Zahrada s roztančenými sukýnkami

Která květinka vypadá jako tanečnice v nadýchané sukýnce? Přece fuchsie! Kráska s nespočtem podob, jejímuž kouzlu propadla i Ladislava Merhautová. A na její zahradě na okraji Jablonce nad Nisou se fuchsiím daří.

Zahrada dostávala svou dnešní tvář postupně, vyvíjela se po mnoho let. Když Ladislava se Zdeňkem pozemek v roce 1973 kupovali, byla tu na svahu jen holá louka. „Původně to bylo rozdělené na tři části – třetinu měla babička, třetinu manželova sestra a třetinu my. Po čase jsme zahradu získali celou, za nějaký rok si na ní postavili dům a od začátku osmdesátých let tady bydlíme,“ uvádí nás naše hostitelka do obrazu.
Dnes zde najdeme okrasné i užitkové stromy a keře, záhony se zeleninou i spoustu květin, především fuchsií.

Jen pár kroků od domu stojí pergola, v níž
je příjemné posezení mezi stovkami květů,
ve stínu vzrostlé zelenožluté túje

Všechny odstíny zelené

V zeleném trávníku zaujmou na první pohled solitéry i skupinky nejrůznějších stromů a keřů. O jejich výsadbu se zasloužil Zdeněk, který jako lesák má k zajímavým dřevinám blízko. Vidět můžeme jehličnany jako stříbrný či orientální smrk, borovici černou a hedvábnou, modřín, túje. Barevné dřeviny zastupuje javor a dřišťál, roste tu červený buk i gingko biloba.
Při procházce zahradou přijde vhod i něco sezobnout. Své plody nabízí rakytník, aronie, muchovník, kanadské borůvky, ostružiník, maliník, jedlý kaštan nebo ořešák. V dolní užitkové části pozemku zas plodí jabloně, švestky, třešeň, na záhonech a ve skleníku pěstují majitelé různé druhy zeleniny.

Na zahradě míjíme skupinky sesazené
z keřů, stromů a květin různých tvarů
a barev

Zátiší s dokulata stříhaným bukem, rododendronem, brslenem, hortenzií latnatou
a vysokou „trávou“ nepotřebuje jiné barvy, vystačí si se zelenou

Ani barvy nechybí

Ale my jsme přijeli hlavně za kytičkami. Pestrý záhon najdeme hned před domem. Pospolu nebo střídavě zde kvetou latnaté hortenzie, rudbekie, pelargonie, sasankovec, cesmína, chryzantémy. Zelené odstíny trávníku a keřů oživují barevné hortenzie a kovovou konstrukci nad malým rozáriem plamének. To hlavní kvetoucí bohatství – fuchsie – se soustředí kolem pergoly a v její blízkosti.

Pod pergolou a kolem ní se daří fuchsiím
a dalším květinám

Hned vedle pergoly se v bujné vegetaci
skrývá malé jezírko a pítko pro ptáčky

Začalo to ve škole

„Fuchsie se mi vždycky líbily. Pamatuji se, že ve škole, kde jsem učila, jsme je měli na oknech. Moje záliba se rozvíjela postupně. Začala jsem si dopisovat s paní, která měla velkou sbírku fuchsií. Pak jsem navštívila zahradnictví v Mělníku, kde mají asi osm set exemplářů těchto květin,“ vzpomíná Ladislava. A zasvěcuje nás do tajů okolo této půvabné rostliny: „Existuje asi čtyři tisíce druhů. Fuchsie má největší počet variant kvetení ze všech květin, víc než růže. Je to dáno tím, že se snadno spráší. Nový druh totiž vzniká i při opylování včelami.“

Fuchsie Wicket Queen vyrostla do krásy
i do výšky, je jí už 39 let!

Před domem pestře kvete záhon nejrůznějších květů, svou výraznou barvou upoutá
trs rudbekie

Jak si vypěstovat „svou“ fuchsii

Naše průvodkyně nám prozrazuje, jak se dá vypěstovat nový druh fuchsie. „Když chce pěstitel získat novou odrůdu, opyluje fuchsii pomocí štětečku pylem od vybrané rostliny. Fuchsii pak zabalí, aby nedošlo k dalšímu náhodnému opylování. Potom je třeba pohlídat si vzniklé semínko a zkusit z něj vypěstovat novou rostlinu. A když se to podaří, je možné ji pojmenovat a za poplatek nechat zapsat jako nový druh.“
Zajímá nás, zda i paní Ladislava vypěstovala „svou“ fuchsii. „Ano, dala jsem jí jméno Zuzana po naší dceři, ale rostlina bohužel zahynula. Podařilo se mi však vypěstovat růžovou Romanci,“ pochlubila se zahrádkářka.

Zeleň nabízí kouzelné průhledy

Fuchsie jsou náročné krásky

Teď v létě jsou fuchsie venku na zahradě. Stojí v květináčích na zemi nebo v truhlících, jsou zavěšeny na kůlně, na stojanech, ty vzrostlé ve velkých květináčích mají svá místa jako solitéry. Nejvíc jich je na pergole a kolem ní, kde jim dělají společnost i další květiny – pelargonie, chmelníček, begónie. Vedle pergoly stojí nejstarší fuchsie, je jí třicet devět let!
Kolik převislých, keřových a stromkových krásek bychom tu našli? „Nejvíc jsem měla asi osm set fuchsií, teď jich je méně, asi čtyři sta druhů a květináčů na sedm set,“ vypočítává Ladislava. „Dříve jsem je pěstovala i pro jiné lidi, dnes už to mám jen jako koníčka.“ Nejraději má růžovou kudrnatou First Lady. A prozrazuje své tajemství: „Já množím rostliny podle měsíce, když je ve znamení Panny. A funguje to,“ usmívá se Ladislava.
Fuchsie jsou krásné, ale náročné na pěstování. V zimě totiž potřebují teplotu 3 až 8 °C. Na to musíte mít nejlépe skleník. V paneláku se jí dařit nebude.
Ladislava nás vede k jedné fuchsii a ukazuje nám její plod, malý tmavě modrý ovál. „Je jedlý, dělala jsem z něj třeba rosol, vhodný je i na víno,“ dozvídáme se.

Kytkami to nekončí

Fuchsie ovládly nejen květináče. Ladislava je zručná malířka, obrázky fuchsií ozdobila hrnečky, hodiny, oblázky, dózy, polštáře… V hale visí keramický erb, který si nechala pro radost udělat. Víte, co v něm je? Samozřejmě fuchsie!

Text: Iva Tvrzová
Foto: Pavel Veselý

Zahrada s roztančenými sukýnkami

Zahrada s roztančenými sukýnkami