U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Račte vstoupit…
Kategorie: Stavba | Autor: ing. arch. Jan Pešta
Vstupní dveře do domu musí splňovat řadu funkcí. Tou hlavní je samozřejmě ochrana domu a jeho obyvatel před nežádoucími návštěvníky. Dveře poskytují také ochranu před rozmary počasí. Především jsou ovšem vizitkou pána domu. Chtělo by se parafrázovat známé české přísloví “jaký pán, takový krám”.
Vstupním dveřím byla proto v minulosti věnována náležitá pozornost. I chudé chalupy s jinak nenáročným průčelím mívají často krásně řemeslně zpracované dveře. Nad elegancí a zároveň prostotou historických dveří i nad fantazií a dovedností dávných truhlářů a kovářů se až tají dech. Teprve doba nedávno minulá zbavila dveře jejich reprezentační funkce a postavila tyto výtvory uměleckého řemesla na úroveň běžného stavebního materiálu. Tuto dobu už ale máme naštěstí za sebou. Dnes se opět objevují jako první vlaštovky nové a řemeslně kvalitní dveře, na které mohou být jejich tvůrci pyšní.
Trocha historie
Abychom historickým dveřím lépe porozuměli, pohleďme na ně nyní z technologického hlediska. V podstatě všechny starší dveře můžeme rozdělit do dvou konstrukčních skupin. První, řemeslně náročnější, jsou dveře rámové (též výplňové). Základem jejich konstrukce je pevný rám z prken, obvykle rozdělený vodorovnými, někdy i svislými příčlemi na několik polí, do nichž jsou vkládány deskové výplně (kazety). V obvodovém rámu mohou být osazeny buď do drážky nebo do polodrážky a upevněny profilovanými lištami. Jednotlivé kazety vybízely k uměleckému pojednání. Deskové výplně mohly být zdobeny řezbou v nízkém reliéfu přímo, častěji však k nim byly jednotlivé vyřezané ornamenty přichyceny hřeby. Ze-jména v období klasicismu první poloviny 19. století se po celých Čechách rozšířily krásné výzdobné motivy sluncí, růžic a hvězdic. Druhým typem dveří, řemeslně méně náročným, jsou dveře svlakové (též deskové). Základem jejich konstrukce je deska, vytvořená z několika fošen, spojených na rubové straně příčnými trámky – svlaky. Ty mohly být k desce prostě jen přibité, obvykle se ale zasunovaly do kónických drážek, vydlabaných na rubu desky. Také lícová strana svlakových dveří se v minulosti bohatě zdobila. Nejjednodušší byla plošná malba nebo ornamentální řezba. Často se ale truhláři snažili napodobit náročnější rámové dveře. Lícovou stranu obvykle pokryli dekorativně šikmo či paprsčitě skládanými prkénky s profilovanými hranami, tzv. švartnami. Jako svérázný dekorativní prvek se pak uplatňovaly i kované hlavy velkých hřebů, kterými byly švartny k podkladové desce přibité.
Opravit nebo vyrobit kopii
Dveře se v minulosti natíraly poměrně pestrými barvami. Obvyklá byla zelená, červená, světle hnědá i další odstíny. Vícebarevné nátěry zvýrazňovaly plastickou řezbu i konstrukci dveří. Je proto chybou, když dnešní uživatelé buď nátěry ze starých dveří zcela odstraní, nebo dveře natřou jednotným tmavohnědým odstínem. Plastičnost dveří a jejich výzdoby se tak zbytečně potlačí. Pokud se na chalupě staré dveře dochovaly a jejich stav umožňuje další použití, je samozřejmě nejlepší je opravit a zachovat na místě. Lépe na tom obvykle bývají dveře svlakové konstrukce, které jsou ze své podstaty bytelnější. Drobné opotřebení, poškozená profilace či výzdoba nejsou na závadu, přispívají totiž k celkové malebnosti dveří. Potřebujeme-li instalovat nový zámek, je vhodnější nalézt pro něj místo mimo původní kování, které může zůstat klidně dále zachováno. Silně poškozené neopravitelné dveře bychom měli nahradit pokud možno tvarově věrnou kopií. Podkladem pro kopii by měla být podrobná dokumentace starých dveří. Kování a většinou i výzdobné prvky (plastické řezby) lze obvykle použít z těch původních. Mějme však na paměti, že nové dveře nikdy nebudou hezčí než ty staré. Vinu na tom nese zejména dnes obvyklé strojové opracování řeziva. Krásu původních dveří totiž spoluvytvářejí i stopy ruční práce, drobné nepřesnosti, nepravidelnosti a v neposlední řadě také opotřebení dlouholetým používáním.
