Když nasněží a namrzne


Jízda v zimním období na sněhu a ledu má svá specifika. Abychom i v zimě jezdili bezpečně, měli bychom vědět, jak se na takovém povrchu může naše auto chovat a jak tyto situace zvládnout.

Zimní období je pro motoristy velkou výzvou. Začátek zimy je u nás většinou spojen s většími či menšími karamboly na silnicích. Řadě řidičů vždy chvilku trvá, než si zvyknou na to, že to na namrzlých a zasněžených silnících opravdu klouže. V případě, že je vozovka zasněžená nebo dokonce namrzlá, vzniká totiž obrovský rozdíl v adhezní síle, která určuje míru tření mezi silnicí a pneumatikou. Za volantem je tak důležité mít se neustále na pozoru, jet raději pomalu a snažit se mít situaci vždy pod kontrolou.
A pro zimní období platí ještě jedna velmi cenná rada. Pokud již dopředu hlásí dopravní vysílání předpovědi jako „mrznoucí mrholení“, „vpád mrazivého vzduchu“ či „husté sněžení“, vždy to signalizuje nebezpečí. A pokud nemusíme, je lepší raději nevyjíždět.

Důležité je připravit sebe i vozidlo

Jízda v zimních podmínkách klade vysoké nároky nejen na řidiče, ale i na vozidlo, které by také mělo být správně připraveno a vybaveno. Kromě celé řady doporučovaných výbav pro zimní období máme i u nás stanoveno v zákoně používání zimních pneumatik od 1. listopadu do 31. března, a to v případě, že se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se tak stane.
Zimní pneumatiky vám zaručují jízdní bezpečnost, protože mají lepší přilnavost, brzdné vlastnosti a jízdní stabilitu na povrchu pokrytém ledem, sněhem nebo sněhovou břečkou. Montáží zimních pneumatik si tak zaručíte lepší ovladatelnost a stabilitu vozidla. Pro řidiče osobních automobilů také platí, že musí mít zimní pneumatiky obuty na všech kolech a hloubka jejich běhounu musí činit minimálně 4 milimetry. Kvalita pneumatiky však bohužel se snižující se hloubkou dezénu klesá. Výška běhounu nového pláště je zhruba 8 mm. Pokud je sjet na 6 mm, prodlužuje se délka brzdné dráhy o 20 procent, při sjetí na zákonnou minimální hranici 4 mm činí prodloužení 50 %. I s tímto faktem bychom při jízdě měli počítat.
Ale ani zimní pneumatiky nedokážou vyřešit vše. Za volantem vždy sedí řidič a ten by měl situaci na silnici za každých podmínek přizpůsobit svůj styl jízdy. Důležité tak je plně se soustředit na jízdu, jezdit plynuleji a významně zvětšit rozestupy od vozidel před sebou.

Každý má své limity

Limity mají i automobily, a to i ty, které jsou dnes vybaveny nejnovějšími bezpečnostními a asistenčními systémy. Fyzikální zákony prostě platí vždy a všude. Při jízdě nejen za zimních podmínek je proto nutné neustále sledovat situaci v okolí vozidla. Při jízdě na sněhu nebo zledovatělé silnici přizpůsobíme rychlost vozu daným jízdním podmínkám a vzdálenost od vozidla před námi raději prodloužíme až na zhruba trojnásobek toho, jak bychom jeli za ideálních podmínek.
Dle možností se vyhneme situacím, ve kterých by bylo třeba na kluzkém povrchu prudce zabrzdit, a také rychlé jízdě. Vyvarovat bychom se měli trhavých pohybů a příliš rychlé akceleraci (i samotné zrychlování by mělo být plynulé). Současná vozidla jsou již vybavena protiblokovacími systémy brzd (ABS), které při prudším zabrzdění zabrání zablokování kol. Přesto je potřeba na sněhu i ledu zacházet s brzdovým pedálem opatrně.
Abychom snížili riziko smyku při jízdě do kopce, zařadíme vyšší rychlostní stupeň, než bychom řadili při jízdě na suché vozovce. Aby vozidlo zabíralo bez prokluzu, je zapotřebí plynulá akcelerace. Pokud kola prokluzují, zařadíme vyšší rychlostní stupeň, aby se zmenšila síla kladená na kola. Před průjezdem zatáčkou, dokud jede vůz rovně, zpomalíme. Aby se vozidlo v zatáčce nedostalo do smyku a neztratili jsme nad ním kontrolu, řídíme plynule, bez trhavých pohybů. Udržujeme nízkou a konstantní rychlost.
I v zimě nás může překvapit voda na silnici. V našich podmínkách je velmi často na silnicích právě rozbředlý sníh a voda, takže pozor musíme dávat i na aquaplaning.

