Výběr, pokládka a údržba dřevěné podlahy


Podlahy z přírodního dřeva se dnes považují za cenné a exkluzivní. Zároveň jde o tradiční, staletími prověřenou a praktickou podlahu, vlastně poměrně jednoduchou i na údržbu a opravy.

Chystáte-li se položit zcela novou dřevěnou podlahu, máte několik možností. V novostavbách či v kompletně modernizovaných nemovitostech můžete zvolit některou ze současného sortimentu vícevrstvých dřevěných podlah nebo jít klasickou cestou a udělat podlahu z dřevěných palubek spojených na pero a drážku, nebo dokonce z tradičních dřevěných fošen.
Prodejci podlah zpravidla zahrnují mezi dřevěné podlahy i podlahy parketové a lamelové za předpokladu, že jejich svrchní nášlapnou vrstvu tvoří pravé dřevo. Je proto důležité ujasnit si s dodavatelem hned na počátku pojmy.

Moderní vícevrstvé podlahy mají nášlapnou
vrstvu z kvalitního přírodního dřeva (Kährs)

Dřevo a překližka

Dvouvrstvé dřevěné podlahy se skládají z nášlapné vrstvy z kvalitního dřeva a spodní tzv. protitahové vrstvy z překližky. Taková skladba zajišťuje perfektní rozměrovou stabilitu podlahy při zachování dostatečně silné nášlapné vrstvy a velmi nízkou kročejovou hlučnost oproti plovoucím podlahám.
Třívrstvé dřevěné podlahy se skládají ze tří vrstev masivního dřeva lepených k sobě. Jedná se o horní nášlapnou vrstvu, středovou vrstvu neboli jádro a spodní protitažnou vrstvu. Spodní dvě vrstvy tvořící konstrukci lamel jsou lepené do kříže, což posiluje jejich stabilitu. Vrchní nášlapná vrstva je u těchto typů podlah vyráběná z tvrdého a odolného dřeva. Mezi nejčastěji používané dřeviny patří buk, dub, jasan či bambus. Nášlapná vrstva má obvykle tloušťku 3 až 5 mm, což je tloušťka, která umožňuje tři až čtyři kompletní renovace podlahy.
U třívrstvých podlah bývá nášlapná vrstva tvořena malými lamelami nebo jedním plátem masivní vrstvy. Speciální variantou jsou rošády (malé kousky dřeva spojené v pásech) a bambus se specifickou strukturou.
Nosnou část třívrstvé dřevěné podlahy tvoří tzv. středová vrstva, obvykle ze smrkového nebo z borového dřeva, MDF (dřevovláknitých) desek nebo překližky. Zvláště v případech, kdy je nášlapná vrstva z menších dílců (parkety), je velmi důležitá i spodní protitahová vrstva, zpravidla silná dva milimetry a vyrobená ze smrkové dýhy.

Dřevo v interiéru k dřevěné podlaze patří

Jak pokládat podlahu

Pro různé typy dřevěných podlah existují i doporučené způsoby pokládky. Patří mezi ně pokládka plovoucím způsobem, celoplošné lepení nebo šroubování na dřevěný rošt.
Plovoucím způsobem se prkna či lamely pokládají na izolační podložku a poté se spojují vloženými sponami, které prkna přitáhnou k sobě. Nic se nelepí, nešroubuje ani nepřitlouká, podlaha není s povrchem podkladní vrstvy spojená, ale takzvaně na něm plave.
U celoplošného lepení se prkna lepí na dokonale vyrovnaný podklad pomocí polyuretanového či silanového lepidla. Lepidlo se nanáší na podklad zubovou stěrkou a mělo by mít tzv. dobu otevření (než začne schnout a přestane lepit) alespoň 60 minut.
U tradičních masivních podlah z palubek či fošen se obvykle upřednostňuje pokládka na dřevěný rošt položený kolmo ke směru prken. První a poslední řada se šroubuje shora skrze prkno, ostatní pak přes pero.

Někteří výrobci uvádějí, kolikrát lze svrchní,
nášlapnou vrstvu podlahy kompletně obnovit

Údržba a opravy

Základem trvanlivosti povrchu dřevěných podlah je kvalitní lak. U jednotlivých typů vícevrstvých dřevěných podlah vám prodejce doporučí lak podle toho, z jakého dřeva je vyrobená nášlapná vrstva. U klasických palubek z měkčích dřev, tedy ze smrku, borovice či modřínu, zvolte podlahový lak, který povrchovou vrstvu co nejvíce zpevní. Dřevo však může být ošetřeno i nejrůznějšími vhodnými oleji či vosky. Volba nátěrové hmoty, kterou použijete k úpravě povrchu, je zásadní i z hlediska pozdější údržby a opravy podlahy.

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem

Výběr, pokládka a údržba dřevěné podlahy


Komentáře

Napsat komentář


Udělejte kvalitní podklad

  • Dřevěné podlahy vyžadují kvalitní a vyrovnaný podklad, tvořený vrstvami betonu a izolace.
  • Od terénu směrem k finální vrstvě začíná tento podklad zhutněnou drenážní vrstvou štěrkopísku nebo kameniva silnou 150 až 200 milimetrů.
  • Na tuto vrstvu se položí vrstva podkladního betonu o síle 100 milimetrů, zpevněná kari sítí.
  • Pak následuje hydroizolační vrstva z asfaltových pásů a na ní tepelná izolace z polystyrenu o tloušťce 60 až 120 milimetrů.
  • Na polystyren přijde hydroizolační vrstva z asfaltových pásů nebo fólie.
  • Následuje roznášecí vrstva betonové mazaniny, silná 50 až 60 milimetrů. Na ni po vyzrání betonu pokládáme dřevěnou podlahu.