Speciál Plevel: Přírodní hnojiva a postřiky

Hnojení přírodními hnojivy vám zaručí, že se do půdy ani do výpěstků nedostane nežádoucí chemie. Navíc lze pro takové přihnojování využít leccos z toho, co vyprodukuje domácnost či zahrada.

Přírodní hnojiva je možné rozdělit podle několika kategorií. Nejsnáze se ovšem dělí podle toho, zda je musíte na zahradu přivézt, nebo tam už jsou. Zní to možná trochu zvláštně, ale pokud připustíme, že mezi nejúčinnější přírodní podpůrné prostředky pro posílení růstu rostlin a zkvalitnění půdy patří kompost a mulčování, jsou tato dvě hnojiva dobrými příklady toho, co lze doma bez potíží vyprodukovat a následně zpracovat.

výluh z listů kopřiv zajistí rostlinám mimořádně vydatný zdroj potřebných živin pro růst i obranyschopnost

zrající zákvas dost zapáchá, takže ho raději nechte někde v odlehlém koutě zahrady

______________________________________________________________________

Další články Speciálu Plevel:

Nepřítel plevel

Trávník bez plevelů

Vyzrajeme na plevele

Jak vyčistit dlažbu

________________________________________________________________________

Kvalitní kompost

Kvalitu kompostu ovlivňuje to, co do něj dáváte. Vedle organického zahradního odpadu (posečená tráva, klestí, větvičky, listí, natě od brambor či zeleniny, sláma, stromová kůra či mladé nevykvetlé plevele) můžeme kompostovat i kuchyňský odpad (slupky zeleniny, brambor, kávová sedlina), ale i popel ze dřeva či nepotištěný papír.
Rozmělněním křovin, větví a květin v drtičích zahradního odpadu podpoříte biologický rozklad pomocí mikroorganismů. Hrubě nasekané větve zajistí přístup vzduchu i do středních vrstev kompostu. Posekanou trávu je dobré nejdříve nechat oschnout, aby se nezapařila a v kompostu nehnila.
Jednou za dva až tři měsíce vrstvu v kompostu obraťte a znovu při tom promíchejte vrstvy jemnějšího a hrubšího materiálu. Pokud kompostovaná směs příliš vyschne, prolévejte ji vodou.

zvířecí hnůj je skvělý, ale zajistěte si ho pokud možno z malého zdravého domácího chovu

hnůj, mulč i kompost lze v zahradě využívat s minimálními náklady a výbornou efektivitou

Jak na mulčování

K mulčování se využívá mírně proschlá posečená tráva, listí, seno, dřevní štěpka, kůra, piliny, ale třeba i kopřivy. Princip hnojení mulčem spočívá v tom, že rozkládající se mulčovací materiál uvolňuje do zeminy cenné živiny.
Při mulčování tedy jednoduše pokryjeme záhony vrstvou organického materiálu, který svým pozvolným rozkladem dodává do půdy potřebné prvky, chrání půdu před vysycháním a nadměrným růstem plevele. Výhodou mulče je dostupnost hnojiva, které zpravidla na zahradě či v domě bez potíží vyprodukujete jako organický odpad.
Mulčovací vrstva by neměla být příliš vysoká, jinak hrozí zahnívání, plísně i omezení přístupu vody a vzduchu do půdy. Postačí například zhruba centimetrová vrstva posečené trávy. Zahnívající nebo plesnivý mulč není žádoucí, je nutné ho odstranit.
I zdravý hnůj od přirozeně chovaných zvířat může patřit do kategorie přírodních hnojiv, které získáte bez nutnosti dovážení. Pokud tedy zvířata chováte. Hnůj se však vyplatí i dovézt, protože patří mezi nejúčinnější podpůrné prostředky. Jeho používání lze přirovnat k mulčování. Čerstvý hnůj se dává na povrch půdy záhonu na podzim po sklizni a zaryje se, případně jen zamulčuje slámou.

mulčování je poměrně snadnou cestou k přirozenému předání cenných živin z organického odpadu do půdy

Výluhy a jíchy

Velmi účinná hnojiva k zálivce i postřiku s minimálními náklady na výrobu představují rostlinné výluhy či zákvasy (jíchy). Vyzkoušet můžete třeba přípravu hnojiva s použitím koňského či slepičího trusu. Svědčí růžím i dalším rostlinám, které vyžadují zvýšené množství živin v půdě.
A jak takové hnojivo připravit? Dejte jednu lopatu hnoje do kbelíku a naplňte jej vodou. Poté směs nechte tři týdny zrát. Hotovou směs pak zřeďte vodou v poměru 1 : 20 a pohnojte jí požadované rostliny. Koňský hnůj můžete také zakopat přímo do záhonku. Je nutné říct, že směs poměrně intenzivně zapáchá, takže ji raději nechte dozrávat tam, kde její intenzivní odér nebude nikoho obtěžovat.

