Rabštejn nad Střelou
Nad meandry říčky Střely, s majestátní horou Vladařem v dohledu, ve stínu kláštera a zámku se k sobě tisknou domky městečka Rabštejna nad Střelou.
Kroniky se prvně zmiňují o hradu Rabštejnu, ležícím severozápadně od Plas v Žihelské pahorkatině, už v roce 1269. V polovině 14. století byl v obci postaven kamenný gotický most s pilířem v řece. Je druhým nejstarším v Čechách po píseckém mostě a je zhruba o dvacet let starší než Karlův most v Praze. Vedla přes něj zemská stezka z Chebu na Loket, Žlutice, Rakovník a Prahu. Karel IV. při cestách do ciziny na hradu Rabštejnu několikrát přenocoval, rád tu pobýval a údajně se zde měl přesvědčit o kvalitě zdejší břidlice, používané pak na střechy chrámu sv. Víta v Praze i Karlštejna. Tehdy město obdrželo právo k její těžbě a břidlice se ve zdejších lomech těžila ještě před padesáti lety.
V polovině 16. století Rabštejn zpustošily požáry a na konci třicetileté války tu bylo obydleno pouze dvanáct domků. Později se ale město rozrostlo, v polovině 18. století mělo 600 obyvatel. Dnešní počet klesl na pouhých patnáct – většina chalup slouží k rekreaci. Rabštejn je tak nejmenším městem v republice a jedním z nejmenších ve střední Evropě.
Typická je hrázděná konstrukce
Velkou část domků městečka tvoří patrové hrázděné stavby, ovlivněné architekturou Chebska. Nosnou část patra a štítů nad roubeným přízemím tvoří kratší kolmo nebo šikmo položené trámy a vzpěry. Prostor mezi nimi se vyzdíval cihlami (zdejší panství mělo cihelnu) nebo kameny, venkovní vrstvu tvořila hliněná omazávka. Ornamenty mezi okny, známé z Chebska, se tady nezachovaly.
Uvnitř domů, v zadní nebo boční části síně, bývaly černé kuchyně. Ty však byly do poloviny 19. století zlikvidovány, v některých domech ale „přežily“ původní trámové stropy.
Procházka od řeky
V Rabštejně a blízkém okolí využívala vodní síly Střely řada mlýnů. Nejpozoruhodnějším z nich je mlýn u Lišáka. Je postavený na kamenné podezdívce, která chránila obytné stavení v patře proti povodním a ledovým krám. Hořejší část je roubená, ozdobný štít je z přelomu 18. a 19. století. Pavláčka kolem celého patra, vysunutá na dřevěných krakorcích a chráněná střechou, nahrazovala uzavřený dvůr mlynáře. Stavba je neobvyklá nejen pavláčkou a kombinací druhů stavebního materiálu, ale i spojením mlýnice s obytným prostorem v patře.
Další mlýn, o němž se zmíníme, je kousek od kamenného mostu. Po požáru v roce 1936 byl přestavěn na pilu na úpravu břidlice na střešní šindele. Ve stavení se zděným přízemkem a roubeným patrem byl donedávna malý památník dějin Rabštejnska, dnes uzavřený. V jeho sousedství je roubený dům, který se zejména svým paprskovitě a kolmo skládaným štítem odlišuje od zdejší hrázděné architektury a je podobně jako stavby v blízké Žihli a Potvorově stylově velmi příbuzný domům na Plasku a Rokycansku.
O něco výš na silničce k náměstí stojí bývalá pastouška (čís. 37). Název vypovídá o účelu malého přízemního roubeného stavení, pokrytého v minulosti šindeli. Koleje v kamenném podloží u domku vyhloubila kola vozů, na kterých se ještě po druhé světové válce vozívala užitková voda ze Střely do domů kolem náměstí, aby se šetřilo vodou ze studní. Pitná voda se do osmdesátých let minulého století stáčela a nosila od dvou hydrantů na náměstí.
Kamenné domy ozdobou náměstí
Vedle pastoušky stojí výrazný dům čís. 38 s hrázděným patrem s kolmo a šikmo zabudovanými trámy a s bedněným štítem. Byl to městský špitál. Stojí tu údajně již 300 let jako obydlí se čtyřmi malými bytečky pro zestárlé deputátníky – prací zmoženými nádeníky na panských statcích. Světničky v přízemí i v patře měly společné vytápění.
Tři malé domky v tzv. „úzké“ uličce po levé straně měly společnou dřevěnou pavlač, odkud se vcházelo do jednotlivých stavení, pocházejících ze 16. století. Zachoval se pouze jediný. Malá chaloupka vpravo u dolní městské brány bývala jedním ze dvou strážních domků. Brána vysokých hradeb se opírala o skalisko, o kousek dál stojí dřívější roubený chudobinec.
Na náměstí nepravidelného tvaru je většina domů kamenných. Stojí na půdorysu původní zástavby. V zámeckém hostinci (čís. 10), dnes uzavřeném, bývala první květnovou neděli tradiční pouťová tancovačka, vyhledávaná dívkami ze širokého okolí. Věřilo se totiž, že děvče, které si sem přijde třikrát za sebou zatančit, se brzy vdá.
V pravé horní části náměstí se vyjímají ještě dvě patrové hrázděné stavby se zděnými přízemky, u jedné se zachovala sedlové střecha. Stejně jako sousední zděný dům slouží k rekreaci.
Městečko Rabštejn nad Střelou představuje ojedinělou ukázku hrázděné architektury v Čechách. Pod dozorem památkářů se mnohé domy rozšiřují, doufejme k užitku městečka i kraje.
TEXT: VLADIMÍR KAŇKA
FOTO: VLADIMÍR KAŇKA A MICHAL TVRZ
V nejmenším městě v čechách
Rabštejn nad Střelou
