Sprchový kout: s vaničkou, nebo bez ní?

Rubrika: Interiér, Koupelny

Při rozhodování mezi vanou a sprchovým koutem to vyhrál sprchový kout, který zabírá méně místa a jeho provoz je ekonomičtější. Jaký ale bude? Možností je více.

Nejprve musíme určit místo, kam sprchový kout v koupelně umístíme, a kolik mu můžeme věnovat prostoru. Pokud nebudujeme novou koupelnu nebo do té stávající nechceme příliš zasahovat, musíme přihlédnout také k tomu, kde je přívod vody a odpad.

Kde bude stát

Podle velikosti a tvaru koupelny a ostatního vybavení lze sprchový kout situovat k jedné stěně, do rohu místnosti (což bývá nejčastějším řešením, zvláště v malých koupelnách) nebo do výklenku. V opravdu prostorných koupelnách lze zvolit i individuální řešení a postavit sprchu třeba do prostoru k nově vybudované příčce a podobně. Sprchový kout mívá nejčastěji půdorys čtverce, obdélníku, pětihranu, čtvrtkruhu nebo půlkruhu.

______________________________________________________________________

Další články Speciálu Koupelny:

Sprchové hlavice

Nafukovací vířivky

Střídmost v koupelnách

Jak nafouknout koupelnu

Je tady teplo!

Krásné a praktické detaily

________________________________________________________________________

Jaké máme možnosti

Jako nejjednodušší se nabízí koupit hotový sprchový kout s vaničkou, sprchovou baterií a stěnami a jen ho postavit na místo a připojit na vodu a odpad. V tom případě jsme ale limitováni velikostí, tvarem a vzhledem prodávaných koutů. Je to pohodlné, ale nepříliš zajímavé řešení.
Individuální přístup znamená vytvořit si sprchový kout na míru našim požadavkům a prostoru. Zvolíme si barevnost obkladu stěn za sprchovým koutem, velikost, tvar, hloubku a barvu vaničky případně typ dlažby a vzhled mřížky odtokového kanálku. Vybereme si podle kvality a designu baterii a sprchu či sprchový panel a rozhodneme se pro typ skleněné zástěny a pro to, zda bude mít sprcha dveře a jaké.
Základním prvkem sprchového koutu je vanička nebo dlažba s odtokovým kanálkem. Na ty se zaměříme.

Mělké i hluboké sprchové vaničky

Současným trendem jsou mělké vaničky, některé dokonce kopírují úroveň podlahy. Dobře vypadají, snadno se udržují a umožňují snadný vstup i výstup ze sprchového koutu, což ocení děti, senioři i lidé se zhoršenými pohybovými schopnostmi. Jsou ideální pro zabudování do podlahy. Ploché modely mají výtok většinou v blízkosti stěny, takže prostor pro pohodlné stání uprostřed sprchy je hladký, bez výpusti. Instalace vaničky v rovině s podlahou napomáhá jednotnému vzhledu koupelny, vzniká dojem prostornosti.
Ten, komu by vana přece jen chyběla, se může rozhodnout pro hlubokou vaničku, která umožňuje sprchování i koupání. Hloubka sedací vaničky dává možnost klasické koupele malým dětem, díky integrovanému sedátku umožní posezení dospělým.

Materiály vaniček

Finančně nejdostupnější jsou akrylátové vaničky. Jsou lehké, na dotek teplé, vyžadují ale perfektní usazení. Nejsnáze ze všech se mohou poškodit.
Klasikou jsou vaničky ze smaltované titanové oceli. Dobře se udržují a zachovávají si stále pěkný vzhled. Jinou z možností je litý mramor, který umožňuje realizovat i tvarově náročné návrhy, například výrobky se zaoblenými nebo naopak s ostrými hranami. Litý mramor je neporézní, proto i vysoce hygienický a snadno se ošetřuje. Další výhodou je jeho vysoká trvanlivost a odolnost proti nárazu.
Povrch dna vaničky může být hladký nebo mít pro větší bezpečnost při sprchování protiskluzové provedení.

Sprchové kouty bez vaničky

Kdo nechce podlahu koupelny ničím narušit (je to zvlášť vhodné u malých koupelen), vydláždí ji ve sprchovém koutu stejnou nebo podobnou dlažbou jako v koupelně. K tomuto způsobu lze sáhnout i tehdy, když zamýšlenému tvaru a velikosti sprchového koutu neodpovídá žádná vanička. Praktičtější je zvolit dlažbu velkého formátu s co nejmenšími spárami, aby údržba byla co nejsnadnější.
Do dlažby je třeba zabudovat odtokový kanálek, krytý nerezovou mřížkou. Na jeho umístění musíme myslet včas, je totiž třeba zapustit ho pod dlažbu. Nejčastěji se používají kanálky s úzkou dlouhou mřížkou a situují se blíže ke stěně. Existují ale i hranaté nebo trojúhelníkovité mřížky.

TEXT: IVA TVRZOVÁ
FOTO: ARCHIV FIREM