Po čem šlapeme


Již úsloví „vzít to od podlahy“ značí, že začínat se má vždy od toho nejdůležitějšího, základního. A v interiéru je tím bezpochyby právě podlaha.

Díky různým materiálům, které lze použít, může mít podlaha mnoho tváří. Výměnou podlahy dokážeme výrazně změnit vzhled daného interiéru, podtrhnout vybrané zařízení, zvýšit funkčnost místnosti. U starých chalup se většinou snažíme v co největší míře zachovat jejich autenticitu. Pokud jsou dochované materiály funkční, stačí je často jen opravit. To se týká i podlah, i když ty trpí provozem nejvíc.
S jakými podlahami se tedy můžeme na chalupách setkat a které stojí za to zachovat? A pokud pořídit nové, z čeho můžeme vybírat?

Stará prkenná podlaha má kouzlo, nevadí
ani určité opotřebení (Anglická sezóna)

Nezničitelný kámen

Nejstarším typem podlah v chalupách byly ty z udusané hlíny. Takové se už ale kromě některých hospodářských prostor nezachovaly a také bychom o ně určitě nestáli. Jaké ale ještě vidět můžeme, jsou podlahy kamenné. Kámen se dával na podlahu hlavně ve vstupním prostoru, jehož součástí někdy bývala i černá kuchyně a kde se manipulovalo s těžkými, a ne vždy čistými předměty. Používaly se dobře opracovatelné druhy kamenů, většinou takové, které se vyskytovaly v okolí. Pro chůzi je bezpečný rovný kámen bez hrbolů. Také platí, čím jsou spáry mezi kameny menší, tím snáze se uklízejí. Vyhovuje-li nám stará podlaha z nepravidelných kamenů, může sloužit v chalupě i nadále.
Pokud chceme, můžeme si dopřát z přírodního kamene i novou podlahu. Pro tyto účely je kámen dokonale opracován do pravidelných dlaždic a většinou se jedná o ušlechtilý materiál, jako je mramor nebo žula. Využívá se v obytných místnostech například kolem krbu.

když do chalupy jednobarevnou dlažbu,
tak s efektem patiny, působí tu přirozeněji

Kouzlo terrazza a slinutých dlažeb

Jinou původní podlahou, kterou ještě můžeme v některých chalupách vidět a která dýchá historií, jsou terrazzo a slinutá dlažba. Používaly se hlavně v chodbách a kuchyních, kde se vyžadoval pevný a vodě odolný povrch.
Terrazzo nebo též teraco je litá dlažba ze směsi cementu a ušlechtilých drtí, upravená broušením nebo otryskáním a vyznačující se zajímavými dekory. Slinutá keramická dlažba měla menší formát a většinou barevně sytý vzor nebo vytvářela šachovnici. Pokud se takové podlahy zachovaly v dobrém stavu, bylo by škoda je likvidovat, menší poškození lze opravit. I dnes si můžeme položit do interiéru odolnou slinutou dlažbu, ta současná je velkoformátová a většinou jednobarevná.

Oblíbená cihelná dlažba

Cihelná dlažba se na podlahy používala již od středověku a vyrábí se i dnes. Měla a má různé formáty – kostky, obdélníky, šestiúhelníky i další tvary. Vidět jsou i dlaždice s vytlačovanými ornamenty. Výhodou je její prodyšnost, hodí se proto i tam, kde bojujeme s vlhkostí. Zajímavá je svou nestejnoměrnou barevností, která je do chalupy jako dělaná.
Původní cihelná dlažba se zachovala v dobrém stavu nejčastěji na půdách, proto má také název půdovky. Chalupáři ji odtud někdy snesou a používají ji na podlahy v obytných místnostech. Dlažbu je ale třeba napustit olejem nebo voskem, aby se dala snadno udržovat.

