Stromy


Ke každé venkovské chalupě patří stromy, okrasné listnaté nebo ovocné. Tvoří kostru předzahrádek i zahrad, dodávají harmonii, navodí klid a pohodu.

V minulosti jsme si venkovskou chalupu nedokázali představit bez vzrostlého ořechu, jabloně nebo lípy. Listnaté stromy dodávaly venkovu patřičný ráz. Doba i ráz krajiny se mění, stromů ubývá a je to škoda, protože stromy působí esteticky, opticky zvětšují plochu, zútulňují prostor a říká se o nich, že jsou střechou zahrady.
„Během roku nám vzrostlé stromy poskytují stín, v horkých letních dnech ochlazují svoje okolí až o čtyři stupně, což se na první pohled nemusí zdát moc, ale pocitově je to příjemný rozdíl. Dále koruna chrání půdu před teplotními a vláhovými výkyvy, to znamená, že se voda v půdě neodpařuje tak rychle. Stromy poskytují potravu nejen člověku, ale i dalším živočichům a mohou pro ně sloužit i jako úkryt. Stromy vysázené na svazích působí proti erozi. Pokud vysadíme ovocné druhy, můžeme se během několika let těšit na úrodu,“ vyjmenovává pozitiva zahradní designérka Alena Gajdušková.
Podle ní se návrat k tradičnímu osázení vyplatí i ve městech, kde vzrostlé stromy působí také jako účinné klimatizační zařízení. „Vzrostlá lípa, dub či kaštan o průměru koruny deset metrů dokáže za jediný den odpařit až 400 litrů vody. Během dne tedy chladí průměrným výkonem 23,2 kW. A to je důležité zejména ve městech plných betonu a asfaltu, tedy i sálavého tepla. A přidejme ještě jednu pozitivní vlastnost, stromy zachytávají prašný spad, čímž čistí vzduch.“

velký solitérní strom sázíme kus od domu,
aby měl možnost růstu

Jako za starých časů

Zatímco dříve se na venkovských zahradách vysazovaly obvykle jen listnaté stromy, v posledních sedmdesáti letech si v nich našly místo také jehličnany. Podle designérky jsou jehličnany vhodné spíše do horských a lesních oblastí, kde udržují charakter daného prostředí. V zahradách však podle ní působí nepřirozeně.
„Jehličnany postupně mění pH půdy v zahradě směrem ke kyselé reakci, což nepříznivě působí na zahradní rostliny včetně kulturních plodin,“ říká Alena Gajdušková. Chceme-li se tedy přenést do starých časů, doporučuje zaměřit se spíše na listnáče.

Kam s ním

Nelze bezhlavě sázet. Stromy by společně s domem i pozemkem měly tvořit harmonický celek. „Vzrostlé vysokokmenné stromy jsou překrásné, ale potřebují značný prostor, který na dnešních malých zahradách zkrátka nemohou mít. Proto je velmi důležité promyslet možnosti uspořádání pozemku hned v začátku. V případě novostaveb na menších pozemcích to znamená, že je třeba volit nižší kmenné tvary a ty vzrůstné přenechat majitelům starých, rozměrných zahrad.“ Za pár let se rozrostou a ráz zahrady tím výrazně promění. Vzrostlé stromy budou vrhat stíny, a dokonce mohou v některých místech překážet. Místo pro výsadbu bychom tedy měli pečlivě zhodnotit, protože stromy starší pěti let se velmi těžko přesazují.
Každá dřevina potřebuje mít už od samotného začátku dostatečný prostor. „V době výsadby se zdá až téměř nemožné, že útlý, malý stromeček bude jednoho dne potřebovat prostor několika metrů (osm až deset) v průměru. Dostatečné proudění vzduchu mezi stromy přispívá k dobrému zdravotnímu stavu stromů,“ upozorňuje Alena Gajdušková a doporučuje vysazovat stromy, které dorůstají maximálně do šestimetrové výšky.
Kromě estetického hlediska je nutné vzít v úvahu hlavně stanovištní podmínky, vyhneme se tak nepříjemnostem, kdy by nám citlivé dřeviny zahynuly například při jarních „zmrzlých“. „Na nechráněná místa, kam udeří mrazy, bychom neměli sázet choulostivé stromy, jako jsou ořešáky, meruňky, broskve,“ radí Alena Gajdušková s tím, že hodně záleží na konkrétní odrůdě jednotlivých ovocných druhů. „Například v posledních letech je možné v ovocnářských školkách zakoupit kanadské odrůdy broskvoní a meruněk, které jsou výrazně odolnější jarním mrazíkům nežli původní místní odrůdy.“
Do malých zahrad pak logicky volíme přirozeně méně vzrůstné stromy nebo keře, případně šlechtěné čtvrt a polokmeny i tvar vřetena. Stromy je třeba vždy sázet solitérně, protože každý potřebuje svůj prostor.

