Podoby dřevěného plotu
Ploty bývají z různých materiálů. Zahrady, zahrádky a dvorky venkovských chalup a chat ale nejčastěji ohraničují ploty dřevěné – ze smrku, z modřínu, dubu, borovice.
Mluvíme-li o dřevěném plotu, máme na mysli především dřevěné plotovky (plaňky), které jsou jeho pohledově nejvýraznější částí. Ale jsou tu ještě plotové rýgle (vodorovné latě tvořící s plaňkami plotové pole) a plotové sloupky. Rýgle jsou nejčastěji také ze dřeva, ale lze vidět i kovové. Plotové sloupky mohou tvořit dřevěné kuláče nebo hranoly, subtilní kovové trubky nebo více či méně výrazné kamenné, zděné či betonové sloupky, někdy zakončené ozdobnou hlavicí.
Plotová pole mezi zděnými sloupky jsou vyklenutá do oblouku. Na plotovky posadila chalupářka staré hrnečky
Jaká chalupa, takový plot
Každý dřevěný plot může být originální – výběrem materiálu, výškou, velikostí a tvarem plotovek, jejich hustotou v plotovém poli, barevnou úpravou. Ohrazení by ale mělo odpovídat charakteru stavby a pozemku. K prvorepublikové víkendové vilce se hodí například bílý plot se zdobně tvarovanými plotovkami, venkovské chalupě sluší spíše jednodušší celodřevěný plot v přírodní barevnosti.
Různé střídání plotovek s rovným zakončením a s okosem vytváří zajímavý okraj
Plná plotová pole
Chceme-li pozemek oddělit od hlučné komunikace, sousedových slepic nebo si přejeme vytvořit intimní zahradní posezení, kde by nás nikdo neokukoval, zvolíme vyšší plná plotová pole. Ta ale nemusí být kolem celé zahrady, postačí na problematickém místě. Jinak by naše stavení vypadalo jako za vězeňskou zdí.
Pro plné plotové pole je výhodné vybrat širší prkna, buď svisle, nebo vodorovně kladená. Pokud nechceme, aby plocha plotu vypadala příliš kompaktně, lze zvolit šikovné řešení: plotovky se připevňují střídavě z jedné a z druhé strany rýglů. Při přímém pohledu není skrz plot vidět, při šikmém je částečně průhledný.
Tak zvaný myslivecký nebo lovecký plot z křížených planěk
Od křivé tyče po ozdobně profilované latě
Dříve se na plotech objevovaly nejčastěji půlkulaté plaňky, tyčky (kulatina) nebo přirozeně křivé kmínky a větve stromů, ty většinou neloupané. Dnes se jako plotovky používají hlavně užší i širší hoblované latě nebo hranoly. Nahoře mohou být zakončeny rovně nebo jsou tvarované do špice, s úkosem, do oblouku, pyramidy. Ozdobněji ukončené plotovky mívají někdy i profilování na bocích.
Plot na zděné podezdívce je z hustě kladených širších plotovek
Každá jinak vysoká
Vzhled plotu určuje i způsob umísťování plotovek v poli. Lze je dávat blíž i dál od sebe, střídat užší a širší, vyšší a nižší. Nejběžnější je svislé upevňování planěk, ale možné je i šikmé nebo křížem (takzvaný myslivecký či lovecký plot). Horní okraj plotového pole je většinou v rovině, ale může být i vyklenutý nahoru nebo prohnutý dolů či zubatý. Zajímavého okraje docílíme různými kombinacemi plotovek rovných, zkosených a špičatých.
Dřevo plotu stačí naimpregnovat nebo ošetřit lazurou v přírodních odstínech dřeva, případně v zelené či vínové. Dekorativnímu plotu sluší bílá barva.
Text: Iva Tvrzová
Foto: Richard Guryča, Vladimír Hájek, Martina Lžičařová, Zuzana Ottová, Iva Tvrzová, Pavel Veselý, archiv firem a Shutterstock
Podoby dřevěného plotu
