Chalupa kousek od sjezdovky


Lepší místo pro svou chalupu nemohli manželé Tobiášovi najít. Splňuje všechny jejich požadavky – je na horách, v blízkosti se nacházejí sjezdovky, nabízí se odtud krásný výhled do kraje, obklopuje je zeleň, a přitom obchody a služby jsou v dosahu.

Po letech cestování se Ivana s Petrem rozhodli pořídit si chalupu. Jasno měli v tom, že to musí být na horách. „Manžel vždycky říkal: Já bych byl nejradši, kdyby mi kotvy cinkaly nad hlavou,“ směje se Ivana. Oba jsou totiž nadšení lyžaři.
Nejdříve se poohlíželi v Krkonoších, pak dostali tip na tanvaldský Špičák v Jizerských horách. Prohlédli si dvě chalupy, ale v realitní kanceláři zahlédli nabídku na pozemek v Albrechticích. „Jeli jsme se na něj podívat. Manžel se rozhlédl, viděl přímo na sjezdovku na Špičáku – a bylo rozhodnuto,“ vzpomíná chalupářka.

K roubence postavené před několika lety
přibyla přístavba s velkými okny, ve které
mají Tobiášovi pokoj s jídelnou. Před ní je
jejich soukromá zahrada s posezením

Roubenka na míru

„Zvolili jsme celoroubený dům stavěný tradičním stylem. Všichni, kteří se na stavbě podíleli, byli místní. Inženýr Hynek z Tanvaldu nám podle našich představ chalupu nakreslil, pan Zmrzlý z Jablonce zajišťoval celou stavbu a rodinná tesařská firma pana Šimka roubenku postavila. Trámy ze smrkového dřeva o průřezu 27 × 27 centimetrů mají ručně opracované hrany a není v nich jediný hřebík, spoje jsou na rybinu. Stavělo se z mokrého dřeva, přes zimu 2012 a 2013 se nechala stavba vymrznout, takže po dokončení si už sedala málo,“ dozvídáme se od majitelů.
Trámy jsou utěsněny speciální izolační pěnou a na ní je stále pružný tmel. Výhodou byly existující rozvody kanalizace, vody a plynu.

V přístavbě mají Tobiášovi veliký pokoj, jehož součástí je jídelna
s historickým nábytkem. Roubená stěna vlevo byla původně
venkovní zdí. Před ní stojí vtipná polička ze sáněk

Praktická řešení

„Na horách je důležité vyřešit problémy s vodou,“ říká Petr. „Chalupa stojí ve svahu, bylo třeba odvodnit pozemek a základy. Praktický je přesah střechy kolem domu. Okapy nemáme, ale kolem stavení je za chodníčkem pruh s drenáží vysypaný kamínky. Voda ze střechy sem steče, vsákne a stěny tak netrpí,“ radí chalupář. „Na střechu jsme dali falcovaný plech, ten je na horách nejlepší, sníh po něm v zimě jen sjede. Kastlová okna mají celkem trojité zasklení, venkovní křídla mají skla dvojitá, ve vnitřních je jedno sklo a díky tomu se skla ani v chladnu nerosí,“ vypočítává náš hostitel klady stavení.
Vedle plynového automatického kotle a radiátorů mohou sloužit pro vytápění celé chalupy i kachlová kamna ve světnici. Teplo z nich přirozeně stoupá schodištěm nahoru. „Stavěl je pan Vohradník z Liberce, neskutečný fachman. Dělal to postaru, kachle lepil klasicky jílem,“ chválí kamnáře Petr.

Červeno-béžové ložnici vtiskla Ivana
originální vzhled malovanými motivy na
čelech postelí a zásuvkách stolu. Ve
všech ložnicích jsou televize a wifi