přírodní hnojiva a výluhy z bylin jsou pro pěstované plodiny nejpřirozenější

Kopřiva je poklad

O mnoho lépe nevoní ani další vyzkoušené přírodní hnojivo, tedy výluh z kopřiv. Tento výluh s vysokým obsahem dusíku vyrobíte z listí čerstvé kopřivy dvoudomé, kterou nařežete na malé kousky a vložíte do kbelíku s 10 litry vody. Ideální je dešťovka.
Směs zakryjte a nechte louhovat asi dva týdny. Až kapalina ztmavne a zastaví se pěnění, nařeďte asi půl litru výluhu deseti litry vody a zalévejte tímto výluhem rostliny jednou nebo dvakrát týdně. Malé množství listí také můžete přidat přímo do půdy nebo je umístit kolem rostlin při zalévání.
Roztok lze použít na pokojové i venkovní rostliny, ale není vhodný na cibuli, fazole a hrách. Funguje rovněž jako ochrana proti mšicím, ovšem pouze do doby než postřik z rostlin smyje déšť. Kromě dusíku obsahuje kopřiva i fosfor, draslík, zinek a železo.

Co a jak louhovat

Obecně fungují rostlinné výluhy tak, že předávají živým rostlinám esenci těch nejprospěšnějších látek, které samy obsahují a které z nich při přípravě hnojiva vylouhujeme. Je to zejména zinek, železo, dusík, fosfor či draslík a další prvky, jejichž směs obsažená ve výluhu podporuje růst a ovlivňuje obranyschopnost hnojených výpěstků. Zkušení příznivci přírodního hnojení dokonce pěstují některé rostliny přímo za účelem přípravy tekutých hnojiv a kombinují například vysoce dusíkaté rostliny s jinými, které obsahují další prospěšné prvky a živiny.
I další tekuté jíchy se připravují podobně jako popsaný výluh z kopřiv. Kvalitní hnojivo vyrobíte víceméně z jakéhokoli druhu plevele. Ovšem bez semen, která byste tak při hnojení „zaseli“ do záhonů. Na výluh však lze využít i odpadové listy z kapusty, červené řepy nebo rajčat.
Zvolené rostliny stačí posekat třeba srpem, nádoba pro zkvašení může být plastová, ale neměla by být kovová, protože by zkorodovala. Zkvašení lze urychlit nasekáním rostlin na drobno. Nádobu rostlinami naplňte asi ze tří čtvrtin a poté je zalijte vodou tak, aby byly zcela ponořené. Na dostatečné zkvašení jsou nutné dva až čtyři týdny, vhodné je směs denně krátce promíchat. I hotový výluh obsahuje zbytky rostlin, které nechte klesnout na dno nádoby a využijte je jako mulč.

kompostování i použití zvířecího hnoje předpokládá důkladné zarytí rycími vidlemi do půdy

Použití výluhů

Výluhy je nutné ředit, v nezředěné podobě obsahují zbytečně silnou koncentraci vylouhovaných prvků. Doporučuje se ředit v poměru jedna ku deseti, u častěji hnojených mladých sazenic výluh řeďte dvojnásobně. Rostlinám svědčí i pravidelné týdenní přihnojování výluhem zředěným až k poměru 1 : 50. Pro měsíční interval hnojení je optimální jeden díl hnojiva na devět dílů vody.
Hnojivo nemá přicházet do přímého kontaktu s listy, ale vpít se do blízkého okolí rostlin. Silně naředěné výluhy některých rostlin lze použít i jako hnojivo rozprašované přímo na listy. Patří mezi ně třeba výluh z kostivalu, který je užitečný pro zeleninu, zvláště lilkovitou. Obsahuje dostatek draslíku, je účinný, ale zároveň i mírný a při dozrávání nijak zvlášť nezapáchá.

Hnojte bylinami

Zdraví, odolnost a obranyschopnost rostlin mohou podpořit výluhy z těch samých bylin, které pomáhají i lidskému zdraví. Vložte například sto gramů heřmánkových květů do litru dešťové vody a nechte je v ní louhovat alespoň týden. Výluh se ředí v silnějším poměru jedna ku pěti. Heřmánek chrání klíčící rostliny před houbovými chorobami a plísněmi a podporuje jejich další zdravý vývin. Zalejete-li nezředěným koncentrátem kompost, urychlíte rozkladný proces.
Mezi další kandidáty na experiment s výluhem patří třeba přeslička rolní, která díky vysokému obsahu křemíku posiluje rostlinná pletiva.
Pro zdravý růst jsou vhodné také měsíček, máta, řebříček, levandule, yzop, tymián či meduňka. Pampeliška prospívá nejvíce ovocným dřevinám a zlepšuje kvalitu ovoce.

www.forestina.cz, www.agro.cz, www.gardena.com

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem a Shutterstock

Přírodní hnojiva a postřiky

Speciál Plevel: Přírodní hnojiva a postřiky