Kočka, ta má mlsný jazýček!

Rubrika: Mazlíčci

Když se o někom řekne, že je mlsný jako kočka, neznamená to nic jiného, než že je vybíravý. Kočce, pokud nemá opravdu velký hlad, totiž všechno „nevoní“.

mlsný jako kočka

Kočka je na rozdíl od psa „čistý“masožravec. Znamená to, že se neobejde bez bílkovin živočišného původu, dobře metabolizuje tuky, vyžaduje jen minimum sacharidů a vůbec nepotřebuje zeleninu nebo ovoce. To ale neznamená, že by si měla potravu nalovit sama.
K tomu, aby kočka průměrné velikosti pokryla potřebu bílkovin a energie, musí denně odchytit a sežrat sedm myší, a to rozhodně není málo. Když si uvědomíme, že každý třetí drobný hlodavec bývá infikován cystami toxoplasmózy a každá pátá myš v sobě nosí vývojová stádia tasemnice kočičí, tak je infekce lovících koček spíše pravidlem než výjimkou. Toulavý způsob života přináší kočce vážná zdravotní rizika. Kromě parazitóz, přenášených drobnými hlodavci nebo blechami, se smrtelné nebezpečí skrývá také v kočičích virózách typu leukémie a v poruchách imunity.

Nejvíc si polepšily kočky

Před třiceti lety u nás žilo toulavým způsobem života 78 % koček. Kastrace a sterilizace se prováděly v mnohem menší míře a komerční krmiva pro malá zvířata prakticky neexistovala. Když připočítáme smrt pod koly automobilů a také kvůli myslivcům, střílejících kočky, vyjde nám průměrný věk, který u koček nedosahoval ani pěti let.
Situace se rychle změnila po roce 1989. Ze srovnávacích studií vyplývá, že průměrný věk dožití koček v České republice roste snad nejrychleji v Evropě. V současnosti se pohybuje mezi 12 – 14 roky. Kromě kvalitní chovatelské a veterinární péče se na tom ve značné míře podílí obrovský pokrok ve výživě koček.

mlsný jako kočka

Profesor MVDr. Miroslav Svoboda, CSc. z Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně k tomu říká: „Používáním hotových krmiv se podařilo výrazně snížit výskyt onemocnění z poruch metabolismu. Mnohé speciální diety doporučené veterinárními lékaři jsou schopny předcházet nebo mírnit závažná onemocnění, například výskyt močových kamenů, cukrovku, chronická onemocnění srdce, ledvin, jater, slinivky, gastrointestinálního traktu, ale také obezitu.“

Pozor na syrové maso

Přes oblibu hotového krmiva má hodně lidí pocit, že kočka potřebuje maso v přírodní podobě. Majitelé se snaží kočkám nahradit přirozenou kořist podáním syrového masa v domnění, že jim prospívá, zvláště když vidí, jak jim chutná. Dr. Svoboda radí: „Pokud krmení syrovým masem nemůžete odolat, tak dbejte alespoň na to, aby předtím bylo nejméně po tři dny zmražené při teplotě minimálně -18 °C.“
Ani přemražené maso však není pro kočku zcela bezpečné. Vyloučí se sice zdravotní rizika naprosté většiny parazitárních onemocnění, ale nezničí se další původce infekčních onemocnění, například salmonela.

Rizika jednostranné stravy

Dr. Svoboda upozorňuje majitele koček také na další nesprávné postupy v krmení: „Závažné problémy kočkám způsobuje nevyvážená strava. Kromě toho, že se u zvířat krmených syrovým, ale i vařeným masem neustále potýkáme se zvýšeným výskytem průjmů, existuje řada konkrétních onemocnění z chybné nebo jednostranné stravy. Nejčastější problémy domácích receptur souvisí s nadměrným obsahem bílkovin, převahou fosforu v poměru k vápníku a překvapivě – s nedostatkem tuku.

Chybné je krmení syrovými mořskými rybami. Ty obsahují enzym thiaminázu, který rozkládá vitamin B1. Důsledkem bývají závažné změny v mozku a v srdečním svalu s následky, které mohou být až fatální.
Kočkám nedělají dobře ani syrová játra. Vyvolávají průjmy, a pokud se jimi krmí dlouhodobě, může nadbytek vitaminu A obsažené v játrech způsobovat vážné pohybové potíže, počínající ztuhlostí krku (kočka zůstává v poloze sfingy) a pokračující omezenou hybností kloubů končetin v důsledku patologických kostěných výrůstků.
Dospělým kočkám nesvědčí ani kravské mléko. U většiny koček mizí v období dospívání schopnost produkce enzymu laktázy. Laktóza obsažená v mléku není u těchto jedinců trávena a logickým důsledkem jsou chronické vysilující průjmy.“

Domácí stravu raději ne

Ačkoliv se říká, že není nad poctivou domácí kuchyni, u koček to neplatí. Příprava domácí stravy vyžaduje velké znalosti ve výživě a dostatek času. Laik nedokáže sestavit kočce nutričně vyvážený recept a připravit podle něj biologicky vstřebatelnou a stravitelnou dávku s dostatkem všech potřebných živin, tj. s dostatkem bílkovin, tuků a dalších důležitých složek potravy.
Zatímco kvalitní průmyslová krmiva, připravená speciálně pro kočky, správné množství živin obsahují. Jejich nabídka je v současnosti široká. Liší se recepturou, způsobem zpracování, účelem, dietním zaměřením, cenou a samozřejmě kvalitou. I tady je však nutné pečlivě vybírat. Nejlepší volbou jsou granule superpremium, které bývají kontrolovány veterinární komorou. Kromě toho, že jsou kvalitní, chovatel může vybírat z různých typů krmiv podle věku kočky, jejího stavu (březí, kastrovaná) i zdraví. Při krmení levnějšími granulemi je nutné stravu doplnit o různé vitaminy a další látky, které tyto granule neobsahují.

mlsný jako kočka

Ještě radši než granule mají kočky konzervy či kapsičky, které jsou svým složením i vzhledem blízké čerstvé stravě. I při jejich výběru se díváme na složení. Měly by obsahovat co nejvíce masa.
Kočce je vhodné i jednou za čas krmivo zpestřit, ať už volbou jiné příchutě, nebo podáním jogurtu, tvarohu či sýra, kousku vajíčka či podušené ryby. Některé kočky si samy řeknou, co jim „dělá“ dobře. A jednou za čas jim můžete dát ochutnat i ze svého talíře. Ale jen maličko!

TEXT: MARTINA LŽIČAŘOVÁ
FOTO: SHUTTERSTOCK

Kočka, ta má mlsný jazýček!