Zavařování není dřina!
Kompoty či kyselé okurky ve sklenicích je něco, co neodmyslitelně patří k naší kultuře. Zavařovat umíme téměř cokoliv z ovoce a zeleniny a známe také spoustu vychytávek.
Sterilace neboli proces konzervace teplem spočívá v uzavření potravin do nepropustného obalu a následném zahřátí na teploty okolo 100 °C, čímž se docílí zničení mikroorganismů. Poté můžeme jídlo uchovávat dlouhou dobu i při pokojové teplotě. Možná už máme pocit, že jsme o zavařování slyšeli vše, ale vždy je co se přiučit.
Zavařit lze téměř jakékoliv
potraviny a nemusíme se bát ani
různých kombinací (decoDoma)
V čem zavařujeme
I když na trhu seženeme spoustu elektrických zavařovacích hrnců, jde to i bez nich. Sterilovat můžeme v troubě a to tak, že sklenice postavíme na pečicí plech do spodní části předehřáté trouby a zalijeme je do výšky 2 cm horkou vodou. U elektrické bývá doporučovaná teplota 95 °C, u plynové stupeň 1. Celková doba zavařování v elektrických, plynových a horkovzdušných troubách závisí na druhu ovoce nebo zeleniny. Nejdříve je potřeba, aby se sklenice zahřály, to trvá zhruba 15 minut, a pak dalších 20–25 minut probíhá sterilace. Poté sklenice vytáhneme z vody a otočíme dnem vzhůru.
Pokud hodláme konzervovat opravdu velké množství potravin, hodně práce nám ušetří myčka. Stačí zavařovačky naskládat dovnitř víčky nahoru, a jestli nám zbyde místo, klidně mezi ně vložíme i špinavé nádobí, abychom zbytečně neplýtvali vodou. Zapneme nejdelší program s největší teplotou a potom už jen čekáme, až bude hotovo.
Ovocem či zeleninou naplněné nádoby se šroubovacím víčkem jdou velice rychle zavařit v mikrovlnce. Tímto způsobem lze konzervovat i hotová jídla, která si můžeme vzít s sebou na dovolenou. Například při výkonu 700 W bychom měli jednu nádobu sterilovat 6 minut. Pokud se kovová víčka nedotýkají stěn mikrovlnné trouby, neudělají žádnou neplechu.
Jestliže zavařujeme často a hodně, vyplatí se investovat do zavařovacího hrnce se samostatným přívodem elektřiny. Elektrické hrnce mohou mít i různé funkce a příslušenství, jako například regulaci teploty, časovač, kohout na vypouštění vody nebo praktickou mřížku. Postačí ale i obyčejný velký hrnec a teploměr, kterým pohlídáme teplotu. Měli bychom ji udržovat okolo 80 °C po dobu 20 minut. Všechny typy mají velkou kapacitu, takže najednou zavaříme až 14 litrových sklenic.
Zavařování není
žádná věda
a po trošce cviku
budeme mít plnou
spíž domácích
marmelád
(decoDoma)
Co se bude hodit
Hodit se nám budou speciální kleště, protože vyndávání horkého skla holýma rukama nezvládneme. Abychom mohli kompoty či jiné zavařeniny pohodlně postavit víčkem dolů, vezmeme si na ruku chňapku, která zabrání nepříjemným popáleninám. Dále uplatníme dobře těsnící gumičky do sklenic s patentním uzávěrem, protože uzavřené nádoby nesmí po převrácení téct ani kapat! Na třešně rádi použijeme vypeckovávač.
Co se týče dalších typů sklenic kromě těch s patentním víčkem, můžeme vybrat buď se šroubovacím víčkem, které stačí ohřát v horké vodě a zašroubovat, nebo sklenice na takzvaná omnia víčka, na která upotřebíme takzvanou zavařovací hlavu.
Dóza Homemade má šroubovací
kovové víčko a krásný design. 60 Kč
(decoDoma)
Na co nesmíme zapomenout
Důležité je dodržovat dobu sterilace. Ve sklenicích o objemu 0,7 litrů zavařujeme méně zralé plody 30 až 35 minut, zralejší 20 minut. Nádoby po vychladnutí označujeme etiketami, hlavně kvůli tomu, abychom věděli, ve kterém roce jsme je připravovali. Kompoty neskladujeme raději déle než rok a nejvhodnějším místem pro všechny zavařeniny je chladný a tmavý sklep.
Text: Karolína Waberová
Foto: Archiv firem
Zavařování není dřina!
Zavařování není dřina!