Stromy poskytují stín, který žádný slunečník nenahradí

Než kopneme do půdy

Než vysadíme strom, potřebujeme vyhloubit dostatečně velkou výsadbovou jámu o rozměrech 60 × 40 × 40 cm. Ideální je udělat to s předstihem, aby mohla pracovat příroda. Deště totiž jámu dobře nasytí vodou.
Svrchní část úrodné půdy si odložíme stranou a pak použijeme na dno výsadbové jámy. Zeminu, kterou budeme kořeny stromků obsypávat, je dobré promísit se zralým kompostem. Po zasazení kolem stromku vytvoříme zálivkovou mísu tak, že navršenou půdu kolem stromku rozhrneme do kruhu o přibližně stejném průměru jako je výsadbová jáma a vytvoříme tak zvýšené okraje. Díky tomu se zálivka nebo dešťové srážky udrží v blízkosti kořenů nových stromečků. Také je třeba neopomenout dostatečný výsadbový spon, u méně vzrůstných stromů 6 × 6 m až po 14 × 14 m u ořešáků.

z vysokokmenů můžete založit dlouhověký
sad, který nepotřebuje chemii

Práce nekončí

I když se zdá, že si stromy rostou tak nějak samy, musíme jim dát náležitou péči, hlavně po výsadbě. Nezapomeneme na vydatnou zálivku a řez, který podpoří lepší zakořenění stromku. Mladým stromečkům vytvoříme pevnou, stabilní kostru výchovným řezem. To znamená, že ponecháme tři až čtyři kosterní větve a odstraníme větve, které by do budoucna přebytečně zahušťovaly korunu. Je to důležité například u broskvoní, které se pěstují s uměle vytvořenou kotlovitou korunou. V dospělosti provádíme udržovací řez, který strom udržuje v dobré kondici i zdravotním stavu. Odstraňujeme především příliš zahuštěné a suché větve, aby byla koruna dostatečně vzdušná a prosvětlená.
Chceme-li staré stromy omladit a prodloužit jim život, můžeme na ně aplikovat tzv. zmlazovací řez. V tomto případě se řežou větve i do starého dřeva a koruna se výrazně redukuje. „Ale pozor, starému nemocnému stromu by hluboké zmlazení mohlo spíše uškodit a naopak jeho život ukončit. Vždy bychom při řezu měli respektovat přirozený habitus jednotlivých ovocných druhů i odrůd.“
U malých, právě vysazených stromů nezapomeneme pravidelně sekat trávu. Vzrostlý luční a travnatý porost by je mohl zadusit. „U velkých stromů můžeme prostor pod nimi naopak využít vysazením trvalek, nebo léčivých rostlin,“ zamýšlí se Alena Gajdušková.

jehličnany vypadají dobře na zahradách
v horských oblastech a blízko lesa

Co vysadit

Jabloň

Česká klasika patří mezi nejoblíbenější ovoce. Jabloně jsou odolné, proto jsou vhodné i do výše položených zahrad. Jabloňové stromky sázíme od října do prvních mrazů nebo zjara. Před zimními mrazy je ochrání mulčování slámou. Jabloně vyžadují dost vláhy a výživnou půdu. Jsou cizosprašné, což znamená, že se vzájemně opylují odlišné odrůdy, proto je dobré pěstovat alespoň dvě různé odrůdy najednou. V malých zahrádkách se osvědčí zakrslé druhy nebo ty, které se mohou tvarovat do ovocných stěn. Mezi nejoblíbenější odrůdy patří letní Discovery, pozdně letní James Grieve, podzimní Golden Delicius, Spartan, ze zimních například Topaz.

Hrušeň

Oproti jabloni je náročnější a choulostivější. Vyhovuje jí sušší místo a teplo. I hrušeň by se měla pěstovat v páru. Vyžaduje středně těžkou, výživnou půdu. K oblíbeným odrůdám patří Čáslavka, Williamsova, Konference, Lucasova.

Třešeň

Také třešně jsou cizosprašné, takže potřebují vhodný opylovač. Doporučuje se vysadit dvě odlišné odrůdy, popřípadě třešeň a višeň. Na srdcovkách, chrupkách či polochrupkách si můžeme pochutnávat od května do srpna. Stromy vysazujeme do sušších míst a pozor, květy jsou citlivé na mráz.

Ořešák

Vyžaduje hodně světla a prostoru. A tak se do deseti metrů v jeho okolí nemají vysazovat jiné stromy. Také je potřeba si počínat opatrně při výsadbě v blízkosti staveb, protože silné kořeny mohou narušovat statiku. Stromy plodí až po dlouhé době, ale přežijí i náročnější klimatické podmínky. Pod stromy je možné založit kruhový záhon s málo náročnými květinami.

Lípa

Bývala oblíbeným listnatým stromem vysazovaným na návsích, ale i na nádvořích selských stavení. Dožívá se úctyhodných šesti set a někdy i více let. Z lipového dřeva se vyřezávají hračky pro děti, ale také drobné kuchyňské náčiní. „Protože strom v dospělosti dosahuje mohutných rozměrů (výška až několik desítek metrů), je vhodné vysazovat ji solitérně,“ upozorňuje Alena Gajdušková.

Slivoň

Tradiční švestka domácí se úspěšně pěstovala v drsnějších i horských polohách tam, kde jiné ovocné druhy už neprospívaly. „Také snese i vyšší hladinu podzemní vody a severní stranu svahu. Bohužel je v posledních desetiletích kvůli virovému onemocnění šarce její pěstování na ústupu a je nahrazována jinými, ne tak chutnými a houževnatými odrůdami,“ podotýká Alena Gajdušková.

Text: Michaela Jendruchová
Foto: Vladimír Hájek, Martina Lžičařová, Pavel Veselý a Shutterstock

Stromy


Komentáře

Napsat komentář


Jak ochránit strom před jarními mrazíky

Pod stromy postavíme kbelík s vodou, která se bude odpařovat a stromy tím zahřívat. Kmeny je na zimu dobré natřít vápnem, které svou bílou barvou odráží sluneční paprsky a v případě zimních, slunných, ale mrazivých dnů ochrání kůru před popraskáním.

Obrývání stromků

Mladé ovocné stromky mají být obryty až po okraj koruny. Stromy bez mís trpí podvýživou a suchem, v důsledku toho jsou méně plodné. Mísa se nesmí nechat ztvrdnout, vyschnout ani zaplevelit, během roku má být několikrát prokypřena.