V Babiččině údolí ožívají příběhy Boženy Němcové: Znáte příběh Starého bělidla?
Foto: Šárka Drbohlavová
V malebném Babiččině údolí u České Skalice stojí roubenka, kterou zná snad každý z nás. Pro čtenáře i milovníky legendárních filmových adaptací představuje symbol idylického venkovského života. Znáte její skutečný příběh?
Pokud věříte, že právě pod touto šindelovou střechou vyprávěla babička Magdalena Novotná pohádky malé Barunce, musíme vás zklamat. Panklovi v této roubence nikdy nežili – s babičkou obývali byt pod zámkem a později vlhké prostory u panského dvora. Původní panská bělidla, kde rodina částečně pobývala, nechala kněžna Zaháňská kolem roku 1830 zbořit. Proč tedy Božena Němcová děj slavného románu umístila právě sem? Spisovatelka v této malebné chalupě prožila v létě roku 1844 nádherné prázdniny se svými vlastními dětmi. Místo nedaleko splavu jí učarovalo natolik, že si ho vypůjčila jako kulisu pro své nejznámější dílo a děj svého vlastního dětství do něj jednoduše přenesla.
Poctivá roubenka
Z architektonického hlediska je Staré bělidlo ukázkovým příkladem venkovského stavitelství 18. století. Zaujme krásně zdobenou lomenicí a klasickou šindelovou střechou. Podle dochovaného nápisu na kabřinci stavbu dokončil 17. července 1797 mlynář Antonín Ludr. Klasický dům východočeského typu s tradiční trojdílnou dispozicí tvoří vstupní síň, hlavní obytná světnice a zadní hospodářská komora. Odborníci na lidovou architekturu na roubence oceňují precizní tesařské řemeslo – masivní trámy jsou v nárožích vázány do takzvané rybiny, což je spoj, který zajišťoval dokonalou pevnost stavby bez použití jediného kovového hřebíku. Spáry mezi trámy tradičně vyplňuje hliněná mazanina chráněná bílým vápenným nátěrem. Své jméno nezískalo stavení náhodou. Původně sloužilo k bělení lněných pláten. V roce 1842 odkoupila chalupu, sousední mlýn i přilehlé pozemky náchodská vrchnost a k bělidlu později přibyla ještě kamenná panská prádelna o dvou místnostech.
Stejně jako vybavení chalupy sem byly tradiční zdobené kláty umístěny až dodatečně pro dotvoření dokonalé iluze spisovatelčina vyprávění. Právě k úlům chodila babička sdělovat včelám nejdůležitější rodinné události, foto: Šárka Drbohlavová
Dnešní podoba interiérů
Staré bělidlo je plné malovaného lidového nábytku a dobových předmětů. Nevychází ovšem z původního vybavení mlynáře Ludra, ale z popisu v románu Babička. Zásadní úpravy chalupy a jejího okolí proběhly po roce 1945 a následně v roce 1970. Tehdy se tu natáčel legendární film režiséra Antonína Moskalyka s Libuší Šafránkovou v roli Barunky a Jarmilou Kurandovou jako babičkou. Filmaři si dali záležet na tom, aby to tu vypadalo přesně tak, jak si Němcová vysnila – například obložili tehdy již betonový splav kmeny stromů, aby vypadal jako původní dřevěný. Staré bělidlo tak zůstává spíš krásnou fikcí jednoho z nejkrásnějších českých příběhů než přesným historickým dokumentem.
Text a foto: Šárka Drbohlavová, zdroj informací: autorský článek
V Babiččině údolí ožívají příběhy Boženy Němcové: Znáte příběh Starého bělidla?