Chalupa povyrostla

„Už zpočátku jsme počítali s tím, že bychom část chalupy v budoucnu pronajímali. Zatím měly tři ložnice v podkroví sloužit nám a našim dvěma dětem,“ vysvětluje Ivana. „V přízemí je veliká světnice, spojující kuchyni, jídelnu a odpočinkovou část. Kromě ní jsme ale do přízemí umístili ještě takové malé apartmá, místnost s kuchyňským koutem, postelemi a posezením. To mělo sloužit mně a manželovi, když by si potomci pozvali na chalupu víc kamarádů, tak abychom se mezi ně ve světnici nepletli a měli své soukromí,“ směje se Ivana.
Všechno ale nakonec dopadlo trochu jinak. Děti jsou v zahraničí, tak se Tobiášovi rozhodli část chalupy pronajímat už teď, ale zároveň tu sami také pobývat častěji. To ovšem vyžadovalo určité úpravy. „Původně měla chalupa jeden vstup, do naší soukromé části bychom museli chodit přes světnici, kterou jsme chtěli nechat s celým podkrovím k dispozici hostům,“ vysvětluje naše hostitelka. „V důsledku toho jsme potřebovali prostor pro nás zvětšit. V létě 2016 jsme proto nechali postavit prosklenou přístavbu, ve které máme velký pokoj, a chodbu s vlastním vstupem.“

V něžné růžové ložnici se uplatnily jako
přehozy síťované záclony

Pojďme na prohlídku

Původním vstupem vejdeme do chodby a pak do malé místnosti zvané „hospůdka“. Tady je možné do skříňky postavit soudek s pivem a čepovat. Za dřevěnou žaluzií se skrývá plynový kotel a další technické zařízení. Z „hospůdky“ vcházíme do světnice. Náš první dojem: to je paráda! Nábytek, textil i doplňky jsou hezky sladěné, na každém místě padne návštěvníkovi něco zajímavého do oka. Převládá tu medová barva stěn, stropu a podlahy, kterou doplňuje převážně bílá a modrá na nábytku, textilu a kachlových kamnech. Rozlehlý prostor ve tvaru L nabízí dostatečně velký kuchyňský kout, jídelní stůl pro deset stolovníků, zákoutí s křesílky a schodiště do podkroví.

Kuchyňský kout dýchá
atmosférou starých časů,
ale nechybí v něm současná
kuchyňská technika

Dobré nápady a šikovné ruce

Základem kuchyně se stala stará kredenc z chalupy Petrových rodičů. „Otec ji měl léta v dílně jako skříň na barvy, tak si dovedete představit, jak vypadala. Manželka ji očistila a nově natřela,“ říká Petr. „Podle ní jsem nechala udělat další kuchyňský nábytek,“ dodává Ivana. Také velký stůl, rohová lavice a židle byly vyrobeny na zakázku.
V protější části světnice je stylové zákoutí s posezením. Tvoří ho dvě stará křesílka se stolečkem, za nimi jsou dveře vedoucí na terásku, ale ty teď nejsou vidět. Překrývá je masivní dřevěná deska se závorou, která má připomínat vchod do stáje. Pro zvýšení patřičného dojmu na ní visí koňský chomout, lampa z povozu, řetězy z chléva a na stěně cep. Dveře vedle starého zrcadla vedou na toaletu.
Pod schodiště stoupající k ložnicím v podkroví naaranžovala majitelka také několik historických kousků – dřevěného houpacího koně, lis na tvaroh, proutěný kočárek. Modrá kachlová kamna doplňuje lavice a bidlo s pytlíky sušených bylin a vyšívaným ručníkem. Za schodištěm ještě vidíme dvoje dveře. Jedny propojují světnici se soukromou částí chalupy, druhými je možné se dostat do sauny.
Paní domu nejen navrhovala a šila všechny textilní doplňky (závěsy do celé chalupy ušila se dvěma kamarádkami během víkendu!), ale vymyslela i různá zajímavá řešení: televizi výsuvnou ze skříňky mezi kuchyní a jídelnou, chladničku schovanou do skříně, jejíž falešné zásuvky evokují spížní skříň.

