Chvilky s knihou


Venku prší nebo dokonce padá sníh a je tma. A na chalupě jste sami, bez parťáka na povídání. Pak přijde na řadu televize anebo knížka. Druhá možnost je daleko lepší, ne?

Chaty ani chalupy nebývají vybaveny velkými knihovnami. Ty máme doma. Ten, kdo je náruživý čtenář, nebo ten, kdo na venkově často pobývá i ve všední dny, však mívá i tady poličku s knihami vybavenou líp než jen odloženými kuchařkami a několika dětskými knížkami. Přesto se dá říci, že během pobytu ve víkendovém domě mnoho času při čtení literatury netrávíme. V létě si užíváme na zahradě a dáváme přednost krásám okolní přírody a v zimě jen málokdo jezdí na chalupu jen proto, aby si tu četl. Přesto se najdou chvilky, kdy řada na knížku přijde. Vždyť i v teplých obdobích roku může pršet několik dní v kuse, případně se ocitneme na chalupě sami a tehdy po knize sáhneme. A někdo je zvyklý si přečíst pár řádků každý večer před usnutím.

Místo pro knihovnu

S knihovnou – kusem nábytku s policemi na knihy – se na chalupě často nepotkáváme. Do síně ani do světnice s kachlovými kamny nepatří. Dříve chalupníci vlastnili maximálně bibli a modlitební knížku, které se vešly do koutní skříňky v rohu nad stolem. A protože knížkám nesvědčí vlhko, v němž se snadno tvoří zhoubné plísně, venkovské víkendové domy, které trpí nadměrnou vlhkostí a střídajícími se teplotními podmínkami, jimi obvykle nevybavujeme.
Doba se ale změnila. Mnohé chaty a chalupy byly postaveny nově nebo prošly rekonstrukcemi, během nichž došlo ke stavebním úpravám, které vedly ke změně vlhkostních poměrů k lepšímu. Navíc se v nich přes zimu temperuje, přičemž se v domech udržuje stálá teplota, knížkám tedy už nic závadného nehrozí. Pak stojí za to o začlenění knihovny do zařízení interiéru uvažovat.

Pro knihovnu se často najde místo v patře – buď na podestě, nebo v některých z ložnic. Kdo se ani na chatě či chalupě neobejde bez pracovny, nachází místo pro uložení knih právě tam.
Knihovna může mít podobu skříně uzavřené prosklenými dvířky, otevřeného regálu nebo jen několika poliček na zdi. Možností je ale víc. Jako knihovnička poslouží i skříňky vybudované u jinak hůře využitelných šikmých stěn či příček v podkroví. Nebo si necháme na míru vyrobit nábytek, tak aby šikovně vyplňoval jinak těžko využitelný prostor pod okny a mezi nimi. Na knihovnu můžeme také upravit různé niky vzniklé ze zazděných dveří nebo oken.

Ticho a světlo

Žádoucí je, aby náš koutek na čtení, byl pohodlný. Jaký je ideál? Hluboké měkké křeslo s malým stolkem na odložení šálku čaje umístěné v blízkosti zdroje tepla a světla. Pohodlí najdeme i na gauči, pohovce, lenošce, divanu, otomanu, někdo si rád čte na židli u stolu, jiný je zvyklý zavrtat se pod peřinu v posteli.
K plnému soustředění na čtení je důležitý i kvalitní intenzivní zdroj světla. Nejvýhodnější je postavit křeslo blízko okna. Ale někdy okno ve stěně chybí a pak nezbývá než volit umělé osvětlení. Může jím být například lampa s nastavitelným ramenem, které se dá přizpůsobit aktuálním potřebám. Na jeho konci samozřejmě nesmí chybět silná žárovka.
V každém případě s knížkou zalezeme někam do tichého koutku, kde nás nebude nikdo rušit. Teprve pak se můžeme plně oddat příběhům ukrytým za písmenky a spolu s hrdiny prožívat romantickou lásku, divoké dobrodružství, rozkrývat tajemství detektivky anebo studovat návod na výrobu papírového draka.

Text. Martina Lžičařová
Foto: Jaroslav Hejzlar, Karolína Némethová, Pavel Veselý, Petr Zhoř a Shutterstock

Chvilky s knihou


Komentáře

Napsat komentář