Malování v interiéru


Malování vyžaduje trpělivost a chladnou hlavu. Mějte připraveny všechny materiály a pomůcky a žádný z potřebných kroků zbytečně neuspěchejte. Pak půjde práce od ruky bez zbytečných chyb.

Před malováním si sepište seznam potřebných položek a vyrazte nakupovat, aby vám pak už nic nechybělo a nemuseli jste zbytečně přerušovat práci. Zvláště pokud malujete na chalupě daleko od civilizace, je dobrá příprava nutností.
Pokud to jen trochu jde, pusťte se do malování v době, kdy venku neprší, je sucho a teploty se pohybují kolem dvaceti stupňů. To jsou optimální podmínky pro zasychání a vyzrávání veškerých podpůrných nátěrů, stěrek či tmelů i samotných barev. Předepsané časy je nutné respektovat, aby se jednotlivé složky výplňových hmot a nátěrů správně propojily a dobře držely na stěně. Máte-li tedy vše připraveno, pusťte se nejprve do přípravy jednotlivých místností, kde se bude malovat.

Jak začít?

Nábytek můžete vystěhovat, ale většinou stačí seskládat ho do středu místnosti nebo ke stěně, která se nebude malovat (např. ke stěně obložené dřevem). Je třeba vyzkoušet, zda se přes nábytek dostanete na strop a to nejen štětkou či válečkem na tyči, ale i třeba špachtlí kvůli případnému sádrování nebo stěrkování.
Stěny i podlahy pečlivě vysajte, zbavte prachu, pavučin a nečistot veškerá zákoutí, rámy i parapety oken a strop. Teprve poté zakryjte odstavený nábytek malířskou fólií a upevněte ji lepicími páskami, aby nevlála. Malířskými páskami oblepte i veškeré okraje elektrických zásuvek, hrany podlahových lišt, hrany keramických i dřevěných obkladů a všechna místa, která nechcete znečistit přetažením penetračního nátěru či barvy. Podlahu chraňte před nečistotami kartonovými pásy nebo novinami a dbejte na dokonalé pokrytí, protože i několik kapek barvy se na nechráněných místech podlahy snadno rozšlape.
Jestliže se při odstavení nábytku objeví na stěnách místa s plísní, odstraňte ji pomocí příslušných chemických a mechanických pomůcek i za cenu, že se malování o několik dnů odloží.

Příprava stěn

Před samotným malováním je nutné velmi pečlivě opravit a připravit stěny. Příliš silnou vrstvu starého nátěru je potřeba navlhčit a oškrábat. Čím šetrněji při tom budete postupovat, tím méně práce vás čeká při následném odstraňování nerovností.
Menší nerovnosti a praskliny lze vysádrovat nebo opravit stěrkovým tmelem, který je pro drobnější opravy ideální. Rozsáhlejší nerovnosti je možné buď vyspravit malířskou stěrkou, nebo vyštukovat. S malířskou stěrkou se pracuje jednodušeji. Můžete použít buď hotovou pastovitou hmotu v kbelíku, nebo si koupit stěrku v prášku a potřebné množství si rozmíchat ve vodě. Stěrka se nanáší špachtlí nebo hladítkem, přičemž špachtle je pro méně zkušeného malíře o něco jednodušší, ale trvá to s ní déle. Ocelovým hladítkem se hmota natahuje rychleji, ale chce to trochu praxe a cviku. Na malých i větších plochách docílíte při aplikaci stěrky velmi kvalitního hladkého povrchu. Stěrku však budete muset po vyzrání zabrousit do hladka, což je poměrně pracné a vyprodukujete přitom značné množství prachu.
K broušení se používá brusná mřížka upnutá na podložce. Tato pomůcka je běžně k dostání ve stavebninách, hobbymarketech i prodejnách s malířskými potřebami a je dobré koupit si několik brusných mřížek do zásoby. Je nutné brousit opatrně, abyste stěrku nestrhli až na omítku. Zaoblené rohy a přechody se brousí bez podložky, a pokud se mřížka při broušení větší plochy ztupí, včas ji vyměňte. Po přebroušení důkladně vysajte prach a pak udělejte případné opravy a doladění tenkou vrstvou stěrky, která pak rychle vyschne a opět se přebrousí do hladka.
Jinou možností je zvláště při opravě větších nerovných ploch klasické „mokré“ štukování, které vyžaduje natažení štuku ocelovým hladítkem. Po zavadnutí pak štukovou omítku „zatočíte“ hladítkem pěnovým nebo plstěným. Jemný štuk pro úpravu stěn před malováním rovněž koupíte jako hotovou pastovitou směs v plastovém kbelíku nebo si můžete štuk namíchat ze suché pytlované směsi. Bude-li kvůli rozsahu oprav třeba udělat finální hladkou omítku v celé místnosti, stojí za úvahu i použití sádrové omítky, která vytvoří na stěně zcela hladký povrch.
Ať už stěrkujete, tmelíte či štukujete pouze jednotlivá místa, nebo celou stěnu, vždy vyčkejte s další prací až do okamžiku, kdy budou výplňové materiály a omítky zcela suché. Ohledně dostatečné doby k vyzrání respektujte doporučení výrobce. Použijete-li hmotu, kterou je nutné brousit, znovu pak pečlivě odstraňte veškerý prach.

