Srub na kraji lesa

Rubrika: Chalupy, Chaty a chalupy, rss-feed

Srubové víkendové stavení si Jaroslav s Ivou přáli dlouho. Když koupili pozemek na okraji malé vsi na jihu Čech, manžel sám dům do všech detailů naplánoval. Vysněný srub je už dokončený a zabydlený.

Stavení s členitým půdorysem je přízemní, stojí stranou od silnice uprostřed rozkvetlé louky s několika vzrostlými stromy. Za zády má les a k horizontu stoupající louku, před sebou rybník, za kterým vykukují střechy domů ve vsi.

Pohled přes jeden z rybníků na zadní část srubu s terasou a na vedle stojící zahradní domek

Bydlení podle vlastních plánů

Od silnice není srub vidět, musíme vyjet cestou do vršku a teprve za mohutnou bránou se nám otevře pohled na nové dřevěné stavení. Majitelé si vybrali opravdu příhodné místo – obklopuje je tu příroda a klid, ale sousedé jsou na dohled. Jaroslav, který nás očekává před domem, nás nejdříve provede po rozlehlém pozemku, a pak jdeme i s Ivou na prohlídku domu.
Zajímá nás, co bylo popudem pro pořízení víkendového bydlení právě tady. „Bydleli jsme v rodinném domě, žádnou chalupu jsme nepotřebovali,“ začíná vyprávět náš hostitel. „Do tohoto kraje jsme jezdili kempovat a zalíbilo se nám tu. Když se podařilo sehnat pozemek, pustili jsme se do stavby. Už jsem měl vymyšlené, že to bude srub. Sám jsem ho naplánoval a nejdříve postavil v měřítku 1 : 50,“ ukazuje Jaroslav precizně vypracovaný model srubu.
Obracím se na Ivu, jak do manželových plánů zasahovala ona. „Měla jsem jen dva požadavky – velkou otevřenou kuchyni a terasu, na kterou se z ní rovnou vyjde. Mám šikovného manžela a jsem moc spokojená, jak to on vymyslel,“ usmívá se naše hostitelka. „Ale manželka byla tím motorem, který to hnal dopředu,“ reaguje na její slova Jaroslav.

U velkého jídelního stolu se může scházet celá široká rodina. Vlevo navazuje na jídelnu kuchyně

Jak se staví srub

„Snažili jsme se využívat místní zdroje. Smrky na srub byly káceny v nejbližším okolí. Jsou pouze loupané, s nerovnostmi a v různé síle, takže působí velmi přirozeně,“ ukazuje náš hostitel na stěny stavení.
Hrubou stavbu si vzala na starost jihočeská pobočka pražské stavební firmy, která se kromě jiného zabývá i stavbou srubů. Základy domu byly vybudovány na podzim roku 2013, samotný srub v roce 2014. Protože si mokré dřevo ještě po vyschnutí „sedne“, okna, dveře a vrata do garáže se vyřezávala do stěn až v následujícím roce. A v listopadu 2016 byla kolaudace. Celkem se na stavbu spotřebovalo dvanáct set metrů klád. Majitel na výstavbu sám dohlížel.

Další částí hlavního obytného prostoru je odpočinkový kout s rohovou pohovkou. Za ním vidíme pracovnu s knihovnou a vlevo jídelnu

Aby dřevo zůstalo světlé

„Začali jsme stavět na jaře a skončili na podzim, srub byl už celý tmavě šedý. Když je totiž dřevo venku na vzduchu a na dešti, tmavne, což je vlastně plíseň. Proto se po dokončení celé stavby musí vybělit chlorem, aby zbělalo, a pak se teprve ošetří olejem. My jsme použili nátěr na olejové bázi Scandicare od Herbolu, který obsahuje celé spektrum ochrany. A je vystaráno na několik let, než je třeba nátěr zopakovat,“ vysvětluje majitel.
Dřevo se musí natěžit nejpozději v dubnu, aby pod kůrou bylo tmavší a pevnější dřevo narostlé v létě. Pokud by se těžilo později, bude navrchu světlá běl a plíseň by pak prorostla celé dřevo.
Údržbu stěn z kulatých kmenů vyřešil Jaroslav nákupem výkonného fukaru: „Ofoukám jím ze dřeva všechen prach a pavučiny. Funguje tedy nejen na spadané listí a sníh na chodníku.“