v nové roubence je položena podlaha z dubového masivu

Z keramické dlažby si vybere každý

Odolná vůči poškrábání, vlhku, střídání teplot i rozlitým tekutinám, snadná na údržbu, ideální pro podlahové topení – to všechno nabízí keramická dlažba. V chalupách se začala objevovat až při přestavbách v minulém století. Její dnešní nabídka je neobyčejně široká. Vedle jednobarevných hladkých dlaždic si můžeme vybrat i ty jakoby na okraji oštípané a nestejnoměrně vybarvené – s interiérem starého domu budou dokonale ladit! Vedle mnoha barev, dekorů, formátů a velikostí můžeme mít i keramiku, která imituje dřevo nebo kámen, a to k nerozeznání od přírodního materiálu, nebo vypadá jako zrezivělý kov. Současným trendem jsou velké rozměry dlaždic a co nejmenší spáry, což je efektní, zejména v rozlehlých prostorách, i praktické.
Dlažba nemusí být jen v koupelně, chodbě a kuchyni, ale neocenitelná je i ve frekventované chalupářské světnici, kam se často chodí rovnou ze zahrady. Okolí krbu ochrání před žhavými uhlíky, může vizuálně propojit interiér s terasou. Volit lze neglazované dlaždice nebo glazované, u nich je důležitým parametrem stupeň otěru. Tam, kde hrozí mokrý povrch, by měla mít dlažba protiskluznou vrstvu.

Dřevěná podlaha je věčná

V obytných místnostech chalup byly tradičně dřevěné prkenné podlahy. A stále jsou nejoblíbenější. Pokud jsou zachovalé, nemusíme je vyměňovat, postačí oprava – nahradíme poškozenou část, sbrousíme povrch, při větším prošlapání můžeme prkna „otočit naruby“. K úplné výměně přistoupíme jen tehdy, když je dřevo napadené hnilobou, dřevokaznými houbami a podobně. Ve velkých místnostech se totiž dříve na podlahu používala široká a nenastavovaná dlouhá prkna, jaká už dnes nejsou k mání.
A co povrchová úprava? Oblibu dříve používaných tmavých krycích barev vystřídal přírodní vzhled nebo lehké lazury s viditelnou kresbou dřeva. Výjimečně se u nás maloval na prkna vzor. Je na nás, zda původní nátěr ponecháme, opravíme, nebo si dáme práci s jeho odstraněním.
Tím výčet tradičních podlah v chalupách končí. Máme ještě jiné možnosti?

Šestiúhelníková cihelná dlažba je efektní

Plovoucí podlaha

Dřevěná podlaha snadno a rychle – tato slova by mohla charakterizovat plovoucí lamelovou podlahu. Lamely s podkladovou vrstvou z obyčejného dřeva nebo z jiného lisovaného materiálu a s vrchní vrstvou z ušlechtilého dřeva nebo z laminátu mají zhruba rozměry prkna, pokládají se na rovný podklad a spojují se k sobě tak zvaným zámkem v boku lamely. K podkladu se nelepí, fixují je lišty kolem stěn. Mohou mít dezén prkna nebo různě kladených parket, laminátové lamely nejsou v dekoru ničím omezeny, objevuje se u nich jakýkoliv vzor a barevnost. Na chalupách se hodí hlavně do dětského pokoje a ložnice, méně do světnice – jsou přece jen choulostivější než dřevěný masiv.

Korek nejen na špunty

Korek je příjemný, teplý a měkký materiál, ideální do dětských pokojů, případně do ložnic. Nesvědčí mu ale velká zátěž a provoz. Ve formě čtverců se na podlahu lepí nebo volně pokládá jako lamelová podlaha.
Nehezkého a většinou poničeného „papírového“ linolea, které překrývalo původní dřevěné podlahy, se při rekonstrukcích chalupáři okamžitě zbavovali. Ovšem pravé přírodní linoleum tvoří lněné oleje a korková drť. Tato měkká podlahovina s přírodním dekorem vyžaduje dokonale rovný podklad, je vhodná pro podlahové topení. Vyrábí je v rolích nebo ve formě lamel.

Pokud se zachovala kamenná podlaha
v dobrém stavu, může sloužit dál

Moderní vinyl

Vinylové podlahy jsou nástupcem dříve rozšířených PVC podlah. Mají podobné složení, ale řadu vylepšení. K dispozici je množství barev a motivů včetně dekorů dřeva, dlažby a přírodního kamene. A ty jsou často k nerozeznání od originálů. I proto jsou velmi oblíbené.
Mezi přednosti vinylových podlah patří snadná údržba, odolnost vůči vodě, vhodnost pro podlahové topení i finanční dostupnost. Vhodné jsou do jakékoliv místnosti, vyžadují ale dokonale rovný podklad. Rozhodnout se můžeme pro vinyl v rolích nebo pro celoplošně lepené dílce či dílce se zámkovým spojem.

www.jika.cz, www.kpp.cz, www.loskachlos.cz, www.rako.cz

Text: Iva Tvrzová
Foto: Lucie Dvořáková, Vladimír Hájek, Karolína Némethová, Ota Pajer, Ivan Poltavec, Pavel Veselý a archiv firem

Po čem šlapeme


Komentáře

Napsat komentář