Kachlová kamna dokážou vytopit téměř celou chalupu

Podkrovní ložnice

Ve třech ložnicích je místo pro deset až jedenáct spáčů. Kterou byste si vybrali: červeno-béžovou s malovanými rostlinnými motivy, romantickou růžovou, nebo decentnější šedozelenou? Jedna je hezčí než druhá. V červeno-béžové ložnici jsou postele, ve kterých spával už Petrův praděda! Naše hostitelka je upravila a ozdobila malovanými větvičkami. Doplňují je dvě nová lůžka postavená do rohu. Po žebříku se dá vyšplhat do krovu, kde je další „poležení“. Majitelé vymysleli skříně bez dveří, jen se závěsem, nezabírají tolik místa a vypadají hezky. Z ložnice je vstup do barevně stejně laděné koupelny.
Růžovobílá ložnice pro dva a šedozelená pro čtyři nocležníky mají z chodby přístupnou společnou koupelnu a WC. Kromě zmíněných starých postelí jsou ostatní lůžka a skříně nové, dělané na zakázku a jsou u nich použity stejné nebo podobné vyřezávané prvky. Každou ložnici zabydlují jiné dekorace, jak nové, tak staré rodinné památky jako dědovy housle, psací stroj, lyže, sáňky.

Nová přístavba

A teď pojďme na návštěvu do soukromé části k Ivaně a Petrovi. Do roubenky vejdeme z opačné strany, přes lichoběžníkovou předsíň (odtud je přes prádelnu také průchod do druhé chodby), a z ní do prosklené přístavby, ve které mají Tobiášovi veliký pokoj. Tato část domu trochu připomíná verandu s velkými členěnými okny. „Chtěli jsme hodně prosvětlený prostor. Okna téměř k zemi a široké dvoukřídlé dveře mají trojité zasklení, ale stejně jsme měli obavu, aby se skla nerosila. Nechala jsem proto pod ně natáhnout trubky etážového topení. V místnosti jsou i radiátory, ale díky sluníčku – orientace je na východ a jih – se prostor krásně prohřeje a skla jsou v pořádku,“ říká naše hostitelka.
Jednu stěnu pokoje tvoří původně venkovní zeď roubenky, která má povrchovou úpravu lazurou Herbol v odstínu kaštan. Tomu byl tedy přizpůsoben zbytek interiéru přístavby. S tmavší barevností ladí skleník a stůl se židlemi z kořenice v měšťanském stylu po Petrově babičce. Zařízení doplňuje moderní rohová rozkládací pohovka. Hvězdářský dalekohled prozrazuje Petrův zájem. „Rád pozoruji hvězdy a mám odtud i výhled přímo na sjezdovku. Už jsem na chalupě strávil celou zimu a učil tu lyžování,“ říká chalupář.

Vedle schodiště ve světnici je zákoutí s pohodlnými křesílky

Původní zázemí

Pokoj je propojen s původním zázemím majitelů v chalupě. Na celkem malém prostoru ve tvaru L tu je účelný kuchyňský kout, v další části místnosti stojí v rohu dvě postele, šatní skříň, příborník a stolek se židlemi. Z místnosti se dá projít do světnice, dalšími dveřmi do vlastní koupelny s WC a saunou.

Horská zahrada

Dům obklopuje trávník střídající se s plochami z kamínků, před chalupou je teráska s lavičkou. Najdeme zde několik zahradních posezení – pro hosty i domácí. Ivana s Petrem mají před přístavbou stolek ze šicího stroje, na trávníku dřevěný stůl s lavicemi a ohniště. Svah pod chalupou by časem měla zpevnit vysazená kosodřevina. Po schodech se dá sejít na spodní zahradu, kde je k dispozici u ohniště další stůl a lavice. Jehličnany, keříky a plazivé rostliny doplňují i ty kvetoucí, například převislé muškáty. Ivana má ráda rostliny v různých nádobách, především v puclácích.

Jak se žije na horách

„Tady se stále něco děje. Chodíme v okolí na koncerty, v Josefově Dole je divadlo, v létě se koná divadelní festival,“ vypočítává Ivana. „Kolem nás jsou samí chalupáři z Prahy, je tu dobrá komunita, pořádají se i různé soutěže.“ Ani na horách se tedy nemusí žít jen sportem.

 

Text: Iva Tvrzová
Foto: Vladimír Hájek

Chalupa kousek od sjezdovky


Komentáře

Napsat komentář


Jako doplňky poslouží v chalupě dobové předměty, ale s jejich množstvím to nepřehánějme

Kombinace vzorované a jednobarevné látky, nebo i více vzorů ve stejné barevnosti, vypadá na závěsech a polštářích svižně