Pozdní zahrada zabarvená do zlata


S východem podzimního slunce se v Gillianině zahradě rozlije záře nad travinami. A zdá se, že se rozlévá ještě dál, až do kukuřičných polí, kde jen máloco narušuje klid, snad kromě vystrašené koroptve a dvou boxujících zajíců.

„Tenhle pozemek znám od dětství, protože patřil k farmě mých rodičů,“ říká Gillian. „Dodnes se ráda procházím po polích.“ Zahrada, kterou Gillian a její manžel Dick vytvořili mezi zdmi dvora statku z 18. století, má úžasnou kulisu malebných kopečků, údolíček a posekaných políček. Tento kousek jižní Anglie je skutečně pohledný.
„Když v Hampshiru žijete tak dlouho jako my, krásné prostředí berete jako samozřejmost, ale dlužno dodat, že ono okolí bezpochyby ovlivnilo zvolenou výsadbu, zejména okrasné traviny, které jsem vybrala tak trochu instinktivně a které do zdejší krajiny tak krásně zapadají,“ dodává naše hostitelka.

Ze dvora statku

Gillian žila 37 let v The Buildings, obci na jihu Británie. Sem přišla v době, kdy byl chov dobytka čerstvě zrušen a současná zahrada o rozloze 6,5 tisíce čtverečních metrů nebyla víc než vzdušným zámkem. „Hluboko v srdci jsem ale věděla, že pozemek má potenciál být krásným místem, zprvu jsem se však musela věnovat rodině.“
Vybetonovaný povrch se zbytky zemědělské minulosti nebyly příliš slibnou vyhlídkou, zvlášť když někde ještě dnes zpod povrchu vykukuje štět a i tam, kde je značná vrstva půdy, není původní křídové podloží nijak hluboko. V raných fázích Gillian vytvořila uprostřed jižní zahrady široký kruhový záhon rozdělený do čtyř částí. V každé z nich byly zapuštěny kontejnery s růžemi.
„Měla jsem takový nápad udělat to ve stylu zahrad u francouzského zámku Villandry. Ty růže byly ve své době nádherné. Mají ale svou životnost a po třiceti letech už skomíraly,“ vzpomíná Gillian. „Proto jsem se před pěti lety rozhodla, že trápení, které způsobovala každodenní péče o ně, bylo dost.“

Po dlouhém uvažování se odvážila všechny růže i s kontejnery vykopat. Kruhový záhon pak rozdělila do tří částí a do nich vysadila okrasné traviny a trvalky. Jedna cesta vede vně kruhu, další kruhová cestička je uprostřed. V samém středu roste náprstník, turan, řebříček, žlutý hvozdík, oregano, vrbina a verbena. Okružní cesty jsou na třech místech spojeny pěšinkami.
„Mám ráda překvapení. Proto nechávám rostliny žít vlastním životem a volně vysemenit. A pokaždé to ve mně vyvolá úžas!“ říká Gillian. Veškeré nadbytečné a nově rašící semenáčky vždy opatrně vykope a přesune do květináčů vedle skleníku, kde tímto způsobem pěstuje několik úhledných řádek zelenajících se rostlinek. Stará se o ně s láskou. „Vždycky jsem byla vášnivá zahradnice, ale od doby, co jsem v důchodu, jsem mladým rostlinkám schopna věnovat mnohem více času než dříve.“

Zahrada mezi zdmi

Fakt, že je zahrada obklopena zdmi, rostlinám v mnohém prospívá, jelikož se pozemek nachází na návětrné straně kopce. Zdi mají ale i své nevýhody: „Bylo by jistě krásné, kdyby zahrada byla otevřenější, aby odsud byl lepší výhled,“ připouští Gillian. Z toho důvodu mají Gillian a Dick obývací pokoj umístěný do prvního patra. Odtud si naplno vychutnávají výhled jak na zahradu, tak na okolní malebnou venkovskou krajinu. Od léta do zimy se mohou dívat na okouzlující mozaiku barev, která se každou chvíli promění.
Největší inspirací byla štěrková zahrada Beth Chatto nebo zahrada Johna Cokea, která byla zčásti navržená Pietem Oudolfem, průkopníkem, který povýšil mísení okrasných travin a trvalek na umění. „John mě zaujal zejména svým subtilním stylem, což pro mě bylo zásadní změnou v uvažování o zahradách. Před tím, než jsem začala, jsem si potřebovala ujasnit, co vlastně chci vybudovat,“ tvrdí Gillian. Jedním z jejích cílů byla zahrada tolerantní k suchým obdobím. Zatím si ale výsledek neměla možnost ověřit v praxi, neboť pár posledních let bylo vždy poměrně vlhkých. „Všechny rostliny se zdají být poměrně odolné a rostou překvapivě do výšky díky dešti,“ poukazuje Gillian.

