Stanovice


Obec Stanovice leží v okrese Karlovy Vary, na severním okraji chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Najdeme ji na návrší u Lomnického potoka, západně od nedaleké stejnojmenné vodní nádrže.

Obec leží v nadmořské výšce 558 metrů nad mořem, v mírně se zvedajícím terénu, obklopena loukami, na něž navazují lesy. Nejbližšími městy jsou deset kilometrů vzdálený Bečov nad Teplou a Horní Slavkov. První doložená písemná zmínka o existenci obce je z roku 1358. Její nejstarší známý název Stanovišť (vojenské stanoviště nebo hlídka) i způsob stavby chalup do kruhu by svědčil o slovanském původu vsi. Ta později nesla také jména Tanovic, Donavic a Donawitz. Součástí Stanovic dnes jsou menší obce Nové Stanovice, Dražov a Hlinky.

Pohled na zrekonstruovaný komplex Selského dvora čp. 1 ve Stanovicích

Mlýn skončil pod vodou

Počet obyvatel samotných Stanovic se z předválečných zhruba 1 300 výrazně snížil po odchodu většiny německých obyvatel. Dnes žije ve všech částech obce 635 lidí. V minulosti podlehla řada domů požárům. Po 2. světové válce zůstalo hodně usedlostí neobydlených, následně bylo několik desítek budov zbouráno nebo využito pro hospodářské účely. Stanovický mlýn a blízká kaple zanikly při budování vodní nádrže Stanovice – roku 1974 byly zbořeny a zatopeny jejími vodami. I když dnes už má řada stavení po přestavbách jinou podobu, zůstalo ve vsi zachováno několik hrázděných patrových stavení z 18. a 1. poloviny 19. století.

Předkové si s hrázděným zdivem vyhráli,
vytvořili nejrůznější obrazce

Francký dvorec

Dominantou obce je tak zvaný Selský dvůr, čp. 1, dříve také nazývaný podle tehdejšího majitele dr. Antonína Haina Hainův dvůr. Jedná se o dvůr franckého typu. Jde o rozsáhlý komplex, který v minulosti býval nejvýstavnější v celé farnosti. Bydlel zde nejspíš rychtář. Budovy mají zděné přízemí, hrázděné patro a krásně zdobené štíty s dekorativně skládanými dřevěnými prvky.
Dvůr je v soukromých rukách a je kompletně zrekonstruován. Proti původnímu vzhledu došlo k některým novodobým úpravám, ne vždy šťastným (přemíra vikýřových oken v podkroví, romantizující prvky jako okenice, malované dekorace, brány a osvětlení).
V autentičtější podobě se zachoval půllání statek rodu Kuglerů, čp. 72, taktéž dvůr franckého typu. Přízemí obytné budovy je zděné z kamene, patro a štít jsou hrázděné. Zajímavý je také hrázděný dům čp. 69 s hrubou cihlově růžovou omítkou. Přízemí je zděné, s bíle lemovanými stěnami a s bílými šambránami kolem oken. Barevné výplně hrázděného zdiva v patře a ve štítu jsou rovněž lemovány bíle, v některých štítových polích jsou v barevné omítce ještě bílé vzory.

Dům čp. 69 ve Stanovicích má výplně hrázděného zdiva neobvykle barevné a velmi dekorativně pojaté

Nové Stanovice

Nedaleké Nové Stanovice ležící v nadmořské výšce 555 metrů v romantické krajině mezi loukami a lesy byly založeny asi na konci 18. století a patří mezi významné památkové lokality. Vznik obce souvisí s pálením dřevěného uhlí – na vzniklé pasece byla povolena zemědělským dělníkům výstavba domků. První písemná zmínka o obci je z roku 1813, je zde uváděno 24 obyvatel. V roce 1900 byl stav 32 domů a 217 obyvatel, po válce se ves téměř vylidnila. Nyní je trvale obydleno jen několik domů, ostatní slouží k rekreaci.
Celou ves tvořily a tvoří dvě nedlouhé ulice, kolem nichž stojí chalupy. Nejstaršími doloženými stavbami byly vrchnostenská ovčárna a fořtovna, asi z r. 1790, zbořené 1838. Většinou menší přestavby nenarušily původní charakter vsi. Nejvýznamnější je památkově chráněná hospodářská usedlost čp. 13 ze začátku 19. století. Má zděné přízemí, hrázděné patro i štít a kolmo napojenou malou zděnou stodolu. Na dvoře se dochovala stavbička pekařské pece.
Domy čp. 6 a 147 se zděným přízemím a bedněným štítem mají nesymetrické hrázděné patro, které kryje na jedné straně protažená střecha. Dům čp. 3 s vyhlídkovou zvoničkou nad štítem je z půle 19. století. Dříve to bývala nejvýstavnější budova ve vsi, byl v ní i hostinec.

Text a foto: Iva Tvrzová

Stanovice


Komentáře

Napsat komentář


Když se řekne

Francký dvorec

Volná forma dvorcového typu, kdy jsou obytné a hospodářské budovy postaveny ze čtyř stran dvora v menší či větší vzdálenosti od sebe. Ve volných rohových úsecích dvora je vjezd s vraty nebo branka pro pěší. Výrazně se uplatňují štítové plochy budov.