Pozor na smyk

I při opatrné jízdě se může stát, že pneumatiky ztratí přilnavost s vozovkou. Kontrolu nad vozidlem bychom opět měli získat snížením rychlosti. Smyk můžeme na silnici dostat v jakékoliv situaci – při zrychlování, při brzdění nebo při průjezdu zatáčkou. Vyvarujeme se prudkého sešlapování brzdového pedálu a rychlých pohybů volantem. U automobilů s předním pohonem se auto obvykle valí dopředu a nereaguje na otáčení volantem. Je tedy nutné zvolna povolit plynový pedál a případně i vyšlápnout spojku, čímž odpojíme hnací moment motoru a rovněž zabráníme jeho případnému zhasnutí při velkém snížení rychlosti bez podřazení na nižší rychlostní stupeň. Přední kola by se měla „chytit“, pak je nebezpečí z velké části zažehnáno.
Je ovšem velký rozdíl mezi mokrou a zasněženou vozovkou – auto se chová více nepředvídatelně a hrozí větší nebezpečí nezvládnutí situace. U automobilů s pohonem zadních kol a většiny čtyřkolek jde do smyku obvykle zadní část – zde je naopak nutné točit volantem proti směru zatáčky.
Nicméně i u vozu s pohonem předních kol lze dostat přetáčivý smyk a naopak. Pokud tedy u vozidla s přední hnací nápravou ztratí zadní kola přilnavost s vozovkou (ale přední ji stále mají), získáme znovu rovnováhu mírným přidáním plynu. U vozidla se zadní poháněnou nápravou sundáme nohu z plynu, dokud kola opět nezískají svou přilnavost k vozovce. Poté jemně přidáme plyn, abychom udrželi konstantní rychlost. V žádném případě nebrzdíme. Brzdění by ještě zintenzivnilo nestabilitu zadní nápravy.

Když dojde na řetězy

Již jsme zmínili, že v zimě je důležité mít na vozidle namontované kvalitní zimní pneumatiky. Někdy ale ani to nestačí a ke slovu přijdou sněhové řetězy. Navíc jsou i oblasti, kde je dokonce přikázána jízda jen se sněhovými řetězy, a pokud je v takovémto úseku nepoužijete, hrozí vám pokuta. Před odjezdem do zasněžených oblastí, tedy především na hory, se doporučuje vyzkoušet si v klidu a suchu nasazování sněhových řetězů. Stejně tak bychom měli zkontrolovat stav řetězů, protože pokud jsou opotřebené nebo vykazují nějaké další vady, může dojít k přetržení řetězu a následnému poškození vozidla. Po nasazení řetězů bychom měli jet s vozem jen doporučenou rychlostí (ta se pohybuje okolo 40 až 50 km/h), aby nedošlo k přetržení řetězů nebo sesmeknutí z kola a následnému poškození vozidla. Jakmile sníh či led z povrchu silnice zmizí, je důležité řetězy co nejdříve sundat.
Sněhové řetězy montujeme na kola hnací nápravy, v případě vozidel s pohonem všech kol na kola řiditelné nápravy. Běžně by nám mělo stačit namontovat řetězy jen na jednu nápravu. Po použití je nezbytné řetězy pečlivě ošetřit a zkontrolovat jejich stav, aby nebyly jakýmkoliv způsobem poškozeny. Před uskladněním je nutné ze sněhových řetězů odstranit všechny nečistoty, důkladně je omýt a po oschnutí uložit do obalu.

TEXT: JIŘÍ SVOBODA
FOTO: SHUTTERSTOCK

Uložit


Komentáře

Napsat komentář