My chceme psa!
Rozhodnete-li se vyslyšet tuto často opakovanou prosbu vašich dětí či hlas vlastního srdce, připravte se na běh na dlouhou trať. Ale také na okamžiky, které vám možná změní život.
Následující rady jsou určeny pro úplné začátečníky s dostatečným odhodláním, ale nulovými zkušenostmi s chovem psů. A je třeba je brát jako pouze velmi stručné úvodní shrnutí základních otázek, na něž si musíte odpovědět dřív, než si psa skutečně pořídíte.
Nepodporujte množírny
Základem je výběr vhodného plemene. Chataři a chalupáři mohou nabídnout dobrý život i aktivnějším plemenům a využít i toho, že někteří psi mohou hlídat pozemek nebo alespoň budit dostatečný respekt za plotem. Pes obvykle rád přijme dvě „teritoria“.
Kromě nároků na plot, dostatečně velké auto či větší zátěž bytu i chalupy nečistotami však počítejte i s poměrně náročnou životní změnou. Pes se může dožít i šestnácti, nebo dokonce dvaceti let. K stáru může mít potíže s klouby, se zrakem i se sluchem. Nenaučíte ho chodit na záchod do bedýnky jako kočku, takže potřebuje pravidelně venčit několikrát denně. Může onemocnět a zatížit váš rozpočet nemalými částkami za veterinární péči. To vše berte v úvahu, pokud bydlíte například ve vyšších patrech domu bez výtahu a máte obtížnou práci s častým cestováním.
Kde vzít psa
Bezpečnou, spolehlivou a zpravidla nejdražší cestou je koupě štěněte z prověřeného „papírového“ chovu od zkušeného chovatele. Předejít všemožným rizikům lze jedině za předpokladu, že kupujete potomky tzv. uchovněné feny a uchovněného psa. Pouze taková štěňata mají „v krvi“ skutečně doložitelný původ. Poměrně náročný proces uchovnění psích rodičů minimalizuje rizika zejména v podobě špatných kyčlí či kloubů a dalších degenerativních chorob, které se mohou u dospělého psa projevit a zkomplikovat jeho i váš život.
Rizikům se nevyhnete ani tehdy, když chovatel doloží průkaz původu matky a průkaz původu otce štěňat. Podstatné je pouze zmíněné uchovnění, které se získá na základě tzv. bonitace (např. ověření charakteristických exteriérových znaků), úspěchů na výstavách, zkoušky schopností požadovaných po daném plemeni a po lékařských testech, které jsou pro uchovnění některých plemen povinné. Koupí štěněte bez prokazatelného původu můžete podpořit nelegální množírny, v nichž jsou psi často vystaveni podmínkám hraničícím s týráním.
Trochu jiná situace je v případě, kdy si od známých na vesnici vezmete štěně křížence od feny, která se „zapomněla“ se sousedovým psem. Ale ani tento způsob nelze začátečníkům seriózně doporučit. Z kříženců mohou vyrůst nevyzpytatelní jedinci, navíc tak chtě nechtě podpoříte nekontrolované rozmnožování, jemuž lze předejít kastrací feny či psa.
Bez zkušeností s chovatelstvím dobře zvažte i pořízení psa z útulku. Na jednu stranu je to chvályhodný charitativní počin, ale psi z útulků za sebou mohou mít pohnutou minulost a v novém prostředí mohou být obtížně zvladatelní. Většina útulků dobře hlídá, do jakých rukou své svěřence poskytne a pracovníci těchto zařízení obvykle mají informace o tom, pro koho je ten či onen pes vhodný. Problémy se však v těchto případech mohou vyskytnout i přes veškerou jejich snahu. Kombinace nezkušenosti odhodlaných chovatelů, domácnosti s malými dětmi neočekávaných reakcí psa (např. na auto, výtah, ostatní psy v parku atd.) pak často končí rozčarováním a konflikty.
Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock
My chceme psa!
