Chata jako nová


Švédsko je rájem rekreačních domů ležících v horách a u jezer, kterými je celá země protkaná. Jedním z nich je nedávno opravená chata Anny a Johanna Gustava z Malmö.

Z kuchyně se dá jít rovnou do zahrady. Hlavní vchod do domu je z boku, nejprve se vchází do verandy

Anna je učitelka švédštiny, Johann Gustav pracuje jako počítačový technik. Mají dvě děti, Erika a Emmu. Žijí v bytě v Malmö, třetím největším městě v zemi. Před pěti lety se rozhodli koupit malý domek kousek od města (vzhledem k větším vzdálenostem, než na jaké jsme zvyklí, je 150 kilometrů opravdu jen kousek), odkud by mohli podnikat výlety do přírody. V létě se rodinka vydává do lesa na procházky, kde společně trhají maliny a brusinky, jakmile napadne sníh, vyrážejí ven na běžkách. Malá Emma má zatím raději teplá roční období, kdy se všechno zelená, kvete a voní, výlety na lyžích ji teprve čekají.

Historická kamna na tuhá paliva se Anna a Johann Gustav rozhodli zachovat. Žijeme ale v moderní době, a tak nikoho nepřekvapí, že hned vedle stojí elektrický sporák se sklokeramickou deskou a troubou

Dispozice domu

Dřevěný venkovský dům se ukázal být tím správným zázemím pro toulky téhle rodiny. Chata není velká. Je nepodsklepená, v přízemí jsou dvě obytné místnosti, koupelna, záchod a kraťoučká chodbička navazující na dřevěnou verandu, která slouží jako kryté zádveří. Další vchod do zahrady je přímo z kuchyně. V podkroví je malá podesta, z níž vedou dveře na obě strany do dvou ložnic. V jedné spí manželé, druhá je určena pro děti. Obě ložnice jsou zatím zařízeny spartánsky – stojí tu postele a u stěn má každý otevřený regál na ukládání věcí.

Žádné barevné výstřelky se tu nekonají

Nejdůležitější je kuchyně v přízemí. Je to jedna z obytných místností, jejíž důležitost je daná nejen tím, že se v ní vaří a jí, ale také kvůli přímému propojení domu se zahradou. Jakmile zasvítí sluníčko, stěhují se všichni ke stolu ven.

Při rekonstrukci se myslelo i na vytvoření praktických nik v dřevěném obložení

Aby se sem těšili i ve dnech, kdy venku nevládne zrovna přívětivé počasí, interiér je vzdušný, světlý. Vládne mu dřevo, které září bílou barvou nátěrů. Nejbělejší je kuchyň, která působí až sterilně. Uprostřed bílých stěn a bílého nábytku svítí pracovní deska a deska stolu, kterým jako jediným zůstala barva přírodního dřeva. Dalším „flíčkem“ je kousek podlahy před kamny. Dlažbu si kvůli snazšímu úklidu Anna vybrala šedou.

Nevelká koupelna je především praktická

Bohužel jsem zapomněla, že bílé spáry, které sice ladí se zbytkem kuchyně, nejsou příliš praktické. Když zatopíme ve starých kamnech, do nichž se přikládá dřevo, nějaká ta špína se přece jenom objeví a do spár zaleze. Zatím se mi daří mezírky mezi dlaždicemi udržet bílé, ale jak dlouho, nevím,“ směje se.

Kombinace nového se starým

Pod bílou vrstvou nátěru krycí barvy nelze rozeznat, který nábytek je nový a který zrenovovaný, což byl během zařizování i Annin záměr. Stropy v kuchyni jsou původní, v ostatních místnostech jsou nové prkenné obklady jak na stropech, tak na stěnách. Jen v chodbě bílou barvu „rozbíjí“ kus odhaleného povrchu staré cihlové zdi.

V první fázi zařizování dostaly přednost před novým vybavením renovované kusy nábytku

Bílé by už bylo moc,“ říká Anna. Stejně přistupovala i k obnově starších kusů nábytku. Většinou jsou sjednoceny oblíbenou bílou, ale nebyly bychom ve Švédsku, kdyby se v interiéru neobjevila modrá. Světle modrou je natřena stará truhla, která v obýváku slouží jako stolek před novou sedačkou.

V rohu místnosti stojí zrenovovaná šatní skříň. „Je asi hodně stará,“ přemýšlí naše hostitelka, „bydlelo v ní hodně broučků, které jsme zprvu likvidovali tak, že jsme skříň v zimě otužovali.“ A se smíchem vysvětluje, jak tenhle mohutný kus nábytku s Johannem stěhovali ven do mrazivé zimy, protože si mysleli, že larvy v mrazu pomřou. „Nebylo to však nic platné, v létě jsme znovu slyšeli chroustání. Váhali jsme, zda skříň vyhodit a koupit novou, nebo ji pracně zachraňovat. Dopřáli jsme si ten luxus a nechali si ji. Před tím jsme ji však rozebrali a odvezli na ošetření mikrovlnným zářením. Kdybychom si hned pořídili novou skříň, ušetřili bychom spoustu času a nenajezdili bychom tolik kilometrů!“


Červené domy

Dřevěně domy ve Švédsku se často natírají barvou, které se říká falunská červeň. Rezavo-červený odstín ji dodávají pigmenty mědi, limonitu, oxidu křemičitého a zinku, jejichž kombinace zároveň dřevo chrání a konzervuje, což je ve skandinávském drsném podnebí vítáno. Název barvy je odvozen od místa, kde se červené barvivo vyskytuje, tedy od Falunských měděných dolů. „Švédského“ vzhledu domu se dosáhne kombinací falunské červeně na stěnách a bílých rámů oken a dveří.

Text: Martina Lžičařová

Foto: archiv firem

 


Komentáře

Napsat komentář