Jak „rozsvítit“ světnici


Do mlýna na Blanici jezdívám za přáteli už léta. Nejdřív užívali část bývalého obytného stavení a chlévy jen o víkendech, dnes už se tady zabydleli trvale. Právě když se rozhodovali, že si domov zvelebí, přišla velká voda.

Venkovní fasáda dostala oproti původní šedobílé světlou pískovou omítku

Do ložnice, v níž jsme se synem spávali, se vcházelo ze síně přes malou kuchyni a obývák, kde se vždy všichni sesedli u velkého starodávného stolu. Vařilo se v kuchyňce na kachlových kamnech a dvouplotýnkovém vařiči, nádobí se mylo ještě ve starém dřezu s plechovými lavóry. Až do roku 2002, kdy se klidný náhon proměnil v jezero.

Voda všechno urychlila

Blanice zalila celé přízemí a několik dnů se držela téměř v půlce oken. Ke spoušti, jakou po sobě zanechala, se vracet nebudeme. Spíš k tomu, že když majitelé vysypali všechny kasičky, mohli se pustit do gruntovní rekonstrukce.

Díky pilnému chalupáři jsou dnes v perfektním stavu i stěny dalších budov

Ložnici, v jejíž stěně mířící do dvora se stále držela vlhkost, se majitelé rozhodli zbourat a podél stavení vytvořit prostorné venkovní posezení pod stříškou. „Všude v interiérech jsme samozřejmě vykopali podlahy a hliněné podloží jsme nechali pořádně vyschnout. Pak přišel štěrk, beton, polštáře a nové dřevěné podlahy. Izolaci jsem nedával, kdyby náhodou zase přišla voda,“ pronesl realisticky chalupář, který při obnově stavení pilně přiložil ruku k dílu.

Kolem bývalého hnojiště ve dvoře situovaném na jih se daří teplomilným druhům; prospívají tu však i hosta a hortenzie, které si užívají stín od domu

Klenba otevřela prostor

Místo jednoho okna v kuchyni, která je stíněna protější mlýnskou budovou, jsou dnes dvě, což osvětlení bývalé kuchyňky moc prospělo. Vybourat potřebné otvory v kamenném zdivu, z něhož se vylamovaly veliké kusy, prý byl dost dramatické, ale podařilo se.

Jídelně vévodí sestava, zakoupená ještě ve slavné firmě HIKOR Písek. Veškerý další nábytek chalupář sám renovoval

Světlo dnes do prostoru, který se proměnil v příjemné zákoutí s gaučem a ušákem, naproti němuž jsou nevelká, ale výkonná kamna Jotul, však přichází nejen okny. Proudí i velkým klenutým průchodem ze světnice, v níž je vlevo kuchyňská linka. Majitelé se totiž rozhodli obě místnosti propojit – a oblouk nad původními dveřmi byl inspirativní…

O možnosti otevřít příčku až ke stropu jsme neuvažovali, protože po vybourání zdiva po stranách bylo jasné, že klenba vynáší strop. Ta původní ovšem byla příliš úzká. Chtěl jsem ji rozevřít na celou šířku průchodu, až ke komínu. Nejen proto, že je to hezčí, ale právě kvůli světlu a topení. Z původního půloblouku tedy měla vzniknout půlelipsa. Tak jsem si nastudoval, jak se konstruuje,“ vzpomíná náš průvodce.

V původní stáji je dnes skladiště; část krásné kamenné stěny zůstal odhalený

Pevnost jistí traverza

Konstrukce půlelipsy a rozšíření klenby mohlo znamenat snížení její únosnosti. Proto chalupář pro jistotu zasekal pod strop překlad. Ocelové „íčko“ zakotvil z jedné strany do obvodové zdi, z druhé strany do zdiva komína.

Pak už jsem zkonstruovat ramenát, dřevěnou podpůrnou konstrukci, na kterou zedník kladl do malty cihly. Klenba se zpevňovala bukovými klínky hned při zdění, po odstranění ramenátu se oblouk už jen nahodil maltou. Když zatuhla, ramenát jsme vytáhli a doklepli ještě do středu klenby klenák.“

Pohled ze dvora na široké posezení skryla rozkvétající hortenzie

Oproti dřívější bílé rozsvítila stěny zlatá. Bílé zůstaly stropy, nadpraží kleneb a vnitřky bývalých špalet, které se barevné omítce pěkně vyjímají. Majitelé při rekonstrukci zvolili dřevěná jednovrstvá okna s dvojskly, která se lépe udržují než dvojitá špaletová. Vzhled stavení – ať už zvenčí nebo v interiéru – tím rozhodně neutrpěl.

Průhled obloukem do světnice, jejíž strop zdobí původní klenba do traverz, je působivý…


Rekonstrukce

Paní domu uschovala několik fotografií z doby, kdy probíhala rekonstrukce po povodni v roce 2002 hlavně kvůli tomu, aby věděli, kudy jdou rozvody elektřiny. Hodily se i jako dokument vzniku nové klenby.

V novém ostění už je usazeno dřevěné okno, které je možné vyklápět, ale i otvírat křídla. Vlevo v záběru vyspárované klenba, která je 60 centimetrů široká, tedy zhruba na dvě cihly

Pohled na část klenby ze síně směrem do bývalé kuchyně. Vlevo ve zdi je komín, do kterého bývala zapojena kachlová kamna. Dnes tu stojí kamna Jotul.

Klenba je komplet. Pod klenbami do traverz je z této strany ještě vidět nenahozená zasekané „íčko“, které ji jistí. Chalupář sledující podařené dílo si mohl oddechnout.

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ

FOTO: FRANTIŠEK VAŇÁSEK

Uložit


Komentáře

Napsat komentář