Z jídelny se díváme na odpočinkovou část s pohovkou a vyřezávaným černým nábytkem. Trámy ve srubu se dají zajímavě využít

Dům pro velkou rodinu

Zastavěná plocha domu i s terasou měří 305 m², obytná 180 m². Majitelé totiž nepočítali jen s víkendovým bydlením pro sebe, ale i se zázemím pro rodiny obou dcer, když za nimi přijedou. Iva s Jaroslavem také plánovali, že později budou ve srubu bydlet celoročně. A to si už od letoška splnili.
Srub má členitý, ale přehledný půdorys. Ze zádveří se prochází širokým průchodem do ústřední obytné místnosti s kuchyňskou, jídelní, odpočinkovou a pracovní částí. „Takhle velký prostor jsme pro sebe nikdy neměli,“ je nadšena z nového bydlení paní domu.
Z pracovny se vstupuje do ložnic obou dcer a do ložnice hostů. Z jídelny je východ na rozlehlou terasu. Další dveře ústí do chodby, z níž se jde do ložnice majitelů, do koupelny, na WC a do hospodářské části. Ta zahrnuje komoru, dílnu a garáž. K ní ještě musíme počítat technickou místnost hned za hlavním vchodem. Tady je centrální rozvaděč, přes nějž lze ovládat i na dálku pomocí mobilního telefonu nebo počítače vše v domě. „Srub jsme stavěli jako ‚chytrý dům’,“ říká náš průvodce.

Součástí ložnice je i objemná šatní skříň

Teplo a světlo vytvářejí pohodu

Topení obstarává tepelné čerpadlo, v celém domě je pod keramickou podlahou podlahové topení, v dílně a garáži radiátory. Dalším zdrojem tepla a dominantou obytného prostoru jsou krásná bílá kachlová kamna s modrým zdobením, která postavil pan Pešek ze Zámecké kamnářské manufaktury. „Topí náramně,“ chválí je majitel.
Za zmínku stojí i osvětlení domu. Vedle stylových lamp, například těch s ručně malovanými slunečnicemi nad jídelním a konferenčním stolem, obstarávají světlo jednoduchá trubková tělesa ve třech velikostech, zapuštěná do trámů. Ač jsou moderní, rustikální interiér nijak neruší.

V kuchyni je radost vařit

Stejně jako srub, i nábytek do kuchyně navrhoval Jaroslav sám. Podle jeho nákresů ho vyrobila firma Art Style. Jejím dílem je ostatně téměř veškerý nábytek v domě. „Vařit v téhle kuchyni je radost,“ říká majitelka. Pracovní linka je umístěna u protilehlých stěn, uprostřed stojí kuchyňský ostrůvek. Hospodyně má k dispozici veškeré potřebné vybavení včetně varné desky, trouby, myčky a velké dvoudveřové chladničky (velký mrazák je ještě v komoře). Vaření jí usnadňují i nejrůznější vychytávky, například šikovně vyřešené výšky pracovních ploch, štěrbiny pod nábytkem na vysávání centrálním vysavačem i hadice centrálního vysavače na likvidaci drobků, výsuvný kráječ a výsuvné elektrické zásuvky u ostrůvku, v pracovní ploše zabudovaný shoz na odpad při vaření a další.

