U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Jak pronajmout chalupu
Kategorie: Právo | Autor: Barbora Trsková
PORADNA
Chci pronajmout chalupu a nevím, jak mám postupovat, co má být ve smlouvě a na co si dát pozor.
(M. T., Blatná)
Pronajmout chalupu není takový problém, je však zcela správné požádat o radu, neboť jsou otázky, které by při uzavírání nájemní smlouvy rozhodně měly být vyřešeny, a to rozhodně písemnou formou. Jak jsem již uvedla, je důležité, především při nájmu nemovitých věcí, uzavřít mezi nájemcem a pronajímatelem nájemní smlouvu – z důvodu právní jistoty doporučuji písemnou. Podle ustanovení § 663 občanského zákoníku (OZ) nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc (movitou či nemovitou), aby ji dočasně užíval nebo z ní bral i užitky. Základním rysem nájemní smlouvy je její dočasnost, může být však sjednána nejenom na dobu určitou, ale i neurčitou. Nutnou náležitostí smlouvy je též její úplatnost, tedy stanovení výše nájemného (§ 671 a násl. OZ), která závisí na dohodě mezi nájemcem a pronajímatelem. Obsahem nájemní smlouvy mohou být dále práva a povinnosti nájemce a pronajímatele, které záleží opět především na jejich dohodě. Ze zákona je stanovena povinnost nájemce užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě; nebyloli dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci (tedy do nemovitosti) za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem. Rozhodně je nutné upozornit na ustanovení § 666 OZ, které dává nájemci oprávnění dát pronajatou věc do podnájmu, nestanoví-li smlouva jinak (zcela zřejmě je lépe do smlouvy uvést, že nájemce je oprávněn dát nemovitosti do pronájmu pouze s písemným souhlasem pronajímatele – vlastníka). Změny na věci je ze zákona nájemce oprávněn provádět pouze se souhlasem pronajímatele a ve smlouvě by bylo vhodné dohodnout, za jakých podmínek je oprávněn tyto změny provést a především také řešit vzniklé náklady, které na provedené změny vynaloží. Mohou být k tíži nájemce i pronajímatele. Další důležitou náležitostí smlouvy by mělo být určení doby skončení nájmu. Nájem zpravidla skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak. Musím však upozornit na ustanovení § 676 odst. 2 OZ, které prodlužuje nájem v případě, že nájemce užívá věc i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů. Nájem (sjednaný na dobu neurčitou) může být dále ukončen výpovědí, kterou je vhodné ve smlouvě sjednat a stanovit délku výpovědní lhůty (například tříměsíční výpovědní lhůta, která počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně). Ustanovení § 679 OZ upravuje odstoupení od nájemní smlouvy, tedy důvody, opravňující k odstoupení jak ze strany nájemce, tak ze strany pronajímatele. Nájemní smlouvu je však nutné uzavírat s ohledem na předmět nájmu a vedle výše uvedených náležitostí může samozřejmě obsahovat i další ustanovení, které konkrétní případ řeší. Pokud tedy pronajímatel chce mít jistotu, že je obsahem smlouvy dostatečně chráněn, doporučuji obrátit se na odborníka, popřípadě opravdu pozorně prostudovat příslušný zákon nebo literaturu, která se této problematice věnuje.
