Dřevěné okapové žlaby

Rubrika: rss-feed, Stavba, Stavíme a opravujeme, Stavíme krok za krokem

Dřevěné okapy neodmyslitelně patří například k šindelovým střechám historických domů. Mohou však být i zajímavým stylovým doplňkem moderních roubených či srubových staveb.

Napadlo vás někdy, jak stará je vlastně tradice používání okapových žlabů a svodů? Leckoho možná překvapí, že významnější městské budovy se opatřovaly okapovými žlaby už v době baroka. Tehdy se však ještě nedělaly svody, takže proudy dešťové vody stříkaly z chrličů na hlavy kolemjdoucím či na povrch většinou nedlážděných ulic. Rčení typu „z deště pod okap“ či „z bláta do louže“ mají kořeny někdy v těch časech, tedy ještě před zavedením jednoho z tereziánských patentů, který nařizoval odvádění vody ze žlabů pomocí svodů.

Okapy ze dřeva by při správné péči měly vydržet desítky let

Ručně dlabané

U venkovských domů se dříve žlaby obvykle nedělaly a odvádění dešťové vody od základů se řešilo buď delším přesahem střechy nebo dlážděním kolem domu či jednoduchým drenážním járkem. A když už se dělat začaly, využíval se pro jejich výrobu nejdostupnější materiál, tedy dřevo.
„K šindelové střeše patří dřevěný dlabaný okapový žlab. Okap je ze smrkové kulatiny těžené bez mízy a za novoluní. Takto vytěžený strom se nechá ležet v lese i s větvemi, korunou dolů, od prosince do května. V květnu se odvětví, odkorní a ručně vydlabe. Když se dodrží tento postup, okap se nekroutí, nepraská, nenapadá ho dřevokazný hmyz a má dlouhou životnost,“ uvádí na svých internetových stránkách firma Šindelářství Čábelka – Věříš z Týnce na Labem.
Nechat si dřevěný žlab vyrobit u profesionálů tradičními postupy a se zárukou vhodně zvoleného materiálu je ostatně nejlepší cestou k získání takového stylového, krásného a zároveň zcela funkčního příslušenství střechy. A zdaleka nemusí jít jen o dům se střechou z dřevěných šindelů.

Žlab ukončený „zátkou“, aby voda netekla nežádoucím koncem

Až šedesát let

Firmy, které se výrobou dřevěných okapových žlabů zabývají, zpravidla používají pečlivě vybranou smrkovou či modřínovou kulatinu z pomalu rostoucího porostu. Střed kulatiny se vydlabe pomocí ručních nástrojů a vnitřek žlabů se pak vypaluje. Tradiční postup by měl okapům zajistit přinejmenším třicetiletou životnost, ale zkušenost je taková, že při odpovídající péči vydrží dřevěný žlab i dvojnásobnou dobu. A aby byl styl dokonalý, zavěšují se žlaby na dřevěné háky.
„Délka okapů se zhotovuje zákazníkovi na míru. Maximální délka jednoho kusu je osm metrů, delší úseky se skládají z více kusů. Venkovní průměr se pohybuje zhruba od patnácti do dvaceti centimetrů. Okapy jsou dlabány z pomalu rostoucího smrkového dřeva a vypalovány, tloušťka stěny okapu je kolem dvou centimetrů,“ uvádí Jiří Lodr z firmy Ekostavivo, která prodává žlaby popsaných parametrů za cenu 889 korun za metr.

Snahu o dosažení autentického původního vzhledu chalupy dřevěné okapy dokonale završily

Dobré rady

  • Pokud se chcete pokusit vyrobit dřevěné žlaby svépomocí, je nejlepším tradičním ručním nástrojem sekera dlabačka. Nová stojí kolem dvou tisíc, starší na inzerát seženete kolem tisícovky.
  • Použít lze i profesionální elektrickou řetězovou dlabačku nebo frézovací nástavec na řetězovou pilu.

Uchycení dřevěných žlabů

Také háky k uchycení dřevěných žlabů obvykle bývají stylové – ze dřeva.

Vyřezávané podpěry zhotovené svépomocí. Můžete je i objednat u firmy, která žlaby dodá

Jednoduchý hák řezaný z deskového dřeva

Žlaby drží háky vyrobené z větví stromů. Všimněte si napojení žlabů: Jeden jeho konec je vždy zvednutý do výšky tak, aby voda stékala do žlabu pod ním

 

Text: Richard Guryča
Foto: Martina Lžičařová, Pavel Matura, Pavel Veselý a Petr Živný

Dřevěné okapové žlaby