Máte správné obutí?


Máme samozřejmě na mysli obutí pro váš automobil. Nejde jen o letní a zimní pneumatiky, důležitá je i výška jejich dezénu, správné nahuštění, včasná výměna poškozené pneumatiky.

Málokdo si uvědomuje, že veškeré síly se u osobního vozidla přenášejí na vozovku jen na čtyřech plochách zhruba o velikosti lidské dlaně. A i tento rozměr může být v některých případech až příliš optimistický. Tato plocha se zmenšuje při opotřebení dezénu i nedostatečném nahuštění pneumatik.

Opotřebení dezénu prodlužuje brzdnou dráhu

Nové letní pneumatiky mívají hloubku dezénu zhruba 8 milimetrů. Zákonem nastavené minimum je 1,6 milimetru. Měli bychom pamatovat na to, že se snižující se hloubkou běhounu se úměrně prodlužuje také brzdná dráha. A to na mokrém i suchém povrchu. A rozdíly mohou být skutečně významné.
Jeden z výrobců pneumatik při svých testech například zjistil, že automobil jedoucí za mokra rychlostí 80 km/h na zbrusu nových pláštích zabrzdí přibližně za 42 metrů, vozidlo obuté do pneumatik s drážkami hlubokými 3 mm však potřebovalo o deset metrů více a vůz s pneumatikami o hloubce dezénu 1,6 mm zastavil až za 61 metrů! Zatímco první motorista stačí před případnou překážkou zastavit, druhý do ní narazí rychlostí 34 km/h a třetí bude ještě o deset kilometrů v hodině rychlejší. Následky takové srážky pak mohou být značné.
To vše se děje proto, že dotyková plocha pneumatiky s vozovkou se zmenšuje úměrně zvyšující se rychlosti jízdy a opotřebení běhounu. Pokud pojedeme zhruba rychlostí chůze, bude se nová i opotřebovaná pneumatika dotýkat mokré vozovky celou svou plochou (tedy velikosti lidské dlaně). Pokud se rychlost jízdy zvýší na 75 km/h, situace se dramaticky mění v neprospěch ojetých plášťů. Nová pneumatika se bude v této rychlosti dotýkat povrchu vozovky ze 75 %, pneumatika ojetá na 4 mm jen z 58 % a pneumatika s minimální hloubkou drážkování 1,6 mm už jen ze 16 %.

Na vodu pozor!

U vozidla obutého do pneumatik s dezénem nižším než 1,6 mm se dramaticky zvyšuje nebezpečí aquaplaningu. Pneumatika musí každou sekundu odvést do stran při dešti a jízdě na mokré vozovce velké množství vody. Například při silnějším dešti, kdy je na vozovce zhruba půlcentimetrová vrstva vody, se musí každá z pneumatik při šířce 205 milimetrů a při rychlosti 130 km/h vypořádat zhruba se 35 litry. V součtu se jedná o 140 litrů – každou sekundu tak musí „přečerpat“ prakticky plnou vanu vody.

Kontrolujte při přezouvání

Kontrolovat dezén pneumatiky bychom měli pravidelně, ale přinejmenším v okamžiku, kdy přezouváme zimní pneumatiky na letní a obráceně. Do drážek dezénu se při provozu dostávají nejrůznější předměty, nejčastěji kamínky. Ty i další předměty bychom měli z dezénu odstranit, aby nemohlo dojít k poškození pneumatiky. A zkontrolovat bychom měli i již zmiňovanou hloubku dezénu.
I přes platné zákonné minimum hloubky dezénu 1,6 mm je doporučováno, aby minimální hloubka nebyla menší než 2 mm. A u nízkoprofilových pneumatik by neměla klesnout pod 3 mm, u zimních pneumatik pak nesmí být nižší než 4 mm. Výrobci se snaží vyjít uživatelům co nejvíc vstříc a na pneumatikách používají nejrůznější indikátory opotřebení. Podle míry ojetí dezénu se na pneumatice objevují nejrůznější barvy nebo dokonce konkrétní hodnoty hloubky zbytkového dezénu.

