Dům pro dva


Jakmile odejdete do důchodu na odpočinek, je potřeba počítat s neduhy stáří. Hrozí nemoci, menší hbitost, snížená vitalita. Rostislav na tohle období myslel, když se rozhodl postavit dům pro sebe a svou ženu.

Dům leží v chatové oblasti, přesněji řečeno v osadě nedaleko Prahy. K této lokalitě Rosťova rodina získala vztah už v předchozí generaci, kdy se v 50. letech tatínek rozhodl odejít z Prahy do letní vily, kterou postavil. „Otci, mně i synovi se na tomhle sluncem ozářeném a klidném místě líbilo. Náš život směřoval vždy sem,“ říká Rosťa, který nás nejprve seznamuje s okolím.
Na první pohled jsou jednotlivé pozemky trochu nepřehledné, protože je neoddělují pevné ploty, ale označuje je výsadba z keřových pásů. Brzy se však zorientujeme. Nad Rosťovým domkem stojí původní vilka, dnes zmodernizovaná a obývaná rodinou syna Honzy. Kousek dál jsou volejbalové a tenisové hřiště, která pro osadu v roce 1947 vybudoval Rosťův otec. K nim se musí projít přes les z vysokých stromů zasazených také v té době.

Schody od domu na zahradu jsou jedinými široko daleko. I tak
je možné je obejít

Bez schodů

Rosťovo uvažování o potřebě domu vycházelo z reality. Jeho syn s rodinou obýval vilu a on chtěl být nablízku, přitom zabezpečit sobě i své ženě soukromí. A také si uvědomoval, že soužití dvou generací není vždy ideální. Když promýšlel stavbu, uvažoval i nad tím, že se mu blíží věk, kdy schody budou na obtíž a také údržba domu by měla být jednoduchá. Rozhodl se tedy pro úspornou přízemní nepodsklepenou dřevostavbu s rozlohou pouze 80 metrů čtverečních a s minimem schodů. Uvnitř nejsou žádné, pár schodů vede jen na k přístřešku se zahradním nářadím. Ty lze ale obejít, takže dům je vlastně bezbariérový.
„Důležité je umístění stavby a pozice vůči světovým stranám. Tady jsme zvolili kompromis, protože jsme se chtěli dívat směrem do údolí, které je na západní straně,“ spokojeně se kolem sebe rozhlíží náš hostitel a pokračuje: „Také jsem kladl důraz na pohodlné vytápění. Topí se teplovzdušným krbem s dvouplášťovou litinovou vložkou na dřevo, z něhož mřížkou vychází horký vzduch do druhé poloviny domu. A když potřebujeme přitopit, máme v záloze elektrický teplovodní kotel. Dům je však maximálně izolovaný, abychom topili co nejméně.“

Domáckou atmosféru vyvolává ušák pod
policemi s knihami

Aby se ušetřilo, stavěli důkladně

Stavba začala růst v roce 2004. Aby se ušetřilo, stavělo se svépomocí a ze dřeva pocházejícího z vlastního lesa. Skelet je trámkové konstrukce, zdi tvoří sendviče z OSB desek a 25 cm vaty Rockwool. Zevnitř je smrkový obklad a sádrokarton, zvenku modřínové dřevo.
Na stropech jsou přiznané trámy krovu. Pod pálenou střešní krytinou Tondach spočívá izolace Izotech. „Práce s tvrzeným polystyrenem je snadná,“ pochvaluje si pán domu. A stejně rychle jako složení střechy poskytuje i informace o složení podlahy. „Na železobetonové desce je hydroizolace, pak pochůzný tvrdý Rockwool a na něm leží Cetris desky. Vrchní vrstvou jsou dubová prkna. V koupelně je pod dlažbou minielektrická rohož,“ upozorňuje a doplňuje, že před francouzským oknem v obývacím pokoji můžeme vidět v podlaze konvektor, který je napojen na elektrokotel.
Dubové dveře v interiéru mají výplně z matného skla. „Prosklení totiž rozšiřuje prostor,“ sděluje nám svůj poznatek Rosťa. „Venkovní dveře i okna jsou vyrobeny také z dubu, ale kvůli většímu propouštění světla bych už u oken nevolil mřížky a okna bych nechal udělat větší. A určitě vyměním francouzské okno spojující obytný pokoj s terasou za posuvné dveře. Stávající křídla jsou citlivá na průvan a navíc překáží.“

V centru kuchyně do „U“ je sporák s digestoří

Přišlo jaro!

Za dveřmi domu je chodba, na jejímž konci je koupelna se sprchovým koutem, umývadlem, záchodem a bidetem. Vlevo jsou dva pokoje – ložnice a pracovna, vpravo obývací pokoj s jídelnou a kuchyní. „Pro dva lidi je dům velký tak akorát,“ míní Rostislav. „Není tu žádné zbytečné místo a veškeré úložné prostory máme ve vestavěných skříních, které zaplňují stěnu v chodbě a v ložnici.“
O zahradu, o sekání i výsadbu, se stará syn Honza. Vody na zalévání má dost ze železobetonové nádrže, v níž se zadržuje dešťovka. Vodovod tu totiž není. V domácnosti se používá voda studniční. Když jsou sucha, s vodou se musí opatrně hospodařit a na záchodě je zvolen úspornější ze dvou režimů splachování.
Kromě vodovodu mezi chaty nevede ani kanalizace. „Máme žumpu napojenou na domovní čističku odpadních vod,“ vysvětluje řešení odpadů Rosťa.
Před velkými okny je terasa pro posezení a pak je jen nízce střižený trávník. Většina okrasných dřevin, které mají své místo v pečlivě udržovaných záhonech, jsou stálezelenými druhy, takže i v zimě je na co se dívat. Ale právě začínají kvést rododendrony!

Text: Martina Lžičařová
Foto: Jaroslav Hejzlar

Dům pro dva

Uložit


Komentáře

Napsat komentář


Tenkrát…

Rosťa svůj návrh chaty konzultoval s architektkou Vladimírou Neplechovou. Stavělo se svépomocí a ze dřeva, které pocházelo z jejich lesa. Na obrázku je vidět trámkový skelet, na který přišly sendviče s modřínovým obkladem.