Penetrační nátěr

Opravenou, vyrovnanou a dostatečně vyschlou stěnu pak natřete penetračním nátěrem. Malířské penetrace se prodávají jako ředitelný koncentrát a poměr ředění se obvykle doporučuje podle konkrétního penetrovaného podkladu. Dodržujte zásadu, že penetrace nesmí povrch uzavřít, musí se do něj vsáknout. Nejste-li si poměrem ředění vzhledem k typu vaší stěny jistí (například při penetrování dostatečně soudržného starého nátěru neznámého složení), vyzkoušejte nátěr pouze na malé ploše. Penetrace má podobné vlastnosti jako akrylový lak a v příliš velké koncentraci vytvoří na stěně neprodyšnou vrstvu, což je v každém případě nežádoucí.
Formou penetrace je rovněž tradiční pačokování vápenným mlékem, které prospěje především vápenné omítce typické pro řadu starších chalup. Jde o nátěr vápenným mlékem, kterým se omítka vyhladí a s jehož pomocí docílíte vyplnění drobných prasklin a stop po broušení. Vápenné mléko vznikne rozmícháním vápna ve vodě pouze v takovém množství, aby voda zbělala. Nanáší se štětkou a důkladně je při tom potřeba protřít zejména zmíněné prasklinky a drobné nerovnosti.

Malování v interiéru

Malířskou barvu nanášejte na opravené a penetrované stěny až po jejich dokonalém vyschnutí. První vrstvu nátěru je vhodné mírně naředit a v každém případě vždy důkladně rozmíchat, aby byla její hustota zcela rovnoměrná a aby se ve směsi důkladně rozptýlil pigment. Vhodnou pomůckou je k tomu míchací nástavec na vrtačku, kterou spouštějte opatrně v nízkých otáčkách a při míchání nástavec opatrně „vytahujte“ ode dna kbelíku s barvou k povrchu. Barva by měla mít vždy hladkou konzistenci bez jakýchkoli hrudek a vzduchových bublin. Dávejte pozor, aby se do ní nedostaly z vrtačky či nástavce nečistoty, piliny nebo zaschlé šupiny staré barvy. Používáte-li míchací nástavec opakovaně, vždy ho důkladně očistěte. Tónujete-li si barevný odstín sami, dbejte na přípravu dostatečného množství natónované barvy. Pokud vám totiž dojde, je velmi obtížné natónovat další dávku zcela stejně.

Ještě před začátkem malování izolujte případné skvrny od zatékání, mastnoty nebo tabákového kouře. Existují na to speciální nátěry, při jejichž aplikaci postupujte podle doporučení výrobce a vždy nechte izolační nátěr dostatečně vyzrát, než na něj začnete nanášet malířskou barvu. K osvědčeným řešením patří i izolace nitrocelulózovou základní barvou na kov C 2000 či nitrolak.
Před malováním si připravte štětce a válečky. Doporučuje se vymýt štětce ve vlažné vodě s trochou saponátu, vytřepat a nechat vyschnout, čímž se kromě jiného odstraní uvolněné vlasy. Váleček pak před malováním namočte do vody, aby se uvolnila vlákna. Před namáčením do barvy ovšem z válečku přebytečnou vodu vytlačte.
Při malování začněte stropem. Barvu nanášejte v pruzích přes sebe a důkladně ji roztírejte, abyste zamezili vzniku silných a po zaschnutí viditelných pruhů. Natíráte-li strop jinou barvou než stěny, počkejte na zaschnutí barvy na stropě a pro vytvoření předělu použijte malířskou pásku. K vylepení pásek v potřebné rovině výrazně pomůže laserová vodováha, která dokáže na stěnu promítnout vodorovné i svislé paprsky.
Druhá krycí vrstva se nanáší v silnější koncentraci poté, co první dostatečně proschla. Obvykle k tomu postačí dvě až čtyři hodiny a doporučuje se intenzivně větrat. Pokud malujete v zimě, větrejte rovněž, ale spíše v pravidelných krátkých intervalech.
Malířské pásky odstraňte včas, abyste při jejich přílišném zaschnutí nestrhli i nový nátěr. U řady pásek se o doporučené maximální době ponechání na stěně dočtete na obalu. A určitě není překvapením, že je lepší spolehnout se na dražší značkové malířské pásky.

www.bosch.cz, www.het.cz, www.primalex.cz, www.skolamalovani.cz

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem a Shutterstock

Malování v interiéru


Komentáře

Napsat komentář

Dobré rady

  • Ještě před sádrováním je nutné díry a praskliny navlhčit, jinak by sádra popraskala.
  • Hlubší praskliny v rozích nejlépe vyspravíte kombinací sádry a akrylového tmelu ve výtlačné kartuši.
  • Kapky a stříkance penetračního nátěru se po zaschnutí velmi obtížně odstraňují, při penetrování stěn tedy pečlivě chraňte podlahy, nábytek i okenní rámy.
  • Používejte značkové kvalitní malířské maskovací pásky, které i po několika dnech strhnete bez poškození nátěru.