Slavoňov


Obec leží v Královéhradeckém kraji, v okrese Náchod při silnici, která vede z Nového Města nad Metují do Olešnice v Orlických horách. Vznikla zřejmě kolem poloviny 12. století.

Jméno Slavoňov dostala vesnička patrně po arcijáhnu Slavoňovi, který působil v Hradci Králové a okolí kolem roku 1167 (arcijáhen byl titul vysokého církevního představitele, jako je dnes například biskup). Slavoň získal tamní krajinu do užívání od panovníka Vladislava II.

Památkově chráněnou roubenou chaloupku s obílenými lištami prkenného štítu při
cestě k Olešnici nepřehlédnete

Chudá podhorská ves

Nejstarší dochovaný zápis, kterým lze doložit původ obce, je však až z roku 1369. Pochází z knihy Rejstříky papežských desátků, v níž se uvádí, kdo odváděl zakladateli obce a prvního kostela tuto daň. Platby – ať už peněžní, nebo naturální, nebyly příliš veliké, neboť Slavoňov ležící v nadmořské výšce 424 metry patřil mezi chudé obce.
Jak je z „Rejstříků“ zřejmé, nechal arcijáhen Slavoň postavit v obci první kostel, který zanikl patrně za husitských válek. Jeho podobu připomíná pouze otisk pečeti obce, který je uchován v Eichlerově sbírce pečetidel v Národním muzeu v Praze. Samostatně stojící hranolová zvonice vysoká téměř 25 metrů je patrně pozůstatkem po původním kostele. Ve spodní části je zvonice zděná. Na kamenné podezdívce je vestavěná dřevěná zvonová stolice. Dvojstupňová valbová střecha je kryta šindelem.

Rozrůstají se rodiny a rostou i chalupy.
U této vznikl v zahradě roubený přístavek
s pultovou střechou. Ze silnice si jej ani
nevšimnete…

Slavný i ve světě

Zhruba deset metrů od zvonice stojí celodřevěná stavba, která je vzácnou ukázkou lidové sakrální architektury. Jde o kostel sv. Jana Křtitele. Byl postaven roku 1553 za vydatného přispění Jana Koltačky a jeho syna Jana z Blažkova. Tento bohatý rolník, možná zeman nebo svobodník, vystavěl kostel na svém pozemku, který daroval spolu s rozsáhlými polnostmi a lesy v okolí Slavoňova tamní farnosti.
Trámoví kostela je postupně zdola sroubeno z dubových, jedlových a smrkových kmenů. Stěny i kazetový strop jsou opatřeny pestrými ornamenty s rostlinnými motivy. Jejich největší část vznikla při opravě kostela v roce 1705. V 19. století byly malby na stěnách zabíleny, ale letech 1970–1974 opět restaurovány. V roce 1958 byl kostel prohlášen kulturní památkou ČR.
Slavoňovský kostelíček je vyhledávanou památkou, navštěvovanou turisty nejen z tuzemska, ale i ze zahraničí. Je zajímavý i tím, že od svého vystavění roku 1553 nepřestal plnit svoji původní funkci.

Střecha této novější zděné chalupy už má
menší sklon než 45 stupňů, tudíž je víc prostoru v patře

Roubená architektura

V roce 1958 byly do seznamu NPÚ zapsány i další stavby ve vsi. Jsou to roubené chalupy čp. 31, 47 a 61. Najdete zde však i mnohé další půvabné představitelky tradiční architektury Orlických hor. Jsou typické svou neokázalostí a dokonalým využitím dřeva, kterého tu byl vždy dostatek. V kopcovitém terénu jde výhradně o stavby přízemní.
Vodorovný černobílý rastr roubenek doplňují pastelové tóny omítek zděných středních částí staveb. Nevysoké stěny po celém obvodu přesahují okraje strmých střech. Pro čelní štíty volili tesaři jednoduché svislé bednění členěné příčně ve vrcholu, u bohatších chalup i svisle v koncích křídel. U selských hospodářství stávala stodola s nízkou roubenou částí a vysokou střechou a také tu býval tzv. sroubek. Měl kamennou podezdívku a jeho vnitřek byl zahloubený do země, často nad vodním pramenem. Používal se k uskladňování potravin.
Vedle dřevěných chalup se začaly od poloviny 18. století i ve Slavoňově objevovat stavby zděné. Nejen proto, že Marie Terezie a po ní Josef II. vydávají tzv. ohňové patenty, ale i s ohledem na vlastní zkušenost. V roce 1787 požár zničil pět domů v obci a v roce 1811 dokonce třiatřicet dřevěných staveb. Není divu, že byl v roce 1883 založen hasičský sbor, který je dodnes aktivní.
Starobylý slavoňovský kostel tu dobu přežil. Koncem roku 1877 byl však ve velmi bídném stavebním stavu, a tak se následujících zhruba sto let postupně a za přispění věřících opravoval.

Dům čp. 61, který je kulturní památkou,
zaujme pečlivou údržbou a také úctyhodnou délkou; hospodář chodí až do stodoly
suchou nohou

Chalupářská obec

O rozvoj Slavoňova se zasloužil páter Václav Vojnar (1856–1931), který byl správcem farnosti. Požádal o spolupráci profesory zemědělských škol a na svém poli začal zkoušet nové druhy plodin, které měly větší výnos ve zdejších klimatických podmínkách. V obci založil kampeličku, meliorační družstvo a jeho zásluhou vznikly další prospěšné věci, například silnice mezi Novým Městem nad Metují a Olešnicí.
Původní cesta vedla přes Rezek, kde byl v místě zvaném Skalka nebezpečný strmý úsek. Dodnes to oceňují místní i chalupáři, kteří pečují o devatenáct stavení. Pod správu obecního úřadu ve Slavoňově, kde dnes žije zhruba 300 obyvatel, spadá ještě osada Blažkov s 36 obyvateli.

Text a foto: Marie Rubešová

Slavoňov


Komentáře

Napsat komentář

Když se řekne

kazetový strop

Název je odvozen z italského cassetto (přihrádka). Jde o vpadlý panel, který má tvar čtverce, obdélníku nebo osmiúhelníku a slouží jako výrazný dekorativní prvek. Kazety se obvykle řadí vedle sebe do pásu nebo mřížky a používají se k výzdobě stropu, klenby nebo oblouku. Kazetový strop může vzniknout například ze štuku či betonu, křížením trámů anebo jako dřevěné obložení.