Okrasné trávy a trvalky

Výsadba začala před dvanácti lety, kdy vyplnila tři nové části kruhového záhonu řadou okrasných travin. Roste tu ozdobnice čínská, třtina ostrokvětá, bezkolenec rákosovitý, proso prutnaté a kavyl obrovský. „Mým úmyslem bylo vytvořit pozdní zahradu, takže kolem podzimu se traviny zabarví do zlata, což je překrásné zejména při brzkém ranním a naopak i při večerním světle. Zatímco trvalky odkvétají, jejich semeníky přidávají do tohoto pohledu zajímavou strukturu,“ rozplývá se nadšeně Gillian.
Trvalky volně vysadila podél travin tak, aby měly dostatek místa, a zahrnují jak oblíbené modré či ocelově šedé cesmíny, šalvěje, rozchodníky, třapatky, sasanky hupejské, verbeny, slunečnice, chrastavec makedonský, fenykl a tři různé druhy zápleváků ˈMoorheim beautyˈ, ˈSahin’s Early Flowererˈ a ˈWaltrautˈ, ale i méně známé otužilé jarní druhy a neobvyklé letní druhy. Mezi zvlášť ceněné poklady patří rohatec žlutý, mexický mák a hvozdík kartouzek, tenká střapatá růžová květinka, a jeho méně známý žlutý bratranec Dianthus knappii ˈYellow Harmonyˈ.

„Rostliny jsou pro mě velmi inspirativní, zvlášť když se snažím soustředit na hezky sladěné směsi spíše než na celkový výsledný dojem,“ vysvětluje Gillian. Její oblíbenou kombinací jsou šalvěje propletené mezi rozchodníky. „Rozchodníky jsou velmi užitečné, jelikož jejich semeníky vydrží až do jara, a protože kvetou pozdě, jsem vždycky nedočkavá a celá natěšená, než vykvetou.“
V zahradě je též křehounký růžový česnek kýlnatý, poddruh Pulchellum, vykukující skrze chomáče okrasné trávy miličky zahnuté. Výsadba se už přelila ven ze záhonu a táhne se podél zdí – „Nemůžu přestat něco pěstovat!“ vesele připouští Gillian – občas oddělená úseky šalvěje a zimostrázu jako stabilizujícími zónami, které podtrhují vinoucí se proud rostlin. Vzhledem ke svému způsobu zahradničení by Gillian měla raději ještě méně trávníku a více záhonu, ale když spokojeně sleduje svá vnoučata, kterak drandí na kolech po trávě jako po závodní dráze, nezdá se, že by trávník chtěla ještě zmenšit.

Společenství rostlin a barev

Gillian nikdy nepřestane udivovat, jak příroda vyvrací tradičně zažité barevné vzory a kombinace. Skvostná je například kombinace oranžových zápleváků a růžových třapatek nachových. „Ladí to skvěle díky tmavě oranžové vprostřed květů třapatek – a když přidáte ještě modrou máčku, je to prostě úžasné.“ Ačkoliv Gillian přemýšlí o různých kombinacích ve své hlavě, ve výsledku vysazuje rostliny spíše instinktivně než podle plánu. „Pocházím z rodiny umělců a sama maluji, takže míchání barev je pro mě tak nějak přirozené.“
Její zahrada s krásnými květinami a občasným neobvyklým sladěním více druhů je Gillianinou velkou radostí. „Každé ráno, než jdu ven, hořím nedočkavostí, co uvidím a co má novou barvu,“ připouští. „Jsem velmi čilá, sama od sebe moc neodpočívám. Nejblíž k odpočinku asi mám, když jsem sama ve skleníku, přesazuji rostliny a nikdo mě neruší. Zahrada mě každý den donekonečna odměňuje a já ji za to zbožňuji.“

Text: Martina Lžičařová
Překlad: Jan Lžičař
Foto: Profimedia.cz

Pozdní zahrada zabarvená do zlata

Komentáře

Napsat komentář