Proč používat syntetické barvy
Důvodem zdánlivé převahy vodou ředitelných barev na trhu je hlavně to, že rychle schnou, nepáchnou a k ředění i mytí nářadí stačí voda. Na některé nátěry se však lépe hodí syntetické barvy.
Syntetické barvy mají vyšší odolnost vůči otěru, čímž jsou předurčeny pro více namáhané povrchy. Využívají jako pojivo pryskyřice rozpuštěné v organických rozpouštědlech, proto se jim někdy také říká rozpouštědlové barvy.
Využití nacházejí zejména v exteriéru, kde déle odolávají působení povětrnostních podmínek. K ředění a mytí nástrojů je zapotřebí ředidlo. Příslušný typ ředidla je uvedený na každém balení barvy a při nákupu na něj rozhodně nezapomeňte.
Pro upřesnění je nutné uvést, že označení „syntetická barva“ je spíše orientační a znamená, že příslušná barva vznikla uměle, tedy syntézou. Přesnější označení vyplývá u jednotlivých typů rozpouštědlových barev právě z použitého druhu rozpouštědla (např. nitrocelulózové, alkydové atd.)
Především u dřeva lze při správném použití syntetiky docílit dokonale hladkého povrchu nátěru
Dokonale hladký povrch
Zvláště profesionální lakýrníci zastávají názor, že vodou ředitelné barvy jsou určeny pro „amatérské“ použití, zatímco zdánlivě konzervativní lpění na „syntetice“ je výsadou profesionálů.
Barvy, které lze ředit vodou, mají bezesporu řadu výhod a mezi hlavní patří právě jejich určení pro domácí kutily a pro práci, která nevyžaduje žádnou složitou zkušenost. Syntetických barev se ovšem není nutné obávat a určitě stojí za úvahu i argumenty, které používají jejich příznivci. K těm patří zejména schopnost syntetických barev vytvořit dokonale hladkou povrchovou vrstvu. Právě díky pomalému zasychání má syntetická barva dostatek času rozlít se po povrchu, zatímco vodou ředitelná barva ne.
Chcete-li se tedy inspirovat zkušenostmi řemeslníků, můžete použít buď kombinaci vodou ředitelné barvy jako základního nátěru a syntetiky pro nátěr povrchové vrstvy, nebo pouze syntetiku ve více vrstvách, které je nutné před nanesením dalšího nátěru přebrušovat. Pomalé schnutí syntetických barev však vyžaduje natírat předměty raději „naležato“, jinak může barva stékat. Právě to zpravidla odradí nezkušené kutily, kteří se pokoušeli natírat syntetikou například zárubně, dveře nebo nábytek a nestačili lomit rukama.
Pokud je nutné natírat jakýkoli předmět či součást konstrukce, aniž bychom ji mohli položit na natěračské kozy, je prostě potřeba pracovat s rozmyslem a s pouze minimálním množstvím syntetické barvy. Nebo je třeba se smířit s určitými omezeními vodou ředitelných barev a upřednostnit snadnou práci s nimi.
Syntetika se zpravidla nanáší štětcem nebo pomocí stříkací pistole
Schnutí a tloušťka vrstvy
Jak už jsme si řekli, kvalitnější a odolnější nátěr je syntetickými barvami vykoupený do jisté míry komplikovanějším postupem natírání. Velmi důležité je u jednotlivých výrobků respektovat doporučení o maximální síle vrstvy nátěru či nástřiku i o době, kterou potřebuje vrstva nátěru k dokonalému zaschnutí. U běžných syntetik na dřevo i kovy (např. BAL INDUSTROL UNIVERZÁL S2013) se požaduje zasychání minimálně 24 hodin při teplotě 20 °C a výrobce doporučuje optimální tloušťku jedné vrstvy nátěru 30 až 35 μm (údaj μm či um je označení pro mikrometr, přičemž 30 μm je 0,03 mm).
Text: Richard Guryča
Foto: Colorlak a Shutterstock
Proč používat syntetické barvy
