Pozor na sníh na střeše


Účel protisněhových opatření je jediný – zabránit sněhu v pohybu po střeše, nebo dokonce životu nebezpečnému pádu z ní. Při vrstvě sněhu kolem 30 cm se totiž na střeše s rozlohou 100 m2 může vytvořit ledová masa vážící až několik tun! I pomalý posun takové masy tak může napáchat značné škody, nejohroženější přitom bývá krytina v úžlabí. Jakmile se však rozjede rychleji, už ji zpravidla nezadrží nic, vyčnívající prvky vytrhne i s krytinou a pro osoby pohybující se pod okrajem střechy může být nebezpečná.

 

 

Protisněhová ochrana musí být zohledněna již v projektu řešení střechy v závislosti na jejím spádu a příslušné sněhové oblasti. Začlenění do sněhové oblasti je dáno mapou sněhových oblastí vytvořenou dle podkladů Hydrometeorologického ústavu. Podle ní se většina ČR nachází v 1-4. oblasti, kde je charakteristická hodnota zatížení sněhem od 70 do 200 kg/m2. Mapa sněhových oblastí je přílohou normy ČSN, která je při navrhování konkrétního řešení střešního pláště závazná.

 

Protisněhové háky

Háky udrží sníh, dokud neroztaje
Protisněhové háky mají za úkol držet sněhovou vrstvu na střeše a zabránit jejímu skluzu. Masa sněhu tak odtává postupně shora vlivem povětrnostních podmínek a rostoucích teplot. Rovnoměrná vrstva sněhu ležící na střeše navíc funguje jako přirozený tepelný izolant. Zabraňuje unikání tepla ze střechy ven a vnikání chladu zvenku dovnitř střešní konstrukce.
Správná hustota rozmístění háků se standardně pohybuje v rozmezí 1,3 – 2,5 ks/m2. Háky je důležité umístit rovnoměrně po celé ploše střechy až k hřebeni, nikoliv, jak tomu často bývá, jen v dolní části střechy v jedné nebo dvou řadách. Na takto řešených střechách protisněhové prvky jedoucí sníh bez problémů vytrhá, takže napáchá větší škody než tam, kde protisněhová opatření zcela chybí. Takto umístěné protisněhové háky nemají prakticky žádný význam a větší nápor sněhu nemohou udržet. Absencí protisněhových opatření ale majitel současně také riskuje, že těžký tající sníh ze střechy způsobí zranění či škody na majetku.

 

Trubkový zachytávač

 

Ochrana před sněhem a ledem padajícím z okapní hrany
Doplňkovým opatřením, především v oblastech s větším množstvím sněhových srážek, jsou protisněhové zábrany. O těchto zábranách je potřeba uvažovat zejména nad komunikacemi, balkóny a nad vchodem, kde chrání před sněhem a ledem padajícím z okapní hrany, a okapy chrání před zapadáváním sněhem. Tyto zábrany navíc zamezují i padání kusů ledu, které se občas tvoří na prostupových konstrukcích, jakými jsou odvětrání kanalizace nebo odkouření kotlů. I proto jsou protisněhové zábrany oproti hákům podstatně vyšší.
Dalším typem protisněhových zábran jsou trubkové sněholamy se dvěma nebo nově se třemi trubkami. Vyšší, třítrubkové sněholamy jsou určeny pro oblasti s větším zatížením sněhovými srážkami. Sněhové zábrany s kulatinou se těší oblibě v horských oblastech, kde plní nejen ochrannou funkci, ale tvoří také zajímavý estetický doplněk celé střechy.

 

Rozražeč sněhu

Rozražeče sněhu
Tradičními protisněhovými opatřeními na našem území jsou tzv. rozražeče sněhu. Ocelové protisněhové rozrážeče je vhodné rozmístit po celé ploše střechy, kde mají za úkol sněhovou masu zadržet, případně rozdělit. Jako doplňková opatření se umisťují poblíž okraje střechy, obdobně jako držáky sněholamů.

 

TEXT: REDAKCE
FOTO: HPI – CZ


Komentáře

Napsat komentář