… a pro druhou v růžové

Vybavení interiérů

Na kuchyni navazuje jídelna s impozantním stolem, ke kterému může usednout celá rodina. Vždyť také měří tři metry na délku a metr dvacet na šířku. Vedlejší odpočinková část je na rozdíl od světlé kuchyně a jídelny v tmavých odstínech – velkou šedou rohovou pohovku doplňuje černý vyřezávaný nábytek ukrývající za skládacími dvířky televizi. Ve stejné barvě je i nábytek v pracovní části.
Zato ložnice jsou laděny do pastelových barev. Pokoje dcer jsou vybaveny nábytkem ve světle tyrkysové a v růžové, v pokoji pro hosty v mátově zelené, v ložnici majitelů ve smetanovém odstínu. Nejvýraznější je koupelna a WC. Nábytek tu je jasně modrý, modrobílé jsou i obkládačky a dlažba. Ta barevně ladí s rohovou masážní vanou a parní sprchovou kabinou.
Nejen barevnost odlišuje ložnice od centrálního prostoru. V něm tvoří stěny robustní kmeny stromů, v ložnicích jsou na vnitřních příčkách podlahové palubky, v ložnici našich hostitelů je jedna stěna obložena cihelnými pásky. A zeď v chodbě k hospodářské části tvoří OSB desky se speciálním nátěrem a štukem, v dolní části s dřevěným obkladem.

Díky nepravidelnosti v síle a délce kmenů působí srub velmi přirozeně a nevyumělkovaně

Šikovné ruce k nezaplacení

Jaroslav srub a jeho vybavení nejen navrhoval, ale leccos i sám realizoval nebo upravoval. Například barový pult mezi kuchyní a jídelnou se může pochlubit originální deskou – zdobí ji praskliny vylité kovem. „Dřevo na hotovém pultu nebylo úplně vyschlé, zkroutilo se a popraskalo. Tak jsem desku ohobloval a spáru zvětšil. Na vylití jsem použil Woodův kov,“ vysvětluje Jaroslav, „který má teplotu tání 60 až 70 °C, takže s ním může pracovat i laik. Povrch je přelakovaný.“
Ve skleněné vitríně pokoje vidíme model lodě. „Je to můj koníček,“ přiznává náš hostitel a ukazuje nám další, hotové i rozpracované modely. Jedním je i stromový domek, který se chystá stavět vnučkám na zahradě.

Elegantní rohová vana ladí s modrobílou keramikou

Letní terasa

Za hezkého počasí se život přesouvá z interiéru na velkou terasu. Slouží pro stolování i odpočinek, je vybavena jídelním stolem i stolkem s křesílky a houpačkou. „Na ní se báječně odpočívá i spí,“ přiznává s úsměvem Jaroslav. Nechybí tu ani gril a další vybavení.
Před deštěm terasu částečně chrání přesah střechy. Po kamenných schodech se z ní dá sejít do zahrady.

Dřevěná stavba vyžaduje pravidelnou péči, aby zůstala na pohled stále krásná. Šikovné nářadí a ošetřující prostředky to usnadní

Zahrada s rybníky

Srub je obklopen pozemkem o rozloze asi deset tisíc metrů čtverečních. Kromě zahradního domku je na něm místo i pro tři rybníčky, dva z nich jsou nově zbudované. „V jednom chovám ryby,“ říká majitel. „Louky necháváme v přirozené podobě, teď je vidíte s kvetoucím jetelem,“ ukazuje kolem sebe.
K příjemné atmosféře každé zahrady přispívají vzrostlé stromy, stejné je to i tady. Vidíme tu lípu, vrbu, javor, ořech a dub, také dvě hrušně. „Vysadili jsme ještě dva sekvojovce, jeden bohužel sežrali zajíci, smuteční vrbu, jabloňku, třešeň. Pozemek není oplocený, tak k nám občas zvířata z lesa zabloudí,“ říká s nadhledem náš průvodce. „A jeleni nám zkonzumovali muškáty na oknech a srnky okousaly bylinky v korýtku na terase,“ postěžuje si Iva. Žádné záhony se zeleninou a květinami proto v plánu nejsou. Kytky budou jen na skalce u příjezdové cesty. „Na kamenné kolo před vchodem chci ještě udělat totem. A pak už budeme odpočívat a věnovat se koníčkům,“ uzavírá Jaroslav.

Text: Iva Tvrzová
Foto: Vladimír Hájek

 

Uložit

Srub na kraji lesa