Příprava paliva


S přípravou topiva do kamen, pecí, krbů a kotlů bychom měli začít mnohem dřív, než se probudíme do prvního chladného rána. A to i tehdy, necháme-li si ho přivést již ve stavu k přímému použití.

Platnost rčení „až se zima zeptá“ pociťujeme asi nejvíce právě v souvislosti s tepelnou pohodou. Pokud bychom se na příchod mrazivých dnů nepřipravili včas, bude nám na chalupě či chatě v zimě pořádná zima.
Odkládat nákup palivového dřeva se rozhodně nevyplatí, objednávat totiž začnou všichni a ti rychlejší nejkvalitnější dřevo brzy vykoupí. Na nás pak zbude jen to ze stromů čerstvě poražených pro pokrytí zvýšené poptávky. Mokré dřevo bude špatně hořet, zanese komín, neustále budeme mít očazené sklo ve dvířkách kamen nebo krbové vložky, nejvíce se však nekvalita paliva projeví na jeho výhřevnosti.

Pro rychlé a rovnoměrné prosychání
potřebuje nařezané dřevo, aby vzduch
proudil mezi jednotlivými poleny

Pryč s vodou

Syrové dřevo obsahuje padesát a více procent vody, díky čemuž má oproti vyschlému dřevu pouze poloviční výhřevnost. Jediná bříza má schopnost obstojně hořet i při vysokém obsahu vody. K topení je ideální dřevo s vlhkostí okolo 18 procent, kdy dosahuje výhřevnosti v průměru 18 MJ/kg. Při přirozeném provětrávání se vlhkost pořezaného dřeva sníží na optimální hodnotu zhruba za rok. Záleží ovšem na druhu dřeviny, velikosti polen a způsobu uskladnění. Měkké dřevo vysychá rychleji než tvrdé. Vysychání urychlí zpracování kulatiny na tenčí polínka a odstranění kůry. Takto předpřipravené topivo může být k použití již za půl roku. Pro dokonalé vysušení potřebuje palivové dřevo obvykle 3 roky.
Chceme-li našemu topeništi připravit skutečně nejkvalitnější stravu, vybereme z nabídky ty nejvýhřevnější druhy dřevin. S ohledem na cenu je výhodnější pořídit dřevo nařezané pouze v metrových kulatinách a buď zcela čerstvé, nebo jen částečně proschlé. Záleží na našich fyzických možnostech a čase, jenž můžeme budoucímu topivu poskytnout k vysychání. Na podzim už při koupi musíme sáhnout po alespoň z poloviny vysušeném dřevu, nejlépe však zcela proschlém, a jsme tak nuceni sáhnout i hlouběji do peněženky.

Naštípané dřevo vyskládané na návětrné
straně chalupy či chaty funguje jako tepelná izolace

Řežme dříví na polínka

Kdo patří mezi šťastlivce s vlastním kusem lesa, tomu roste palivo průběžně. Ostatní se musí spokojit buď s koupí dřeva „na stojáka“, tzn. stromů, které si sami porazí, nebo kulatiny, nejčastěji v metrové délce.
Jakmile je surovina na dvoře, nadešel čas pustit se do práce, jejímž výsledkem může být malebný obrázek chalupy obložené pěkně srovnanými polínky, mezi nimiž vykukují jen okna.
Potřebná je už jen fyzička, trocha zručnosti a odpovídající náčiní. Pro přípravu topiva si pořídíme takzvanou kozu, na níž jednotlivé kulatiny rozřezáváme na délku odpovídající rozměrům topeniště, tzn. zhruba o 20 procent menší, než je jeho rozměr. Nepostradatelný je dostatečně vysoký, široký a samozřejmě stabilní špalek, na němž budeme dřevo štípat. Dále potřebujeme obloukovou pilu, velkou a malou sekeru a na rozsekání velkých polen ještě klíny a palici. Dáme-li přednost technice, volíme mezi elektrickou nebo motorovou řetězovou pilou, cirkulárkou či kombinovaným strojem na řezání a štípání. Samostatné pily doplníme štípači nebo-li štípačkami na dřevo.
Dál už je teplo rodinného krbu doslova v našich rukách. A na ně je třeba, stejně jako na celé tělo, dávat při práci velmi dobrý pozor. Určitou ochranu představují pracovní rukavice, které zmírní i vznik mozolů, pevná obuv a ideálně ještě kalhoty se zesílenými koleny. Pro ochranu zraku před odlétávajícími třískami a suky si nezapomeneme nasadit ochranné brýle.

