Dřevokazné houby – a jak na ně

Výskyt dřevokazných hub je vždy důsledkem nějakého prohřešku proti optimálním podmínkám užívání konstrukce.

Podle statistiky specialistů pro diagnostiku staveb se nějaká dřevokazná houba vyskytuje v 95 % odebraných vzorků dřeva. Tam, kde je respektována konstrukční ochrana stavení, nemusí však vůbec přijít „ke slovu“.

Nebezpečné podmínky

Spory dřevokazných hub desítky let přežívají v latentním stadiu – a čekají například na to, až ve střeše praskne taška a do krovu začne zatékat. Jestliže jde navíc o půdu, kde je teplo a nevětrá se, popřípadě je postižený trám zabudován ve stropě nebo stěně obývaného podkroví, je neštěstí hotové.

Dalším nešvarem, který nahrává rozvoji dřevomorky nebo i její příbuzné – outkovky, je nepořádek třeba kolem pozednice, kolem níž neproudí vzduch (někdo ji např. zasype stavebním odpadem, který se mu nechce odnášet). A opět se vytvoří ideální podmínky pro rozvoj houby.

Na chalupách, které jsou užívány jen občas, se líbí také koniofoře sklepní (napadá hlavně dřevo v kontaktu s mokrými zdmi nebo zemí a působí hnědou hnilobu dřeva, které se nakonec rozpadá až na prach), trámovce (ta nevytváří plodnice s rezavými sporami jako dřevomorka, ale její mycelia se rozvíjejí v trhlinách dřeva a způsobují hnědou hnilobu, která trám „vyžere“ uvnitř), a pornatce Vaillantově (likviduje hlavně dřevo jehličnanů s vlhkostí nad 30 % a pozná se podle výrazně bílých povrchových mycelií připomínajících ledové květy). V těchto případech jde o houby celulózovorní, živící se celulózou. Dřevomorka je pro tuto dobrotu schopna svými speciálními šedými „provazci“ – rhizomorfami, pronikat i mnoho metrů maltou mezi cihlami a kameny.

Další skupinou jsou houby ligninovorní, živící se ligninem. Způsobují bílou hnilobu dřeva a jsou méně nebezpečné než houby výše popsané.

Jak dřevomorku likvidovat

Název dřevomorka jsme použili pro tuto skupinu celulózovorních hub obecně, protože způsob jejich likvidace je prakticky shodný. Jakmile se některý z příznaků objeví, je třeba postižený materiál (například prkna v podlaze) napytlovat a zavolat speciální firmu, která vše odveze na k tomu určenou skládku. Při neodborném zacházení se totiž může podařit houbu roznést po okolí. Jestliže je při odnášení nutné projít domem, je vhodné koupit rohož, prolít ji například Lignofixem super a chodit přes ni.

Objeví-li se houba někde v kůlně ve dřevě, rozhodně by ji chalupáři neměli sami pálit. To je opět úkol specialistů, kteří materiály napadené houbou zlikvidují ve zplyňovacích kotlích. V nich se nejprve spálí dřevo a ve druhé fázi plyny, které z hoření odcházejí. Při hoření se totiž mohou spory rozšířit i po okolí. Sanace prakticky po celé ČR se mohou ujmout i pracovníci společnosti Konzea.

Specializovaná firma navrhne i způsob likvidace hub a sanace dřeva v podkroví. Poškozené části je třeba vyříznout a drátěným kartáčem zcela očistit. Když je dřevo rozvlákněné, odstraní se celá napadená část (pro jistotu se zhruba půl metrem zdravého materiálu na každé straně) a připraví se plomba. Ještě než se do krovu vsadí, celá plocha se ošetří speciálním chemickým prostředkem. Problém může nastat i v zazděné pozednici nebo ve zhlaví trámů uloženém ve zdi. Poškozené dřevo se musí odstranit – a kolem trámu doporučují odborníci vytvořit kapsu, tedy vzduchovou mezeru, trám mírně vyzvednout a podložit podkládkem z tlakově impregnovaného tvrdého dřeva.

Prevence se vyplatí

Stejně jako v péči o zdraví lidské ocení i stavba (a její majitelé) preventivní péči. Pracovníci firem, které se zabývají sanací biotického poškození dřevokaznými houbami i dřevokazným hmyzem, nabízejí průzkumy před většími akcemi. Jde například o výměnu střechy, která se opatřuje různými fóliemi, o výstavbu obytného podkroví, kdy se rovněž uzavírá dřevo do konstrukce, apod. Při takových příležitostech se odeberou vzorky dřeva, které se pak vyhodnotí v mykologické laboratoři.

O jakou houbu jde, to se určí, když se vzorek za optimální teploty a vlhkosti kultivuje na živné půdě, tedy sladinovém agaru. I když je to třeba vizuálně zdravé dřevo, většinou se objeví nějaké charakteristické znaky poškození.

Nepropadejme však pocitu, že jsou naše chalupy od podlahy po střechu prolezlé houbami. Snažme se hlavně neprohřešit se proti stavebně technologickému fungování chalup – a udržujme v nich klima, které je příjemné pro nás a ne pro žrouty celulózy a ligninu.

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ, FOTO: ARCHIV

Dřevokazné houby – a jak na ně