Kdo zodpovídá za nehody a přestupky?
Na silnicích se musíme chovat podle nařízení zákona, avšak ne vždy jde předejít nehodě nebo přestupku. Každý chce ze situace vybruslit s co nejmenší újmou, ale už to není snadné jako dříve.
Ještě před zhruba šesti lety byl v případě projednávání dopravního přestupku, který byl zaznamenán například stacionárním radarem s kamerou, velmi populární termín „osoba blízká“. Od začátku roku 2013, kdy prošel zákon o silničním provozu rozsáhlou novelou, ale platí, že provozovatel vozidla nesmí přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidla osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti. Až do té doby totiž majitelé vozidel opravdu hojně využívali scénku, kdy byli například na policii na základě fotografie a údaje o překročené rychlosti předvoláni a měli se vyjádřit k podezření ze spáchání přestupku. Majitel vozidla většinou prohlásil, že dopravní přestupek nespáchal on, ale osoba jemu blízká, o níž na základě svých práv odmítá vypovídat, aby jí nezpůsobil újmu. Tím bylo v podstatě vše vyřízeno.
Novela zákona přenesla odpovědnost za přestupky na provozovatele vozidla
Kdo je osoba blízká
Osoba blízká je definována jako příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. Jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
Odpovědnost byla přenesena na provozovatele vozidla
Úřady proto hledaly způsob, jak vynutit odpovědnost za spáchané přestupky v dopravě. Výše zmíněná novela zákona přenesla odpovědnost na provozovatele vozidla. Jak jsme již zmínili, ten je povinen zajistit, aby ten, komu předá svůj vůz, dodržoval povinnosti řidiče a pravidla silničního provozu. Pokud tak provozovatel vozidla neučiní, dopouští se přestupku, i když mu vlastně jeho spáchání nebylo prokázáno.
Provozovatel vozidla odpovídá za přestupek v okamžiku, kdy bylo porušení pravidel zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání, nebo pokud porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje znaky přestupku podle zákona o provozu na pozemních komunikacích a porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu.
Jestliže provozovatel vozidla nezajistí dodržování povinností řidiče a pravidel provozu na pozemních komunikacích, bude mu podle výše zmiňovaného zákona uložena pokuta. Provozovatel vozidla tedy není postižen za to, že by přestupek spáchal, ale za to, že nezajistil, aby vozidlo (resp. jeho řidič) dodržovalo pravidla silničního provozu. V tomto případě nepřichází provozovatel vozidla o body a výše pokuty by měla být ve výši původního přestupku. Právo nevypovídat proti sobě či osobě blízké je nadále zaručeno, provozovateli vozidla ale nepomůže, protože místo přestupku řidiče bude zodpovědný za přestupek provozovatele.
Půjčení auta cizí osobě vždy raději dobře zvažme
Přestupek neplatí vždy
Pokud provozovatel vozidla prokáže, že předmětné vozidlo nemohl užívat, za přestupek neodpovídá. Jedná se například o případy, kdy před spácháním přestupku bylo vozidlo odcizeno, nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou, nebo podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel.
V praxi to v posledních několika letech vypadá tak, že majiteli vozidla přijde obálka s úředním listem, ze kterého se dozví, že byl spáchán dopravní přestupek, například překročení rychlosti, parkování na místě, kde se parkovat nemá apod., s vyčíslenou sankcí. Na majiteli, respektive provozovateli vozidla pak je, jestli pokutu zaplatí, nebo se pokusí využít dalších opravných prostředků a předmětný přestupek bude rozporovat.
Text: Jiří Svoboda
Foto: Shutterstock
Kdo zodpovídá za nehody a přestupky?
