U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Otevírání studánek

Kategorie: Nakonec | Autor: Marie Rubešová

Možná si řeknete, že hledat příbuznost nebo styčné body mezi chataři či chalupáři a turisty je holý nesmysl. Jedni ujíždějí desítky, ba stovky kilometrů, aby se vyřádili při zvelebování rekreačního sídla, popřípadě usedli ke stolku u udírny a dali si “do nosu”, druzí se naopak pobytu na jednom místě brání a pěšky, na kole, běžkách či plavidle brázdí křížem krážem republiku. Přesto mohou mít leccos společného. Na tu myšlenku mě přivedl host našeho minulého čísla Jaroslav Bábík. Má ve Stárkově chalupu radost pohledět, u ní udírnu i ohniště, kde rád sedává s rodinou a přáteli. Přesto si najde čas a vyráží pěšky či na kole za krásami přírody onoho koutu východních Čech. Což kdybychom se i my vydali za plot chalupy, popřípadě lesa, kam občas zajdeme na houby? Průvodcem nad jiné povolaným je nám generální sekretář Klubu českých turistů Jaroslav Liberský.

Ve značení jsme špička

Ať už je vaše rekreační stavení kdekoli, stačí udělat pár kroků a narazíte na nějakou turistickou značku či rozcestník. “Žádný jiný stát nemá tak dokonalou síť značení jako my. Byla vždy budována nadregionálně. Za celou stodvacetiletou historii turistické organizace u nás nevítězily místní zájmy. Žádný starosta nikdy neřekl: Na značení vám dám, ale chci to mít jenom kolem vesnice,” nabízí příklad pan Liberský. “Síť je dokonalá i proto, že v minulém režimu se u nás vydávaly mapy zkreslené a nedokonalé. V padesátých letech byly dokonce tajné. Značkaři zkrátka museli předpokládat, že turista nemá mapu žádnou nebo mizernou.” Pokud se skutečně budete držet značek, v Čechách a na Moravě se neztratíte. A stále víte, kde jste. Na směrovkách s červeným nebo modrým pruhem, což jsou trasy dálkové a regionální (zelenou mají stezky okresního významu a žlutou spojky), najdete vždy několik údajů. První informuje o nejbližším místě trasy s dalšími směrovkami, druhý o významnější lokalitě vzdálené 8 až 10 kilometrů. Na třetím místě bývá koncový bod trasy nebo významné východiště tras, kam lze v pohodě dorazit za den. Dojdeme-li do místa uvedeného minule jako nejbližší cíl, další řádky se posunou a vzdálenost k místu na posledním řádku se o počet kilometrů, které jsme ušli, zkrátí. Zkuste to někdy zkontrolovat.

S bedýnkou a štětcem

Značených turistických tras je v Čechách a na Moravě zhruba 49 tisíc kilometrů, z toho 38,5 tisíc km pro pěší a lyžaře. Zbytek je pro cyklisty, jimž každoročně několik tisíc km tras přibývá. Naše značení bylo dovedeno do takové dokonalosti, že na ně dokonce existuje Česká státní norma. I proto je třeba, aby ti, co se o jeho obnovu starají, znali svou práci dobře (existuje síť školení). “Značkařů je v klubu celkem 1100 a některým se tato činnost stala koníčkem a radostí. Je to radost nepřetržitá, neboť značení se každé tři roky obnovuje. Okresní značkaři určují trasy a proplácejí každému náklady a 100 korun odměny za den. Výdělečná činnost to rozhodně není,” směje se šéf turistů. V některých okresech prý je značkařů dostatek, dokonce si vychovávají šikovné mladé nástupce, v jiných si s úkoly těžko poradí. Chcete pomoci obnovovat tuto světovou raritu? Pokud ano, musíte absolvovat příslušné školení. Bezpochyby byste však s bedýnkou barvy na krku a štětcem v ruce stoupli v očích svých dětí nebo vnoučat. A vydělíme-li délku tras, jejichž obnova připadá na rok, počtem značkařů, vychází na jednoho 10 – 12 km, což se dá zvládnout za dva víkendy.

Za prvním puchýřem

Když jsem nahlédla do Kalendáře turistických akcí na letošní rok, vzdala jsem původní záměr nalákat vás vybranými akcemi. Je jich tolik, že vybírat nelze. Navíc v kalendáři prý ještě nejsou všechny, protože není povinností výlety hlásit (organizují je turisté v 33 oblastech, což je střední článek řízení, a v 700 odborech, fungujících jako místní organizace). V přehledu nemohou být všechny ani proto, že uzávěrka je poslední den srpna. To proto, aby si mohli kalendář koupit všichni, kdož přijdou na poslední velkou akci v roce, na listopadové Putování za posledním puchýřem. Než se však vydáte za posledním, musíte si někde otlačit svůj první puchýř. Máte-li přece jenom chuť to zkusit, nalistujte si na internetu stránku – www.klubturistu.cz. Pokud k této vymoženosti nemáte přístup, poptejte se v hospodě, kdo že je velitelem tamního odboru. A můžete vyrazit na Vítání jara, na Pochod Českým rájem za Rumcajsem, na Čarodějné velikonoční toulky Valašským královstvím, popřipadě na další stovky tras. A pokud při Otevírání studánek postavíte nad vodou, zbavenou listí a nečistot, malou roubenku, způsobíte mnoho radosti ostatním – i sobě.

* * *

Druhy turistických směrovek:

Pěší trasy: s červeným pruhem dálkové, s modrým pruhem regionální, se zeleným pruhem okresní, se žlutým pruhem spojky.

Lyžařské trasy: barevné rozlišení i řazení cílů je obdobné jako u pěších, liší se podtiskem.

Cyklotrasy: jsou žlutočerné s bílým pruhem; značení je obrácené, na prvním řádku se uvádí cíl vzdálenější.

Evropská dálková cesta: pokud najdete v barevném pruhu pěší trasy údaj E 10, octli jste se na trase, jíž prochází mezinárodní evropská dálková turistická cesta.

Otevírání studánek