Namáhavou práci může převzít štípač dřeva

Skladování dřeva

Pro uskladnění se hodí jakýkoliv prostor chráněný před deštěm a sněhem a dostatečně vzdušný, například místo pod převisem střechy, kůlna nebo speciální zastřešené zásobníky na dřevo včetně zásobníků z kari sítí, do nichž stačí polena jen nasypat.
Polínka by neměla ležet přímo na zemi, aby nenatahovala vlhkost, a mohl i k těm nejspodnějším vzduch. Pro rychlejší proschnutí skládáme řady křížem přes sebe.
Počítáme-li s dlouhodobým vysycháním, můžeme dřevo vyskládat do kruhové hromady s podpůrnou konstrukcí. Tento způsob vyžaduje znalost techniky, aby se hromada v důsledku sesychání dřeva nehroutila.
Vysloveně špatným způsobem je skladování dřeva v několika řadách na paletě, neboť mezi jednotlivými poleny nemůže necirkulovat vzduch. Vzhledem k tomu, že se z jediného skládaného metru dřeva odpaří víc než 200 litrů vody, polena k sobě v zimě pevně přimrzají a při vyšších teplotách mohou zase začít plesnivět. Dřevo ani nezakrýváme plachtou, protože pod ní nevysychá, ale naopak se zde udržuje vlhkost.

řetězová pila přípravu topiva značně
urychlí

Vlastní brikety

Po řezání dřeva nám zůstane odpad v podobě pilin a kousků kůry. Jedná-li se o pravidelnou činnost, a zejména ve větším měřítku, vyplatí se využít i tyto zbytky dřevní hmoty. Topit s nimi lze přímo v kamnech „piliňácích“. Druhou možnost představuje výroba vlastních briket ve speciálních strojích. Kromě pilin umí udělat úhlednou, výhřevnou briketu z hoblin, slámy, starého papíru apod. Menší stroj vyrobí za hodinu brikety, které vystačí na přikládání do krbových kamen na jeden večer. Pořizovací cena těchto nových strojů začíná zhruba od 50 tisíc korun, bazarové lze sehnat od 10 tisíc korun výše. Pro malovýrobu postačuje ruční lis na papírové a pilinové brikety v ceně okolo 500 korun.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Martin Mašín, Martina Lžičařová a Shutterstock

Příprava paliva


Komentáře

Napsat komentář


Jednotky měření palivového dřeva

Plnometr (PLM) – krychle o hraně jeden metr ze 100% dřeva (kubík dřeva). Jde pouze o výpočtovou měrnou jednotku, nikoliv prodejní, protože u palivového dřeva je nereálná.
Prostorový metr sypaný (SM, PRMS, SPRM) – objem 1 × 1 × 1 m vyplněný vsypanými poleny obsahuje přibližně 50 % dřeva a 50 % vzduchu.
Prostorový metr skládaný nebo-li rovnaný (RM, PRM, PRMR) – objem 1 × 1 × 1 m vyplněný skládanými poleny, kdy dřevní hmota tvoří zhruba 75 %.

Kolik paliva připravit

Pro přitápění asi 5 až 10 PRMS.
Pro vytápění celého objektu mezi 30 až 40 PRMS.
Měkkého dřeva se spotřebuje až dvakrát tolik co tvrdého. Doporučený poměr paliva je 1 díl měkkého na 3 díly tvrdého dřeva.

Výhřevnost dřevin v MJ/PLM

akát 11 850
dub 11 050
jasan 11 010
habr 10 970
buk 10 830
bříza 10 550
modřín 9 720
borovice 9 250
olše 8 260
jedle 8 040
smrk 7 350
topol 6 540