorněte vozidla, která jedou za vámi, včasným zapnutím výstražných světel.

„Poté zastavte na bezpečném místě – nejlepší je nehodu předjet a zastavit až za ní. Vyvarujete se tak nebezpečí, že do vás narazí další vozidlo ze stejných příčin, které vedly k havárii prvního vozidla, například kvůli namrzlé vozovce,“ radí lektor a pokračuje: „Zapněte výstražné blinkry, oblečte si reflexní vestu a z auta vezměte výstražný trojúhelník, lékárnu a telefon. Nehodu bezpečně obejděte a označte výstražným trojúhelníkem, a to viditelně a v dostatečné vzdálenosti od havárie, abyste varoval ostatní řidiče.“ V ten okamžik již volejte linku 155, abyste nehodu oznámil, protože může jít o minuty.

„U havarovaného vozu vypněte motor, zatáhněte ruční brzdu a spusťte výstražné blinkry. Zjistěte, kdo z účastníků nehody neodpovídá na oslovení, a tomu se věnujte nejdříve. Pokud je to možné, zajistěte si pomoc nebo komunikujte s operátorem na lince 155, který vás bude přesně instruovat, jak postupovat a jak poskytnout první pomoc,“ doporučuje lektor hlavní zásady první pomoci.

Krvácení, umělé dýchání a masáž srdce

„Zastavení masivního krvácení má prioritu, protože u dospělého člověka je ztráta jednoho a půl litru krve smrtelná,“ vysvětluje lektor a pokračuje: „Použijte ochranné rukavice, které byste měli mít v autolékárničce, případně alternativně igelitový pytel, a silně tlačte přímo v ráně.“

„Umělé dýchání je znalost čistě praktická a vysvětlovat ji teoreticky na papíře nemá smysl. V případě, že neumíte provádět umělé vdechy, provádějte stlačování hrudního koše bez přerušování. I samostatná masáž má pro záchranu života význam,“ radí Stanislav Dlouhý, který společně s kolegy pořádá kurzy první pomoci po celé republice; přihlásit se můžete na www.zdrsem.cz a věřte, že se naučíte nejen umělé dýchání!

základy první pomoci by si měl osvojit každý

K masáži srdce zkušený lektor radí: „Postiženého položte na záda na pevnou podložku, své spojené ruce přiložte na střed hrudního koše mezi bradavky. Ruce propnuté v loktech udržujte kolmo k hrudnímu koši a stlačujte hrudník do hloubky 1/3 rychlostí 100 stlačení za minutu. Rád bych ale podotknul, že stejně jako u umělého dýchání platí – 10 minut praktického nácviku je mnohem lepší než tisíc slov.“

Popálení, poleptání a otrava

Hořící osoby musíte neprodleně uhasit vodou, dekou či hasicím přístrojem. Co nejrychleji, ale opatrně odstraňte oděv. Na postižené části těla lijte studenou vodu, abyste ulevili od bolesti.

„U malých dětí je nezbytné dát pozor na podchlazení. Trup proto opláchněte jen jednorázově a ne déle než 10 vteřin,“ upozorňuje Stanislav Dlouhý. Obličej můžete chladit mokrými ručníky, ale dávejte pozor, aby zůstaly dýchací cesty volné. Jedná-li se o závažné popálení, ihned volejte tísňovou linku, pokud se jedná o drobná popálení, aplikujte po zchlazení například panthenol a poté hydrogelovou sterilní náplast.

Při zasažení elektrickým proudem myslete na svou bezpečnost a postiženého od zdroje proudu co nejdříve oddělte pomocí izolujících předmětů. Poté zjistěte, zda je při vědomí, a přistupte podle situace k umělému dýchání, masáži srdce a podobně; tato opatření mají v danou chvíli přednost před ošetřením popálenin.

Při poleptání platí zásada odstranění oděvu i důkladného omytí tekoucí vodou – dávejte ale pozor, aby kontaminovaná voda nepřišla do kontaktu s dalšími částmi těla, které by mohly být následně také poleptány. Potom ránu sterilně ovažte a přivolejte záchrannou službu. Při otravě neprodleně volejte záchranáře, postiženou osobu teple přikryjte a rozhodně ji nenuťte pít nebo zvracet, pokud vám to neporadí lékař nebo dispečer.

text: Gabriela Zelinková
foto: Shutterstock


Komentáře

Napsat komentář

Důležitá čísla 

155 – Integrovaná záchranná služba
150 – Hasičský záchranný sbor
158 – Policie České republiky
112 – Jednotná evropská linka tísňového volání

Domácí lékárnička

Co by nám rozhodně nemělo doma v lékárničce chybět? V domácí lékárničce mají být jen prostředky k laickému ošetření ran nebo léky pro akutní potřebu. Nemá cenu hromadit více léků, protože se stává, že jejich doba použití projde a léky už mohou být nebezpečné. Protože nelze vyloučit drobná poranění, která bude nutné ošetřit, měla by domácí lékárnička obsahovat: prostředek k dezinfekci ran (například Septoderm spray, Jodisol), 3% peroxid vodíku k odstranění a vyplavení nečistot z ran, sterilní obinadlo s polštářkem ve sterilním balení (3 kusy), sterilní gázové čtverce ke krytí ran, fixační elastické obinadlo (10 kusů), trojcípý šátek, náplast, náplasti s polštářky, Opthal k výplachům očí, malé nůžky, pinzetu (případně i speciálně upravenou k vytahování klíšťat) a teploměr. Z běžně dostupných léků, které lze koupit bez receptu, by měla být doma běžná analgetika a antipyretika (Paralen, Acylpyrin, Brufen), dále léky proti náhle vzniklým průjmům (Endiaron, Smecta), případně i léky proti zažívacím obtížím při takzvaném překyselení žaludku (např. Ranisan, který je lepší než použití jedlé sody). Po dohodě s lékařem může domácí lékárnička obsahovat i některé speciální SOS léky, které může okamžitě aplikovat i laik. Příkladem může být Epipen injekční stříkačka k okamžité aplikaci adrenalinu při hrozícím anafylaktickém šoku po bodnutí vosou u lidí, kteří již v minulosti anafylaktický šok prodělali, nebo injekce Glukagonu u nemocných s cukrovkou, kteří aplikují inzulin a již v minulosti měli bezvědomí s nízkou hodnotou krevního cukru.