Nezapomínejte na huštění

Podle výzkumů, které dělají výrobci pneumatik spolu s evropskými autokluby, zhruba 38 % motoristů v Evropské unii ohrožuje bezpečnost vlastní i svého okolí tím, že jezdí na nedostatečně nahuštěných pneumatikách. Kromě toho se kvůli špatnému huštění každý rok předčasně vyhodí desítky milionů pneumatik, zbytečně se spálí miliardy litrů paliva a do atmosféry se vypustí tuny CO2. Je potřeba si uvědomit, že pneumatiky spotřebují zhruba 20 % paliva a tato hodnota bude se špatným nahuštěním významně narůstat, a to i pokud máte na voze namontovány energeticky úsporné pneumatiky, tedy pokud je špatně nahustíte. S klesajícím tlakem vzduchu v pneumatice rovněž prudce stoupá pravděpodobnost ztráty kontroly nad vozidlem a zvyšuje se nebezpečí smyku.
Malý tlak v pneumatikách se také velmi negativně projevuje na jejich životnosti, protože dochází k extrémnímu namáhání jejich ramen a značnému zahřívání v důsledku deformací bočních stěn. A v řadě případů může dojít až k destrukci pneumatiky. Statistiky dokonce hovoří o tom, že prakticky každá desátá dálniční nehoda je způsobena roztržením pneumatiky, což je v drtivé většině případů zapříčiněno právě jejím nedostatečným nahuštěním.
Pravidelná kontrola tlaku v pneumatikách není vůbec otázkou peněz, ale hlavně zodpovědnosti a také nepatrné ztráty času, například u čerpací stanice, kde si můžeme pneumatiky zdarma dohustit. Správný tlak v pneumatikách bychom měli kontrolovat každé dva týdny nebo přinejmenším jednou za měsíc a před dlouhými cestami by kontrola měla být samozřejmostí.

Pneumatiky vybírejte podle nezávislých testů

Již od roku 2012 najdete na nových pneumatikách označení standardizovaným štítkem, který má poskytnout spotřebitelům informace týkající se tří důležitých parametrů pneumatiky. Nicméně tento štítek nepostihuje všechny její výkonnostní charakteristiky. Také proto se doporučuje, aby zájemci o pneumatiky sledovali například srovnávací testy nezávislých institucí a médií, které nabízejí spolehlivý pohled na pneumatiku, kterou testují ve více parametrech, než jsou pouze tři základní uváděné na štítku.
Pokud budete vybírat nové pneumatiky, hledejte proto co nejvíce informací. Například jeden z renomovaných německých motoristických časopisů uskutečnil testy u padesáti různých modelů pneumatik a při testu brzdění ze sta kilometrů v hodině na mokré vozovce technici mezi nimi naměřili až patnáctimetrový rozdíl – zhruba čtyři délky osobního automobilu.

Rezerva z nových aut mizí

Výrobci vozidel neustále snižují hmotnost aut. Z tohoto důvodu také u nových automobilů najdete v řadě případů místo náhradního kola sadu na opravu pneumatik. Pokud zájemce o vůz požaduje náhradní kolo, musí si většinou připlatit, a to buď za plnohodnotné kolo, nebo za tzv. kolo dojezdové.
Sada na opravu pneumatik má ale svá omezení. Pamatujte na to, že ani jedna z nich není určena k opravám větších defektů (v takovém případě asi nezbývá než volat asistenční službu). Většinou si sady poradí s menšími průpichy, třeba od hřebíků. Průraz bočnice, třeba při nárazu o hranu vyfrézované vozovky, rozhodně nezalepíte. Výrobci většinou uvádějí, že se sadou nesmíte lepit díry v bočnici, na okraji pneumatiky u ráfku a také bývá uváděn největší možný rozměr průpichu, který je ještě možné zacelit. Po jeho opravě je potřeba dojet do pneuservisu a nechat pneumatiku řádně opravit.
V řadě případů si však řidič všimne defektu pneumatiky až v okamžiku, kdy je již značně poškozena jízdou bez nahuštění a žádná oprava u ní už není možná. Také proto jsou nové vozy povinně vybavovány systémem na kontrolu tlaku v pneumatikách.

Text: Jiří Svoboda
Foto: Shutterstock

Máte správné obutí?


Komentáře

Napsat komentář

Dobré rady

V podhuštěné pneumatice vzniká nadměrné tření, což vede k přehřátí a náhlému defektu.
Tlak nižší jen o pouhé dvě desetiny snižuje životnost pneumatiky o plnou šestinu.
Tlak v pneumatice nižší o 10 kPa pod předepsanou hodnotu zvyšuje spotřebu paliva až o 5 %.
Tlak v pneumatice je dobré kontrolovat vždy, pokud je studená.
Pokud v průběhu provozu zjistíte nesouměrné sjíždění pneumatik na jednotlivých kolech, nechte zkontrolovat geometrii podvozku.
Pokud v průběhu jízdy dochází ke chvění volantu nebo chvění zadní části vozu, je vhodné nechat kola vyvážit.
Myslete na včasné přezutí pneumatik z letních na zimní a naopak. Klesnou-li průměrné denní teploty pod 7 oC, vyměňte letní pneumatiky za zimní. Při trvalých teplotách přes plus 10 oC vyměňte zpět zimní pneumatiky za letní – zimní jsou totiž vyrobeny z měkčích směsí, které se za vyšších teplot rychleji opotřebují.