Pomníčky u silnic


Zamysleli jste se někdy nad pomníčky obětem automobilových nehod, které místy lemují naše silnice? Jaký vlastně mají status? Mohu si případně takový pomníček postavit, kde se mi zlíbí?

Pomníček nebo křížek u silnice je podle názoru právníků stavbou, a tudíž by na ně mělo být vydané povolení. Jak jsme zjistili, většina pomníčků je nepovolená. Některé pomníčky jsou však tolerované a správce komunikace v některých případech ví, kdo je zřídil. V zásadě by případné pietní místo nemělo ohrožovat bezpečnost silničního provozu (a to i v případě parkování u takového místa) a nemělo by bránit v údržbě komunikací.
Získat řádné povolení však není úplně jednoduché. Pro pomníček je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu, které je vydáno se souhlasem vlastníka dotčené komunikace. Když bude na místě, kde může ovlivnit bezpečnost a plynulost provozu, musí s tím souhlasit i příslušný policejní orgán. Když jde o dálnici či rychlostní silnici, tak ministerstvo vnitra. Bez povolení by měli pozůstalí pomníčky odstranit hned po vyzvání úřadů, jinak to může udělat příslušný silniční správní úřad na náklady vlastníka.

Ochranné pásmo

V souvislosti se zřizováním pomníčků je vhodné zmínit existenci ochranného pásma komunikací (§ 30 zákona o pozemních komunikacích – silniční ochranné pásmo).
Podél silnic jsou stanovena ochranná pásma, která jsou podle typu komunikace různě široká. Silničním ochranným pásmem se pro účely zákona o pozemních komunikací rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti
a) 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice anebo od osy větve její křižovatky s jinou pozemní komunikací; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku,
b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnice I. třídy nebo místní komunikace I. třídy,
c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.
V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených
a) provádět stavby, které podle zvláštních předpisů (stavební zákon) vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,
b) provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky.
Místní komunikace III. třídy, místní komunikace IV. třídy a účelové komunikace silniční ochranné pásmo nemají.
Zákon o pozemních komunikacích (§ 33) dále říká, že v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu.

Rozptylují i varují

Názory na pomníky u silnic se různí. Někteří se kloní k názoru, že jsou nebezpečné pro další řidiče, jiní tvrdí, že naopak působí jako prevence. Zpravidla jsou umísťovány na místech častých nehod a vytvářejí nebezpečí střetu vozidel s jejich konstrukcí (např. kamenný pomník). I když odpoutávají pozornost (světlo svíček), lze říci, že na některé řidiče můžou působit preventivně jako varovný signál.


Co můžete obout svému autu?

Od 1. dubna většina řidičů přezuje na letní pneumatiky. Co ale dělat, když nemáte k dispozici všechny čtyři pneumatiky stejné? Možností je několik.

Ze čtveřice stejných pneumatik s vyhovující hloubkou vzorku neboli dezénu (u letních min. 1,6 a u zimních 4 mm) se vám podaří jednu neopravitelně zničit. Kupovat kvůli tomu celou sadu nových pneumatik se vám nechce. A ani nemusíte. Když neseženete stejnou pneumatiku (stejný dezén už se nevyrábí), budete muset koupit aspoň dvě stejné. Musejí mít stejnou konstrukci (dnes v drtivé většině radiální) a rozměry jako zbylé dvě pneumatiky. Pouze u některých aut mohou být pneumatiky vepředu jiných rozměrů než vzadu (viz velký technický průkaz).
Máte tedy dvě a dvě pneumatiky, což si ještě z autoškoly většinou pamatujeme, že na nápravě musejí být vždy stejné pneumatiky. Jak je to ale s dalšími parametry ve vztahu ke druhé nápravě? Odpověď jsme hledali ve vyhlášce č. 341/2014 Sb.

Co není zakázáno, je povoleno

Vozidlo nesmí být, s výjimkou nouzového dojetí, současně vybaveno pneumatikami různých rozměrů a konstrukcí, pokud při schválení technické způsobilosti není stanoveno jinak. Na téže nápravě musí být používány pouze shodné pneumatiky. Konstrukcí pneumatiky se rozumí konstrukce diagonální, radiální nebo smíšená. Shodnou pneumatikou se rozumí pneumatika stejného rozměru, konstrukce, druhu dezénu a obchodní značky. Druhem dezénu pneumatiky se rozumí dezén letní a dezén zimní, u něhož je na bočnici pneumatiky vyznačeno označení M+S, M.S, M/S nebo MS; za zimní dezén se považuje též speciální dezén, u něhož je na bočnici pneumatiky vyznačeno označení ET, ML, MPT nebo POR.
Dále se ve vyhlášce píše, že rychlostní kategorie pneumatik musí být shodná nebo vyšší, než je nejvyšší konstrukční rychlost vozidla. Nosnost pneumatik nesmí být nižší než povolené zatížení připadající na kolo nebo nápravu vozidla.

Po konzultaci s odborníky z ministerstva dopravy jsme došli k závěru, že:

1) na vozidle můžete mít pneumatiky od rozdílných výrobců, tzn. na přední nápravě dvě stejné pneumatiky jedné značky a na zadní nápravě dvě stejné pneumatiky jiné značky (samozřejmě při zachování všech ostatních předepsaných parametrů, viz vyhláška);
2) pneumatiky na přední nápravě mohou mít jiný rychlostní index a nosnost než pneumatiky na zadní nápravě, pokud bude dodržena podmínka shodných nebo vyšších hodnot, než je konstrukční rychlost, resp. povolené zatížení na kolo uvedené ve velkém technickém průkazu.
Z toho vyplývá, že není vždy nutné měnit všechny čtyři pneumatiky. Samozřejmě je ovšem potřeba mít na zřeteli, že vlastnosti pneumatik sice stejného rozměru a typu, ale jiného výrobce a dezénu se mohou lišit. Vzhledem k tomu, že vyhláška takovou kombinaci dovoluje, však při běžné jízdě nebudou mít tyto rozdíly zas tak podstatný vliv.

 

Text: Barbora Peková, Tomáš Krásenský
Kresba: Jiří Novák


Komentáře

Napsat komentář


tip

Zdravotní pojištění

Publikace obsahuje soubor dvaceti předpisů z oblasti veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven podle stavu platných k 16. 1. 2017. Poslední změny předpisů jsou vyznačeny tučným písmem, odkazy na související předpisy jsou plně citovány. publikace, které obsahují úplné a kompletní texty právních předpisů, do kterých jsou zapracované všechny změny a úpravy provedené parlamentem nebo ministerstvy. Novelizované pasáže jsou zvýrazněné tučně, což umožňuje dobrou orientaci a pochopení textu.
Více informací na www.zdpoj.sagit.cz.
Sagit, 224 stran, cena 99 Kč

Uložit