Nové dveře – ale jaké?
Pokud je třeba chalupu vybavit dveřmi zcela novými, přicházejí v úvahu v podstatě dvě možnosti. Buď se můžeme nechat inspirovat dveřmi z okolí a vytvořit jakousi volnou tvarovou kopii, nebo vytvořit nové dveře v moderním duchu. Druhá cesta je mnohem obtížnější. Abychom dosáhli uspokojivého výsledku, vyžaduje to tvůrčí přístup i pokoru zároveň. Pod pojmem “moderní” si samozřejmě nemusíme představovat jen nové materiály, jako jsou sklo, kov či dokonce plast. Opravdu moderní dveře pro starý dům by měly být bez historizujících ozdob, tvarově lapidární a přitom zhotovené tradičními postupy z tradičních materiálů. Čím budou jednodušší, tím budou i hezčí.
KOUZLO KOVOVÝCH DROBNOSTÍ
Nedílnou součástí dveří bývá i kování. Starší dveře mají ještě vnější ručně kované závěsy buď ve tvaru dlouhých pásků, nebo ozdobně esíčkovitě stáčené. Mladší dveře mívají obvykle tak zvané “žaludové” či “bambulkové” panty. Až do první poloviny 19. století se používaly vnější krabicové zámky, připevněné na rubu dveří, k nimž patří obvykle krásné kované kliky. Teprve s nástupem tovární výroby se zámky začaly zadlabávat do hmoty dveří, jak to děláme dodnes. K takovým zámkům patří již průmyslově vyráběné litinové nebo mosazné kliky. I ty však mají své kouzlo především v dokonalém výtvarném i technickém provedení.
Náročně pojaté pozdně barokní dveře velkého roubeného domu, zvýrazněné malbou (Kruh u Jilemnice)
FOTO AUTOR A PETRA PEŠTOVÁ
Typické dveře svlakové konstrukce, osazené v dřevěném trámkovém portálku. Lícová strana je dekorativně skládaná z prkýnek -“švarten”. Výsledný dojem kazí jen novodobý typový zámek (Sobotka)
FOTO AUTOR A PETRA PEŠTOVÁ
Nápadité a zároveň skvěle řemeslně provedené moderní dveře do starého stavení. Jsou tvořeny obyčejnou svlakovou deskou, jedinými zdobnými prvky jsou dekorativní prořezy. Žádné další zbytečnosti. Čím jsou dveře jednodušší, tím jsou i hezčí (Jenštejn u Prahy)
FOTO AUTOR A PETRA PEŠTOVÁ
Tyto vzácně dochované dveře rámové konstrukce jsou vodorovně rozděleny na dvě samostatně otevíratelné poloviny. Té spodní se říkalo “braňka” a měla bránit přístupu domácího zvířectva ze dvora do síně (Hřmenín na Sobotecku)
FOTO AUTOR A PETRA PEŠTOVÁ
Detail plastické řezby deskové výplně dveří rámové konstrukce. Výslednému dojmu by prospělo zvýraznění jednotlivých prvků odlišnými barvami (Miličín na Voticku)
FOTO AUTOR A PETRA PEŠTOVÁ
Styk dveřních křídel obvykle kryje tzv. “klapačka”, která má často podobu polosloupu nebo pilastru (Železnice u Jičína)
FOTO AUTOR A PETRA PEŠTOVÁ
Šikovný řemeslník dovede vrátit starý krabicový zámek původnímu účelu
FOTO AUTOR A PETRA PEŠTOVÁ
S nástupem průmyslově vyráběné litiny se i na venkově objevují nápadité a tvarově složité eklektické kliky (Nákří u Českých Budějovic)
FOTO AUTOR A PETRA PEŠTOVÁ
Výrobě kopie dveří by měla předcházet důkladná měřičská dokumentace originálu. Dveře na obrázku jsou svlakové konstrukce, jak dokládá pohled na rubovou stranu (vpravo). Lícová strana (vlevo) se ale díky přibitým prknům a řezbě “tváří”, jako by šlo o dveře rámové (Dřísy na Mělnicku)
FOTO AUTOR A PETRA PEŠTOVÁ
Nedílnou součástí každých dveří je i kování. Tyto krásné kované klasicistní kliky jsou příkladem staršího typu dveřního kování, dosud ručně vyráběného (Železnice u Jičína)
FOTO AUTOR A PETRA PEŠTOVÁ
