Kamenická Stráň
Zdejší lidová architekturu charakterizuje kombinace stavebních technik: roubení, hrázdění a zdění stěn domů. Příznačným prvkem je podstávka přenášející váhu patra nebo jen střechy mimo přízemí.
Vesničku najdete v lesích v blízkosti hrany strmého levého břehu říčky Kamenice, severně od dominanty širokého okolí Růžového vrchu (619 m n. m.). Podle něj se jmenuje obec Růžová, pod niž Kamenická Stráň správně patří.
Na východním okraji katastru, poblíž soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé, leží rozvaliny Dolského mlýna, kdysi zachyceného ve filmové pohádce Pyšná princezna. V lokalitě nazvané podle této kdysi impozantní stavby Nad Dolským mlýnem se nalézá přírodní památka – rašeliniště s výskytem ohrožené rostlinky rojovníku bahenního.
Kamenická Stráň vás okouzlí tradičními stavbami, ale i přírodní atmosférou tvořenou starými vysokými stromy
Území v mocenské hře
První písemná zpráva o Kamenické Stráni je z roku 1410, ale lesnaté území nad řekou Kamenicí osídlili Markvarticové již ve 13. století. Po nich se dostalo do vlastnictví Berkům z Dubé, Vartenberkům a Trčkům z Lípy. Po roce 1515 panství zakoupili saští páni ze Salhauzenu, kteří začali šířit protestanství. V roce 1612 náležela obec Vartenberkům a dva roky nato rodu Kinských.
Chalupa s hrázděným polopatrem a zeleně odlišenými rámečky oken. Vidíme i stříšku nad tradičním venkovním sklípkem vedle zápraží
V roce 1634, v době pobělohorské, připadl majetek Aldringenům. S nimi nastoupila rekatolizace, která přinesla kraji velký rozvoj. Málo úrodné pozemky přenechávali noví majitelé obcím nebo poddaným na stavební pozemky.
Před rokem 1620, tedy před třicetiletou válkou, jsou uváděny v Kamenické Stráni pouze 3 selské statky. V roce 1680 už zde žilo 5 sedláků a 5 domkářů a v roce 1843 se uvádí 12 domů.
Od roku 1875 byla Kamenická Stráň dokonce samostatnou obcí. Místní se živili hlavně prací v lese, plavbou dřeva, výrobou dřevěného uhlí a smůly nebo tkalcovstvím. V obci tehdy byly dokonce tři hostince! V letech 1883-1896 však shořelo šest domů. A další statky byly zničeny po roce 1945, kdy byli vyhnáni původní německy mluvící obyvatelé, kteří byli v převaze. Dva roky nato byla Kamenická Stráň připojena k obci Růžová jako osada.
Chalupa čp. 20 má veselejší barevnost než většina ostatních staveb. Je rozčleněna vysokým sedlovým vikýřem na roubenou a zděnou část, v níž jsou bohatě profilované i štukové šambrány
Černobílá tradice
V osadě nepravidelně rozptýleného půdorysu se dochoval ojedinělý soubor chalup. Stavební schémata byla dodržována po celé generace. Přízemí roubené, nad ním bedněný štít nebo polopatro vynesené podstávkami, které samozřejmě nechybí ani u velkých patrových chalup, jejichž štíty jsou hrázděné. Okraje podstávek i štítů jsou často zdobeny jemnou řezbou.
Stále se většinou dodržuje i barevný kontrast tmavého dřeva a bílých spár a zdiva, který je charakteristický pro tento region při hranicích Česka, Německa a Polska. Na přelomu 19. a 20. století byl unikátní soubor dřevěných staveb doplněn několika zděnými chalupami.
V roce 2011 žilo v Kamenické Stráni trvale sedm obyvatel, dnes už jen tři. Vesnička však pravidelně ožívá příjezdem chalupářů, kteří udržují stará stavení velmi pečlivě. Radu a často i finanční pomoc jim poskytují pracovníci památkové péče. Kamenická Stráň byla v roce 1995 po zásluze prohlášena památkovou zónou.
Text a foto: Marie Rubešová
Kamenická Stráň
