Rostliny pro slunné terasy


Zářivé květy a jejich intenzivní vůně patří neodmyslitelně k létu. Abychom si je mohli užívat z bezprostřední blízkosti, obklopíme se jimi i na terase, což ovšem vyžaduje správnou volbu druhů.

Terasy zalité sluncem se mohou stát dočasným domovem mnoha letniček, trvalek, keříků i bylinek, které milují sušší prostředí. Pokud zvolíme správně a poskytneme jim odpovídající péči, odvděčí se nám záplavou květů po celé léto a mnohdy až do podzimních dnů. Ideální je, když se o ně můžeme denně postarat, ale některé suchomilné odrůdy vydrží celý týden čekat, než přijedeme na víkend.

Oleandry, muškáty a petúnie
jsou pro osluněné terasy či
balkóny sázkou na jistotu

Nebezpečně lákavý oleandr

Znají ho všichni, kdo někdy vyjeli na dovolenou do Středomoří. Tam běžně tvoří husté živé ploty obsypané květy. U nás je stálezelený keř s prutovitými výhony a úzkými lesklými listy odkázán na pěstování v nádobě. Nejvíc nás potěší, když na koncích výhonů vykvétají omamně vonící jednoduché i plné květy v bohatých květenstvích v bílé, krémové, růžové, lososové, červené či žluté barvě.
Oč je krásnější, o to víc může být nebezpečný pro děti a domácí mazlíčky, neboť všechny jeho části včetně okouzlujících květů obsahují jedovaté látky. S malými dětmi, kočkami a králíky bychom si proto měli jeho pěstování rozmyslet.
V našich podmínkách se snažíme rostlině co nejvíce připodobnit prostředí, na něž je zvyklá ze své pravlasti. Není to zas tak náročné. Třicetistupňové letní teploty jsou pro oleandry normální, stejně jako intenzivní osvit, tudíž mohou být od doby po „zmrzlých“ venku, ale pod střechou, aby déšť neznehodnotil jejich květy. Na podzim je musíme přestěhovat domů, nejlépe do chladnější místnosti, ale při pravidelné zálivce vydrží i běžné bytové podmínky. Maximálně shodí část listů.
Oleandr vysazujeme do květináčů s dobrou drenáží, do hlinitopísčité půdy obohacené nejlépe kompostovou zeminou. Mladé keříky přesazujeme každoročně, starší zhruba po třech letech.

Oleandr navodí v zahradě tu
správnou atmosféru léta

Odsouvaná begónie

Voskovka si rozhodně zaslouží víc než být jen hřbitovním kvítím. Hodí se k sesazení do květinových mís, truhlíků, ale může rámovat i okraje terasy. Při kvalitní humózní půdě a střídmé, ale pravidelné zálivce se z drobné kytičky záhy stane impozantní rostlina se zelenými či červenými listy, obsypaná bílými, růžovými nebo červenými květy, které postupně nakvétají po celé léto. Můžeme ji pěstovat jako letničku, ale v chladnější chodbě dokáže obstojně přezimovat, a v květnu už může zase zaujmout své venkovní stanoviště.

Tučné krasavice

Na slunná místa se obecně výborně hodí sukulenty. Nevýhodou je, že kvetou poměrně krátce a zjara. Přesto se mezi nimi a jejich příbuznými najdou dlouhodobě kvetoucí druhy.

Sukulenty si stejně jako
oleandry umí užívat sluneční
lázeň. Stín a vlhko jim nesvědčí

Plazivá sluníčka

Nizoučké delospermy neboli kosmatce se nejčastěji vysazují do skalek a koryt. Právě díky výšce nepřesahující 10 cm výborně poslouží i jako nižší patro osázených misek, které můžeme postavit na podlahu terasy, zavěsit na zábradlí apod.
Kobercově rostoucí sukulentní trvalka se vyznačuje úzkými podlouhlými dužnatými listy, mezi nimiž se po celé léto objevují výrazné čárkovité květy, podobné kopretinám. Mají zářivě žlutou barvu, často jsou také ve fialových tónech, oranžové nebo s odlišnými středovými terčíky.
Vyhovuje jim sušší, na živiny spíše chudší zahradní zemina. Nikdy jí „nepřilepšujeme“ rašelinou. Delosperma je mrazuvzdorná přibližně do –23 °C, ale zimní kryt je jistotou jejího přežití do dalšího roku, stejně jako celoroční ochrana před přemokřením, které končí uhnitím kořínků.

Suchomilné rostliny mají různé
nároky na zálivku

Rozverná šrucha

Masitými listy připomínají rostliny rodu portulaca sukulenty. Pěstují se jako jednoleté, ale dokážou rovněž přežít zimu v chladnějším světlém prostoru.
Poléhavé lodyhy s jehličkovitými nebo oválnými lístky se brzy rozjasní zářivými květy, které mohou mít na každé lodyze jiné zbarvení. Zajímavostí šruch je i to, že na slunci se květy otevřou a s příchodem šera se zavírají, rovněž listy se navečer přimykají k lodyze.
Rostliny můžeme využít i pro extrémně osluněná stanoviště. Vsadit je lze do koryt, truhlíků i závěsných nádob nebo s nimi v sezóně oživit skalku.
Šrucha si potrpí na výsušnou písčitou půdu, naopak je citlivá na přemokření, tudíž lépe prosperuje na chráněném místě, kde ji nebudou bičovat deště ani vítr, který může polámat celkem křehké lodyhy.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock

Rostliny pro slunné terasy


Komentáře

Napsat komentář


Nechceme-li se pouštět do neznáma, můžeme vsadit na rostliny s nimiž měly bohaté zkušenosti už naše babičky a prababičky

Ani se sluncem to nepřežeňme

Některé sluncemilovné rostliny vydrží či dokonce vítají dlouhé intervaly mezi zálivkami, jiné potřebují zavlažit po několika dnech. Nemůžeme-li jim zálivku zajistit přímo, můžeme použít samozavlažovací truhlíky, na jejichž dno dáme vysokou vrstvu drenážního materiálu, aby si kořínky mohly odebírat vodu dle potřeby a přitom nebyly vystaveny trvale mokru.
Částečně kryté stanoviště, například zavěšení nádob pod střechu terasy či pergoly zamezí rychlému vysušování zeminy sluncem.